Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Dokumentární

Recenze (126)

plakát

Gangy z Birminghamu - Série 4 (2017) (série) 

Tak tahle série si zaslouží pět z pěti. Klidně i víc, kdyby to šlo. Dějově výborně postavená, od Changrettiho vendetty vskutku naservírované s gangsterskou grácií po totální mental breakdowny hlavního hrdiny, hromadu ženských, sprostých slov, dějových vývrtek jako vždycky a Toma Hardyho, který mě při své verbální přestřelce s Taliánem málem shodil ze židle... Výborný! Konec je zajímavé překvápko a jsem zvědavá, kam se nám ambice hlavní postavy posunou. "He is of mixed religion, therefore he's godless."

plakát

Gangy z Birminghamu (2013) (seriál) 

Tak tahle gangsterská podívaná z meziválečného Birminghamu mi unikala až do doby, kdy jsem se po zhlédnutí nejnovějšího Nolanova počinu začala poohlížet po dalších výtvorech s Cillianem Murphym. Seriál je poutavě napsaný, u jednotlivých epizod se člověk nenudí (jen zatím 3. série byla trochu méně pochopitelná), ta krásná angličtina mě nutí se přihlouple usmívat a soundtrack mi tady posledních pár dní jede nahlas :) Krom toho, mít na hlavě klobouk, či snad šedý baret se žiletkama, jde dolů v posvátném obdivu k tomu, jak se hlavní role pan Murphy zhostil. "Five for peace, two for truce, one abstention. Let’s get on with the war. "

plakát

(P)otrava (2023) 

Tyhlety typy dokumentů jsou velmi poučné. (P)otrava se sice věnuje americkému trhu, lobbingu a dírám v systému, ale neřekla bych, že u nás je salát zelenější ;) Aneb "všude je něco".

plakát

Oppenheimer (2023) 

Upřímně, bála jsem se té dlouhé stopáže a toho, že se tam tolik kecá, jak tvrdily články s prvními dojmy, pro jistotu jsem se tedy obrnila a šla do kina absolutně bez jakýchkoli očekávání. Nolan je ale borec! Vyrobit prakticky dialogový snímek se spoustou jmen a faktů tak, aby ti bušilo srdce a zhruba od půlky jsi měl knedlík v krku jako blázen... Zvuk, výprava, všechny ty prostřihy... No uff. Už teď vím, že to musím vidět ještě jednou v klidu domova a zorientovat se v té spoustě dat, ale podívám se velmi ráda, protože tohle... Tohle se jen tak nevidí. Je to nářez, ale stojí to za to... Ehm. Oprava. Je to nářez a stojí to za to :)

plakát

Acharya (2022) 

Dost náročný film k pochopení, ačkoli základní myšlenka byla víc než příjemná. Dramatická hudba hraje v jednom kuse a dopadne to tak, že skončí zápletka a vy si toho ani nevšimnete. Herci (Ram Charan i taťka) jsou charismatičtí a nelze jim upřít vysoká koukatelnost, stejně jako akčním scénám, ale film jako takový je vskutku spíše nezdařilý. Zajímalo by mě, jak se na něj dívají indické davy, tj. zda je jen problém nás Evropanů, že to nechápeme...

plakát

Naayak (2013) 

Tož, bylo to asi nejvtipnější, co jsem z indického masala movie průmyslu zatím viděla. Totálně uhozené, přestřelené, naefektované. Film sám sebe vůbec nebere vážně. A Ram Charan tancuje jako pánbůh. Howgh.

plakát

Magadheera (2009) 

Z těch, co jsem viděla, zatím asi nejuzpívanější a nejutancovanější Rajamouliho kousek. Ale docela se to dalo, Charan je tu pekelně uhrančivý, scény mají hloubku, když potřebují, jindy jsou odlehčené a s humorem. Je to snad poprvé, co jsem se u indického filmu od srdce zasmála. No a celá pointa je zase "larger than life" - jako ostatně u Rajamouliho vždycky. Takže dobrý. Tedy za tři ;)

plakát

Ayodhi (2023) 

Syrově a bez příkras. Asi tak by se dal ve stručnosti popsat film Ayodhi pojednávající o sledu nešťastných událostí. Jak stopáž pokračuje, ubývá zbytečných zpívánek a víc a víc se dostáváme k jádru pudla. Aneb jak bezbřehá může být nápomocnost úplně cizích lidí, kteří vidí, že si s tím, co se vám stalo, nevíte rady. Dobrá práce.

plakát

Baahubali 2: The Conclusion (2017) 

Pestrobarevná, realitě více či méně vzdálená, zpívající, tancující pohádka o osvaleném chasníkovi schopném skály lámat a hory přenášet sice oproti prvnímu dílu trpí na podobně béčkové CGI, ale dějově doznala rozhodně důstojného zakončení. Začínám si říkat, že ty epické bitevní scény na konci každého filmu, co jsem od S S Rajamouliho zatím viděla, mě navzdory svojí totální nerealističnosti začínají slušně bavit. A taky, tak nějak, koneckonců, ehm, se v té indické kinematografii objevuje jistá laskavost, která mi chybí u aktuálních, rozpočtově do vrtule vyšroubovaných hollywoodských bijáků. Ale... když se tak zasním.... to takhle Rajamouli s hollywoodským rozpočtem.... to by byla jízda.... :)