Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Mysteriózní
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (153)

plakát

Zloději kol (1948) 

No, tak nějak sem věděl, že ňáký to kolo bude ukradený ještě předtim, než ten film začal. Předvídatelný.

plakát

Paříž, Texas (1984) 

Jeden z těch mistrovskejch achievementů filmu, plný krásy, smutku, fantasie, a skutečnýho života.

plakát

Cabiriiny noci (1957) 

Nejlepšejší konec v historii filmu?

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Nejlepšejší 'mám démonem posledlý dítě' film. Hlavně teda díky Mie Farrow.

plakát

Správce Sanšo (1954) 

V podstatě, jestli nechceš volat rodičům a ptát se jak se maj, tak tohle je skvělej film, na kterej se můžeš podívat.

plakát

Slovo (1955) 

114 záběrů. 2 hodinovej film. Víc minut než záběrů. Na tenhle film se nedívej s lidma, zvlášť pak s kámošema.

plakát

Takový nádherný den (2012) 

Genealogie jako antagonista. Jedna z nejvíc troufalejch, inovativních, myslodkuřujících a dechberoucích uměleckej prací všech dob. Samozřejmě, nejlepšejší film dekády.

plakát

Maminka a děvka (1973) 

Nesnášim tu Léaudovo postavu. Taková pýča. A mele po celý tři a půl hodiny filmu. Nebo mu možná jenom závidim. A sere mě, že celou dobu taky kouřej. Podmanivý. Veroničin závěrečnej monolog je skvělej.

plakát

Povídky o bledé luně po dešti (1953) 

Ugetsu: - je to film; - je černobílej; - je japonskej; - odehrává se v 16. století; - režie Kendži Mizoguči, kterej natočil Správce Sanša; - byl vydanej v roce 1953; - vypráví příběh dvou venkovanů, kteří se snažej udělat jejich životy lepší, navzdory varováním jejich žen; - je to docela dost krutý; - nesnaží se zrovna odsuzovat ambici, ale může to z toho vzejít; - pravděpodobně nepotřeboval udělat ze svejch hlavních hrdinů idioty, aby moh vyprávět svůj příběh; - je často v podstatě hrůznej jak se vyrovnává s následkama toho, co postavy udělaj; - má paranormální část k příběhu, kterou sem nečekal, ale která sedí jak prdel na hrnec; - má vážne dobrou scénu s hlavnínama postavama a lodí a mlhavym jezerem v noci; - využívá neuvěřitelnej příbeh k vyprávění velmi skutečnýho a poutavýho lidskýho příběhu; - řemeslně skvěle odvedenej, zajímavej film, navzdory pár problémům, který mám s jeho premisou; - další v dlouhý řadě japonskejch klasickejch dramat, který bych nedoporučil nikomu koho to nezajímá

plakát

Vzpoura (1967) 

Nejsem ten, kterej by rozebíral film, když se na něj dívá: "Ty vole, to osvětlení, bla bla bla..." Ale tenhle film je tak dokonale složenej dohromady, že si nemůžu nic jinýho než jen sedět a obdivovat všechny ty maličký složitosti vložený do tohohle skvělýho fláku. Na začátek, tohle není zkrátka a jednoduše samurajskej film, je to bádání za japonskou kulturou během 18. století. Tohle je o boji rodiny a o vzpírání se mocnýmu Daimjóvi. Jestli tohle je film o bitvách, tak je to film o bitvách za práva jedince, za vůli zastat se těch kolem tebe. Těch který miluješ.