Oralfabet

Tropické Bouři se sice celkem daří ospravedlňovat vlastní hloupost, nicméně hloupá je stejně. Vtipy fungují stěží v polovině případů, pár nápadů je sice sympaticky šílených, ale v konečném důsledku fakt nejde o nic extra. Dělat si prdel z Hollywoodu je sice činnost chválihodná, ale přišlo mi, že herce to v tomhle případě bavilo víc, než mě. Potěšil McConaughey, otrávil McBride (ani nevím čím). 5/10

Víceméně nejlepší představitelná filmová verze jedné z těch lechtivých knížek Hideina strýčka. Masterpiece. 10/10

Někteří řeknou, že tohle vůbec není Tarantinovka a film je až do té závěrečné řežby o ničem. To je ten názor, který mi přijde prostě jen stupidní a o vkusu těch, co ho zastávají si myslím jen to nejhorší. Jiní budou aplaudovat změně v Tarantinově filmografii, oslavovat uvolněnou atmosféru filmu a jediné, co odsoudí je právě ten konec, kdy Tarantino podlehl svým nejnižším pudům a předkládá nám finále brutální, nevkusné a navíc ani nijak překvapivé (Minulost přece změnil už u Panchartů!) Tenhle názor mi přijde mnohem pochopitelnější, také ho však nezastávám... Já jsem prostě Tarantinova děvka, sežeru cokoli, co mi nabídne a označím to za masterpiece. U tohohle filmu si celou dobu maximálně užívám tu atmosféru, to prostředí, ty postavy, ani na chvíli se nezačínám nudit, jen si s nima tak chilluju a spokojeně čekám na finále, o němž vím, že mě totálně dostane. A všechno dohromady mi to dává perfektní smysl a nevidím tu nic přebytečného či naopak nedostačujícího a jsem za to moc rád... 10/10

Co?

Toni Colette jsem zatím viděl jen ve dvou filmech a v obou měla fakt zajímavou rodinku. 9/10

Tak jsem se podíval na další Woodyho film a tentokrát už se dostavil výsledek, v nějž jsem doufal. Začalo to sice lehce rozpačitě, ale velice brzy se to přehouplo do něčeho moc příjemného a nakonec bych se asi nebál označit Manhattan za krásný. Uznávám, že je možné, že můj dojem byl do značné míry ovlivněn tím, že to bylo černobílé, ale ono to prostě někdy udělá fakt hodně... 9/10

Silné, skutečné, upřímné, lidské... Však už si ta další přídavná jména domyslíte. Prostě jeden z těch příběhů ze života. A život se s Uxbalem (cool jméno) rozhodně nemazlí, vlastně mu toho naložil tolik, že jakékoli okamžiky štěstí působí jako oáza v poušti beznaděje a strádání. Ta scéna, kde společně jedli zmrzlinu mi přesto (a nebo možná právě proto), že byla tak obyčejná, přišla fakt... Biutiful. Nic jako Birdmana asi mezi Iñarrituovými staršími filmy nenajdu, ale ani si až tak nestěžuji. Bardem samozřejmě excelentní. 8/10

Mrtví ožívají, svět končí a všichni to mají celkem v piči. Hlavně teda Jim Jarmusch, který například nechá postavy prolomit čtvrtou stěnu, jen aby nám sdělil, že je to kokot a na jiné postavy pro změnu úplně zapomene (proč tam byly ty děcka???). Na Billa Murrayho i Selenu Gomez se můžu dívat spokojeně celkem dlouho ať budou dělat cokoli (u každého to pochopitelně platí z jiných důvodů) a Adam Driver tady taky celkem válí, takže jsem to celý sice měl taky v piči, ale nejspíš mě to bavilo víc, než ta druhá zombie komedie s Billem Murraym. Ale ne až o tolik. 6/10

Vtipný, překvapivý, brutální... Všechno tam je. I jeden moc pěknej kámen. Čekal jsem fakt hodně a dostal snad i o trošku víc. Rozhodně kandidát na film roku. Ale za chvilku tu bude novej Tarantino, tak uvidíme no... 10/10

Pokud máte pocit, že je váš šéf ten největší debil na světě, zkuste vzít v úvahu, že se z něj možná právě stává upír a to není žádná prdel. Zahrnuje to například spánek pod převrácenou pohovkou nebo pojídání holubů, švábů či polštářů. Tenhle film se asi nepodobá ničemu, co jsem dosud viděl. Tak trochu jsem čekal nějakou sračku, ale ono je to solidně natočené se slušnou hudbou a dobrými hereckými výkony. Teda až na ten Cageův, ten dobrý není, je spíš nepopsatelný. Z nějakého důvodu mi to fakt sedlo a totálně jsem to žral.