Jirkacek

Ulítlá americká komedie Prci, prci, prcičky 2 se stala po svém natočení v roce 2001 důstojnou nástupkyní prvního dílu a také o ní věděl každý můj vrstevník. Jenže já jsem tento film jsem viděl v televizi jen jednou a nebyl jsem si jistý, jestli jsem jej viděl úplně celý. Abych tedy mohl druhý díl prciček správně ohodnotit a napsat zasvěcený komentář, rozhodl jsem se na tuto komedii podívat ještě jednou a patřičně pořádně ji podrobit kritickým očím mé maličkosti. Snímek o délce 108 minut začal znovu uvedením čtyř kamarádů ze střední školy na scénu, jimž byl Jim Levenstein (Jason Biggs), Chris 'Oz' Ostreicher (Chris Klein), Kevin Myers (Thomas Ian Nicholas) a Paul Finch (Eddie Kaye Thomas). Jenže tentokrát už za sebou měli premiérový ročník na vysoké škole a před sebou letní prázdniny. Nejprve všichni zavítali na párty pořádanou kamarádem Stiflerem (Seann William Scott), sexuálně poblázněným klaunem. Na oslavě se nečekaně setkal Kevin Myers se svou bývalou přítelkyní Vicky (Tara Reid), která však měla již nového kluka a tak spolu uzavřeli pouze přátelství. Párty náhle skončila, když sousedé zavolali policii. Zbytek prázdnin vypadal na pořádnou nudu, když náhle Kevin (Thomas Ian Nicholas) dostal radu po telefonu od svého bratra, aby si stejně jako on na léto se svými přáteli pronajal dům na pláži u jezera. On, Jim, Oz a Finch tedy společně odjeli do velkého do domu na pláži, kde měli v úmyslu strávit léto a sbalit nějaké holky. Kevin si však uvědomil, že si dům může dovolit jen tehdy, když ještě přiberou pátého do party. Tím se stal Stifler, který stále nemohl zapomenout Finchovi, že mu svedl jeho mámu. Během pobytu v domě na pláži byl Oz nešťastný, protože jeho přítelkyně Heather (Mena Suvari) trávila léto ve Španělsku a tak se snažili mít alespoň sex po telefonu, jenže jejich hovor vždycky přerušil Stifler. Aby zvládli splácet nájem, našli si brigádu - natírali dům, v němž bydlela dvojice atraktivních dívek (Denise Faye a Lisa Arturo), které považovali za lesbičky. Nadržená trojice Jim, Stifler a Finch jednoho dne využili jejich odchodu a vlezli do domu, aby si potvrdili svou domněnku o lesbické orientaci. Jenže dívky se nečekaně vrátili zpět a následně trojici přistihla v pokoji zavřené ve skříni. Poté začalo divoké svádění bez fyzického kontaktu mezi nimi, respektive holky provokovaly kluky a ti museli opakovat tutéž činnost. Mně to tedy připadalo dosti nechutné a podle mého názoru to byla ta nejtrapnější scéna z celého druhého dílu. Jejich hrátky sledovali zvenku Oz a Kevin, kteří se střídali na žebříku a hleděli oknem dovnitř. Společně komunikovali přes vysílačky, které nicméně napojili na veřejný kanál, takže divoké hrátky a veškerou komunikaci slyšela celá obec včetně řidiče kamionů, šerif,a hostů v kavárně či rodiny na grilování před jejich domem. Poté začalo mnoho souběžných příběhů, přičemž se některé vzájemně ovlivňovaly, jiné zůstávaly na vlastní linii. Vše směřovalo k závěrečné párty na konci srpna, na kterou měla přijet Nadia (Shannon Elizabeth), která posílala Jimovi pohlednice z míst, jenž v Americe navštívila a stále mu v nich psala, jak se na něj těší. Jim byl z toho nervózní a setkání s atraktivní kráskou se obával, neboť v prvním díle měl dvě předčasné ejakulace po sobě, když se spolu začali mazlit. Jim tedy požádal o pomoc zrzavou dívku Michelle (Alyson Hannigan), s níž v prvním díle ztratil panictví. Zrzka totiž byla na nedalekém hudebním táboře a tak za ní Jim chodil pro rady. Jenže byl jednou přistižen vedoucím tábora (George Wyner), který si jej spletl s mentálně postiženým hráčem na pozoun a tak Jim musel vystoupit před velkým publikem. Později se Jim zranil, když chtěl masturbovat u porno filmu, ale spletl si lubrikační gel s lepidlem, takže mu jedna ruka zůstala přilepená v trenkách, zatímco v druhé držel videokazetu. Z trapné situace jej zachránila až sanitka, která jej odvezla do nemocnice, kde chirurg odstranil lepidlo. Jenže Jimův penis byl tímto zákrokem oteklý a na nějaké hrátky neměl pomyšlení a zranění se mělo pár týdnů hojit. V tom se nečekaně objevila Nadia, kterou již cestování nebavilo a proto přijela za Jimem dříve. Ten z toho byl překvapený a nevěděl, co má dělat. Michelle tedy vymyslela plán, že bude s Jimem předvádět vzájemný vztah, aby pro něj získala čas na zhojení a pak se měli rozejít, aby se Jim mohl s Nadiou vyspat. Vše by asi vyšlo, ale když se spolu podle plánu rozešli, Michellesi uvědomila, že se do Jima zamilovala a také Jimovi došlo to stejné, když už mělo dojít na sex s Nadiou v pokoji na majáku. Zklamaná Nadia to těžce vstřebávala a pak Jimovi řekla : „Jdi za ujetou dívkou z hudební kapely a já si najdu toho svého blázna“. Jim tedy odešel za Michelle, která zrovna hrála na flétnu v hlavním představení a tam ji znovu zahrál na pozoun a začal ji líbat. Mezitím se Finch zabýval sexuálním umění Tantry a prohlašoval, že prostřednictvím Tantry může souložit třeba několik hodin. Tajně celou dobu doufal, že na chatu přijede Stiflerova máma (Jennifer Coolidge), s níž měl sex v prvním filmu a doufal, že bude ochotna to udělat znovu. Když už už to vypadalo, že máma přijela, objevil se Stiflerův mladší bratr Matt (Eli Marienthal). Další postava z prvního dílu podivínský Sherman (Chris Owen) se již vzdal toho, že se s ním nějaká dívka vyspí, protože ho odmítla zkušená Jessica (Natasha Lyonne), ale když nastal závěrečný večírek, objevila se na něm zklamaná Nadia. Dala se s ním do řeči a když na ni vybalil svou hlášku o Sherminatorovi, pochopila, že právě on je tím ujetým bláznem a skončili tak spolu v posteli. Kevin však s nikým nesouložil, protože stále mimoděk toužil po Vicky. Nadržený Stifler pak dostal dárek, který se neodmítá, když se na večírku objevily ony dvě lesbičky a nabídly mu společně strávenou noc, takže ranní záběr na spokojeného mladíka nepotřeboval komentáře. Příští ráno po večírku kluci balili věci a chystali se na cestu domů, když najednou přijel Mercedes-Benz kupé se zatemněnými okny. K autu přišel Finch a když se spustilo okýnko, objevila se Stiflerova máma. Společně pak odjeli pryč a na jiném místě se divoce milovali, zatímco se Stifler ptal, kdo v tom autě byl. Poté již obrazovka pak zčernala a byl konec místy nechutného filmu, který mne ovšem na druhou stranu dokázal řádně rozesmát. Samozřejmě mne také potěšil pohled na nahé těla dívek, ale třeba za Jimovi masturbace jsem se tedy hodně styděl. Jak jsem psal už na začátku, byla to řádně ulítlá komedie ze studentského prostředí v Americe, jakých bylo natočeno hodně, nicméně tato se zařadila mezi ty nejúspěšnější. Jelikož mne taky docela pobavila, rozhodně jsem ji nijak neodsuzoval a právem ji slušně ohodnotil. Komedie Prci, prci, prcičky 2 ode mne získala tři vyprcané hvězdy ***.

Ulítlá americká komedie Prci, prci, prcičky se stala po svém natočení v roce 1999 tak známá, že o ní věděl každý můj vrstevník a mohl jsem se s ním bavit o tomto filmu zcela bez problémů, podobně jako třeba o Dědictví s Bolkem Polívkou. Samotný film jsem viděl v televizi již několikrát, pravdou však dosud bylo, že mi vždycky utekl začátek, byť třeba jen o pár minut. Abych tedy mohl první díl prciček správně ohodnotit a napsat zasvěcený komentář, rozhodl jsem se na tuto komedii podívat ještě jednou a patřičně pořádně ji podrobit kritickým očím mé maličkosti. Snímek o délce 95 minut začal představením čtyř středoškolských kamarádů ve West Michiganu, jimž byl Jim Levenstein (Jason Biggs), Chris 'Oz' Ostreicher (Chris Klein), Kevin Myers (Thomas Ian Nicholas) a Paul Finch (Eddie Kaye Thomas). Kluci měli těsně před maturitou a jelikož dosud nesouložili se ženou a jen o tom pořád mluvili, uzavřeli po jednom z častých mejdanů školního baviče Steve Stiflera (Seann William Scott) dohodu. V ní se zavázali, že ni jeden neprojde absolutoriem coby panic. Impulsem k tomu byl jejich zrzavý šišlající spolužák Chuck Sherman, který ráno po mejdanu sešel z prvního patra domu dolů a prohlásil, že právě ztratil panenství s jednou dívkou. Nikdo z nich nechtěl zůstat nepolíbený ženským klínem a tak započala jejich honba za sbalením nějaké dívky, kterou by pozvali na školní ples a pak náležitě za odměnu pomilovali se vším všudy. Vypadalo to, že nejvíce štěstí bude mít Jim, jemuž se velmi líbila exotická sexbomba Nadiaz Československa (Shannon Elizabeth), která od něho chtěla doučovat historii. Domluvili se, že k němu přijde po cvičení a že se u něho pak převlékne. To byla pro mladíka, který dosud pouze masturboval rukou nebo s jablečným koláčem, pořádná výzva a tak doma v pokoji nainstaloval web kameru, aby všichni spolužáci mohli přes internet sledovat, co se u něj bude dít. Situaci komplikovali Jimův starostlivý otec Noe (Eugene Levy), který poněkud zanedbal synovu sexuální výchovu a teď se snažil všechno dohnat nabízenými časopisy a nežádoucími radami. Jenže Jim omylem kameru napojil na internet tak, že se na hrátky Nadi, jeho trapný striptýz a dvojnásobnou předčasnou ejakulaci dívala úplně celá škola. Nadia pak odjela domů a on zůstal bez dívky, kterou by pozval na ples. Druhým do party byl Chris "Oz" Ostreicher, člen školního lakrosového týmu. Oz se připojil ke školnímu jazzovému sboru, aby v něm našel přítelkyni coby citlivý chlapec a nikoliv nabušený hráč lakrosu. Brzy získal pozornost dívky v sboru Heather Gardnerové (Mena Suvari), která se s ním nejprve sblížila, ale když se dozvěděla, že si z ní ostatní hráči týmu dělali legraci, naštvala se. Později se spolu ještě sblížili, ale Oz se dívce svěřil, že s sní nebude moci zpívat slíbený duet na jedné soutěži, protože se ve stejný čas konal závěrečný a důležitý zápas. Třetím členem party byl její vůdce Kevin Myers, který se snažil ztratit panenství se svou přítelkyní Vicky (Tara Reid), ale ona ještě neměla orgasmus a tak naivně požadovala, aby k sexu došlo v té pravé chvíli, kterou ale stále odkládala. Zoufalý Kevin požádal telefonicky o pomoc svého staršího bratra, který mu sdělil, kde najde starou knihu, plnou sexuálních rad studentů. Z ní Kevin načerpal informace a dokázal svou dívku orálně uspokojit, nicméně sexuální styk stále Vicky odkládala. Posledním do party byl lehce namyšlený Paul Finch, pijící mochaccino, jenž se choval jako vystudovaný právník a který zásadně nechodil ve škole na záchod. Ten požádal o pomoc spolužačku Jessicu (Natasha Lyonne), která za 200 dolarů po škole rozhlásila, že Finch má velký penis a v posteli nemá konkurenci. Tím o něj okamžitě stoupl zájem dívek a každá s ním chtěla jít na ples. Jenže Finch udělal chybu, když o pořadateli mejdanů v době nepřítomnosti matky a frajerovi Stevu Stiflerovi rozhlásil, že jej porazil v souboji. Stifler byl totiž jediným co ztratil panenství a když jej kvůli němu odmítla dívka, nalil do Finchova mochaccina projímadlo. Ten tak musel ve škole na záchod, jenže omylem vběhl na ten ženský a když dosedl na mísu a chtěl si ulevit, přišla dovnitř trojice dívek. Finch průjem zadržoval jak mohl, ale déle to už nešlo a za hlasitého prdění si řádně ulevil, což dívky slyšela a dotyčného nešťastníka také viděli, čímž mladík ztratil veškeré výhody získané díky Jessice. Mezitím Vicky obviňovala Kevina, že ji chce jen pro sex a on tak musel napravit jejich vztah před plesem, po němž všichni čtyři plánovali ztratit panenství. Po trapasu s web kamerou Jimovi svitla naděje, když jej oslovila zrzka a flétnistka ve školní kapele Michelle Flahertyová (Alyson Hannigan), jenž prý nevěděla o incidentu s kamerou a požádala ho o doprovod na plese. Oz zase opustil důležitý rozehraný zápas a utíkal na pěveckou soutěž, kde si zazpíval duet se svou dívkou a získal ji tak zase na svou stranu. Jen Finch byl v den plesu bez šancí. Na plese se Vicky zeptala kamarádky na noc, kterou strávila se Shermanem a ona byla překvapená, když se dozvěděla, že prohlašoval že s ní ztratil panictví. Dívka vstala, šla k mikrofonu a před všemi žáky prozradila, jak to bylo doopravdy, díky čemuž se Sherman pomočil. Po plese následoval mejdan ve Stiflerově domě u jezera, kde kluci plánovali splnit svůj slib. Kevin a Vicky měli sex v ložnici nahoře a ráno se oba rozešli kvůli tomu, že jejich vysoké školy ode sebe další studijní rok budou dělit stovky kilometrů. Oz se večer na procházce přiznal Heather, z jakého důvodu s ní začal chodit a vzápětí jí sdělil, že mu je s ní dobře a že ji má rád. Noc tedy spolu strávili na verandě a měli spolu sex, se kterým už Oz ani nepočítal. Jim trávil čas s Michell, která ze sebe chrlila jednu historku z letních hudebních táborů, přičemž všechny začínaly slovy: „To tenkrát na hudebním táboře.“ Jim náhle zpozorněl, když jeho dívka začala mluvit o sexuálních táborových zážitcích a pak mu řekla, že si ho vybrala pro rande poté, co viděla jeho trapas s Nadiou. Šokovaný Jim pak uslyšel neuvěřitelná slova o tom, že si Michell jednou udělala dobře flétnou a pak mu řekla, že už ji svrbí a tak spolu odešli do pokoje, kde spolu strávili noc, přičemž byla při sexu docela agresívní. A jak to bylo s Finchem ? Ten omylem vstoupil do místnosti se zákazem vstupu a potkal zde postarší, ale stále atraktivní Stiflerovu matku. Alkohol dodal mladíkovi kuráž a tak po pár sklenkách oba skončili na kulečníkovém stole, kde je ráno objevil Stifler a záhy omdlel. Ráno po plesu chlapci jedli snídani ve své oblíbené restauraci, kde se bavili o tom, co bude další rok na vysoké škole. Pak už následovalo jen internetové video, když ze Slovenska Nadia sledovala Jimovu webovou kameru, jenž si ani nevšiml, že do jeho pokoje vešel otec Noah. Šokovaný muž pak zase rychle vycouval ven a na chodbě domu začal tančit. Obrazovka pak zčernala a byl konec místy nechutného filmu, který mne ovšem na druhou stranu dokázal řádně rozesmát. Samozřejmě mne také potěšil pohled na nahé tělo bývalé modelky, která hrála slovenskou studentku, ale třeba za Jimovi masturbace jsem se tedy hodně styděl. Jak jsem psal už na začátku, byla to řádně ulítlá komedie ze středoškolského prostředí v Americe, jakých bylo natočeno hodně, nicméně tato se zařadila mezi ty nejúspěšnější. Jelikož mne taky docela pobavila, rozhodně jsem ji nijak neodsuzoval a právem ji slušně ohodnotil. Komedie Prci, prci, prcičky ode mne získala tři naprcané hvězdy ***.

Nenáročná americká komedie Zatímco jsi spal z roku 1995 mne zaujala hlavně kvůli představitelce hlavní role, kterou si střihla zajímavá herečka Sandra Bullock. Proto jsem si film uložil do počítače, ale poměrně dlouho však trvalo, než se rozběhl na obrazovce naší televize. Příběh začal představením Lucy Eleanor Moderatz (Sandra Bullock), osiřelé mladé dívky, která žila sama s kočkou a na chicagském nádraží prodávala jízdenky ve stanici Randolph / Wabash. V práci potkávala každé všední ráno cestujícího jménem Peter Callaghan (Peter Gallagher), který se jí hodně líbil, ale nikdy se ho neodvážila oslovit. Na Štědrý den muže shodili do kolejiště dva lupiči a jelikož Lucy celé přepadení viděla, skočila na koleje za ním a zachránila ho před blížícím se vlakem. Peter následkem úderu do hlavy při pádu na koleje upadl do kómatu a tak ho odvezla sanitka do nemocnice, kam ho doprovázela Lucy. Zajímal ji jeho stav, ale když Lucy nechtěli k Peterovi pustit, řekla mimoděk zdravotní sestře, že se měli brát. Sestra si její slova špatně vyložila a když se v nemocnici objevila celá Peterova rodina, řekla jim, že Lucy byla jeho snoubenkou. Dívka nedokázala říci pravdu, protože Peterova babička Elsie (Glynis Johns) měla slabé srdce. Lucy se rychle stala součástí Peterovy velké milující rodiny, kterou tovřil otec Ox (Peter Boyle), maminka Midge (Micole Mercurio), kmotr Saul (Jack Warden) a mladší sestra Mary (Monica Keena). Jednou v noci přišla do nemocnice na návštěvu a i když Peter stále spal, všechno mu o svém životě pověděla a tak se přiznala ke svému utrpení. Peterův kmotr Saul všechno slyšel, ale zatím si tajemství nechal pro sebe, protože nehoda paradoxně sblížila rodinu. Osamělá Lucy byla nepředvídatelnými Callaghany a jejich láskou k ní zcela pohlcena, takže neměla šanci říci pravdu že ji Peter ani neznal. Dokonce s rodinou strávila opožděné Vánoce a ráno se poprvé potkala s Peterovým starším bratrem Jackem (Bill Pullman), který měl převzít obchod s nábytkem svého otce. Zprvu ji podezříval, ale postupně se do ní zamiloval, protože spolu trávili hodně času. Jejich blízké přátelství se stále rozvíjelo a brzy se zamilovala i Lucy. Situaci trochu komplikoval přihlouplý majitel domu Joe jr. (Michael Rispoli), v němž měla Lucy pronajatý byt. Joe jí nadbíhal, ale ona jej nechtěla a dávala mu to najevo, jenže jednou se při dojemné situaci objali a svědkem toho byl Jack, který na juniora začal žárlit. Po Silvestru se Peter probudil a jelikož Lucy neznal, všichni předpokládali, že musí mít amnézii. Saul přesvědčoval Petera, aby Lucy navrhl svatbu nebo aby se s ní rozešel, nicméně nikdo netušil, že je zamilovaná do Jacka. Když ji Jack navštívil den před svatbou, dala mu šanci se vyjádřit a zeptala se ho, jestli jí může dát důvod, aby si Petera nevzala. Odpověděl, že nemůže, a tak ji zklamal a odešel. V den svatby, právě když kněz zahájil obřad, Lucy všechno před celou rodinou přiznala a řekla, že se zamilovala do Jacka a že Petera předtím neznala. V tuto chvíli se v kostele objevila Peterova skutečná snoubenka Ashley Bartlett Bacon (Ally Walker), která také požadovala, aby byla svatba zastavena. Nastal všeobecný chaos, během něhož Lucy bez povšimnutí vyklouzla z kostela ven. O pár dní později ji v práci při prodeji jízdenek namísto mince přistál na tácku prstýnek, který ji tam hodil Jack. Ten na nádraží přišel s celou rodinou, aby ji požádal o ruku. V posledních scénách filmu se oba líbali na svatební cestě do italské Florencie a když se Peter zeptal, kdy se zamilovala do Jacka, odpověděla: „bylo to, když jsi spal.“ A po 103 minutách byl konec vtipné situační komedie, která mne příjemně překvapila a podle mého názoru by si zasloužila i lepší hodnocení zde na ČSFD. Nevšiml jsem si skoro žádného hluchého místa, některé hlášky mne zcela rozesmály, neboť rodina Callaghanů byla opravdu velmi neortodoxní a jejich dohadování bylo legrační. S rozumnou dávkou romantiky, slušnými hereckými výkony a dobrým scénářem se film podle mně hodně povedl. Suma sumárum, snímek Zatímco jsi spal ode mne získal čtyři uspané hvězdy ****.

Snímek Sběratel kostí z roku 1999 jsem viděl někdy na přelomu milénia a pamatuji si, jak jsem z něho byl doslova nadšený. V té době na obrazovkách TV Nova, PRIMA a ČT neběželo tolik kriminálních seriálů a tak byl tento film zajímavým zjevením na detektivním nebi. V kombinaci s napínavými scénami a skvělým hereckým obsazením to pro mne byla skvělá trefa do černého a tak jsem se s chutí o něco později na tento film podíval ještě jednou a ohodnotil jej čtyřmi cípatými. Od té doby v řece Moravě proteklo hodně vody a jelikož s přibývajícím věkem člověk mění své názory a dívá se na svět jinýma očima, rozhodl jsem se na Sběratele kostí podívat potřetí. Učinil jsem tak také proto, abych napsal zasvěcený komentář a případně opravil své dobré ohodnocení, které nebylo zrovna v souladu s tím zde na ČSFD. Děj se začal odehrávat v roce 1999 v New Yorku, kde byl upoután na lůžko bývalý forenzní expert Lincoln Rhyme (Denzel Washington) po nehodě, která ho nechala zcela ochrnutého od krku dolů. Následně vrah, jezdící po městě jako taxíkář, unesl manželský pár Alana (Gary Swanson) a Lindsay (Olivia Birkelund) Rubinovi. Vzápětí jsme se seznámili s Amelií Donaghyovou (Angelina Jolie), novou policejní pochůzkářkou, která záhy objevila zmrzačenou mrtvolu Alana, pohřbenou v blízkosti staré železniční stanice z přelomu 19. a 20. století. Policistka zastavila jedoucí vlak, aby zachránila stopy, které zanechal pachatel na místě činu a vše navíc nafotila, čímž si však vysloužila kritiku svého šéfa detektiva Howarda Cheneyho (Michael Rooker). Případ vyšetřoval detektiv Paulie Sellitto (Ed O'Neill), starý přítel a kolega Rhyma a jeho mladší obdivovatel detektiv Kenny Solomon (Mike McGlone), kteří za ochrnutým vyšetřovatelem zašli, aby jim pomohl v případu. Rhyme došel k závěru, že scéna na místě vraždy byla schválně nachystána a tak si nechal zavolat Amélii, kterou pro její pozorovací schopnosti přijal do forenzního týmu. Vzápětí díky objeveným stopám Rhyme vytipoval místo, kde by se mohla nacházet Lindsay. Jeho tip byl přesný a žena byla dokonce objevena živá. Jenže Lindsay vrah přivázal k parnímu potrubí a než se k ní policie stačila přes zeď dostat, teplárna spustila parní vytápění a nebohá žena tak byla párou doslova uvařena. Do podzemí se pak vydala Amélie, aby se pokusila najít nějaké stopy a tak našla kousek kosti oběti u jejího těla a další kousek papíru. Pak dla Rhyme pokyn Amelii, aby odřízla Lindsay ruce, které byly připoutány pouty k potrubí, aby zavčas získala další důkazy, ale to ona odmítla a z místa činu znechucená odmítla. Následně zabiják unesl studenta univerzity, kterého je odvezen na opuštěné jatka z konce 19. století a přivázal ho k tyči. Poté zabiják chirurgicky odstranil kousek jeho kosti a ránu nechal otevřenou, aby krev přivábila krysy. Amelia a Rhyme znovu využívali stopy, které vrah zanechal na místě předchozí vraždy a brzy se jim podařilo najít tělo oběti, které bylo ohlodáno krysami. Amelia u studentova těla našla další kousek papíru a kosti. Jenže do případu začal zasahovat detektiv Howard Cheney, jemuž se vůbec nelíbilo, že jej Rhyme obcházel a nedával mu vědět nové poznatky v případu. Dokonce zabavil Amélii získané důkazy, ale problémy měl také ochrnutý Rhyme, jehož postihlo kvůli vypětí několik nebezpečných záchvatů. Naštěstí jej vždy zachránila Thelma (Queen Latifah), jeho osobní pečovatelka a zdravotní sestra, která Amelii řekla, že se Rhyme rozhodl spáchat euthanazii ze strachu ze záchvatů, které by ho mohly dostat do vegetativního stavu. Poté detektiv Eddie Ortiz (Luis Guzmán), člen forenzního týmu Rhyma informoval o nových poznatcích, které je dovedly ke starému románu zločinu s názvem The Bone Collector. Amélie tak zjistila, že vrah replikoval zločiny z knižního detektivního příběhu, což je dovedlo k dalším obětem vraha, dědovi a vnučce, kteří byli během přílivu přivázáni k molu. Zdravotníci mladou dívku resuscitovali, ale dědeček byl prohlášen za mrtvého. Na scéně Amélie našla další kousek kosti, část starého policejního odznaku a mapu metra. Tato vodítka spolu s azbestem, který vrah zanechal předtím u Lindsay, dovedla Amelii k opuštěné stanici metra, kde uviděla čísla na boku vagónu. Uvědomila si, že ono číslo je shodně s číslem policejního odznaku Rhyma a tak se za ním rychle vydala. Do jeho bytu zároveň mířil policejní kapitán Howard Cheney a také vrah. Ten nejprve zabil nesympatického policistu na chodbě a poté zazvonil u dveří bytu. Když mu přišla otevřít Thelma, bez milosti ji probodl velkým nožem a vstoupil dovnitř bytu. Vzápětí jsme se dozvěděli, že vrahem byl Richard Thompson (Leland Orser), lékařský technik, který měl na starosti lékařské vybavení Rhymeho. Richardovo skutečné jméno bylo Marcus Andrews, což byl bývalý soudní znalec, který byl odsouzen poté, co Rhyme napsal článek, který ho obvinil z důkazů o výsadbě, což vedlo k neoprávněnému uvěznění šesti nevinných lidí, z nichž jeden se oběsil. Obvinil Rhyma z uvěznění a zneužívání, které utrpěl během svého uvěznění a pokusil se zabít Rhyma. Ten se mu pomstil tím, že Marcusovu ruku rozdrtil s pomocí své lékařské postele a vzápětí se mezi nimi strhl boj na podlaze. Neschopný se pohybovat byl ochrnutý policista Marcusem téměř zabit, jenže v tom se v bytě objevila Amélie a vraha několika ranami zastřelila. Následující Vánoce Rhyme opustil své plány spáchat sebevraždu a setkal se se svou sestrou a neteří, které ho navštívili spolu s Amelií a dalšími kolegy. A byl konec děsivého, ale velmi zajímavého a napínavého příběhu, plného bestiálních vražd. Jelikož od mého druhého shlédnutí uplynulo několik let, tak jsem se ani při tom třetím nijak nenudil a řádně si průběh filmu užíval. Své hodnocení jsem přesto upravil a to dokonce směrem vzhůru, protože si myslím, ýe film si uchoval svou kvalitu a podle mého názoru dokonce patří mezi ty nejlepší ve svém žánru. Sum sumárum, snímek Sběratelé kostí ode mne získal pět kostěných hvězdiček *****.

Snímek Nic nás nerozdělí mne zaujal hlavně kvůli představitelům dvou hlavních rolí, které si zahráli moji oblíbení herci Naomi Watts a Ewan McGregor. Trochu mne sice překvapilo, že tento film natočil španělský štáb v čele s režisérem J.A. Bayonaem, ale vzhledem k slušnému hodnocení zde na ČSFD jsem se kvality snímku nebál. Předem jsem věděl, že půjde o katastrofický film spojený s ničivou vlnou tsunami, která v roce 2004 zpustošila pobřeží Indického oceánu, ale myslel jsem si, že v něm bude rodina bloudit džunglí a ono tomu tak nebylo. Příběh začal příletem rodiny Bennetů do Khao Lak v Thajsku, kde chtěli strávit vánoční prázdniny. Ubytovali se v nových bungalovech na pobřeží Orchid Beach Resort a začali si užívat dovolené. Maria Bennett, její manžel Henry Bennett, a jejich tři synové Lucas, Thomas a Simon však nevěděli, že se od moře blíží zkáza. O dva dny později na štědrý den totiž oblast spláchla obrovská vlna tsunami. Maria (Naomi Watts) a dvanáctiletý Lucas (Tom Holland) se nakonec vynořili z vířící vody a navzájem se našli, přičemž Maria utrpěla vážná zranění na noze a hrudi. Když se konečně dostali na mělčinu, pomohli malému Danielovi (Johan Sundberg) z trosek a brzy je našli místní obyvatelé, kteří je převezli do místní nemocnice ve městě Takua Pa. Během cesty byl Daniel od nich oddělen. V nemocnici Maria povzbuzovala Lucase, aby pomohl ostatním najít jejich rodinné příslušníky, zatímco ona šla na operaci se zraněným hrudníkem. Mezitím jsme se dozvěděli, že Henry (Ewan McGregor), sedmiletý Thomas (Samuel Joslin) a pětiletý Simon (Oaklee Pendergast) také přežili a byli spolu. Henry nechal oba chlapce s jinou rodinou, která byla odvezena do hor do bezpečného úkrytu místními pomocnými posádkami, zatímco on zůstal na místě katastrofy, aby hledal manželku a nejstaršího syna. Nejprve je hledal sám ač byl zraněný, ale brzy jej našli kolemjdoucí, kterými byl odveden k nedalekému autobusovému přístřešku, aby čekal s ostatními přeživšími na pomoc. Následně se setkal s turistou jménem Karl (Sönke Möhring), kterému se jeho rodina ztratila na pobřeží a ten Henrymu půjčil vlastní mobilní telefon, aby kontaktoval své příbuzné. Henry slíbil otci Marie, že bude hledat svou rodinu všude a že je najde. Karl říkal skupině, že mu jeho žena nechala na pokoji vzkaz, že se jdou koupat na pláž, když se přihnala ničivá vlna. Pochopil, že jeho žena a dítě asi nepřežili a tak se dobrovolně přidal k Henrymu, aby společně hledali Marii a Lucase. Maria zatím ležela na chirurgii a k její smůle lékaři popletli její zdravotní kartu s jiným pacientem, který zemřel. Když se Lucas, který pomáhal ostatním k mamince vrátil, našel její postel prázdnou a poté byl převezen do stanu, kde byli umístěny děti bez rodičů. Tato chyba byla objevena, když Lucas nedokázal identifikovat žádné šperky od mrtvé ženy a poté se znovu sešel s matkou, která byla přesunuta do místnosti na JIP . Během čekání Lucas našel v nemocnici Daniela, který se sešel se svým otcem. Následně Henry a Karl hledali své rodiny na různých místech, než dorazili do nemocnice, kde bylo Henrymu dáno pět minut na prohlídku. Karl mu dal kus papíru se jmény členů jeho rodiny. Vozidlo s Thomasem a Simonem se zastavilo náhodou také u této nemocnice a chlapci vystoupili, jelikož Simon potřeboval na záchod. Během chození po nemocnici Lucas z dálky poznal svého otce a zatímco ho hledal v davu lidí venku, Lucasovi bratři ho spatřili a znovu se tak sešli. Henry poté našel všechny tři pohromadě. Dozvěděl se, že Maria je v nemocnici a je připravena podstoupit další operaci její nohy, kterou přežila. Následující den rodina nastoupila na letadlo do Singapuru, aby Maria mohla dostat další lékařské ošetření, které zajistila jejich pojišťovna. V letadle Lucas řekl své matce, že ví, že je Daniel v bezpečí. Maria plakla, když se dívá z okna na chaos, který se odehrával dole na zemi a po 113 minutách byl konec velmi smutného filmu. Kvalitu tohoto snímku byla opravdu velmi dobrá a i když věrně děj kopíroval skutečné události, naštěstí se nejednalo o nějaký ryze reportážní snímek. To by mne opravdu nebavilo, nicméně i tak jsem z průběhu nebyl nijak nadšený, protože jak jsem psal, čekal jsem něco jiného. Pohled na jindy krásnou Naomi, nebyl vzhledem k jejím filmovým zraněním nijak úchvatný a to i přesto, že jsem se ve dvou záběrech mohl krátce pokochat pohledem na její prsíčko. Co se týče průběhu, docela mne zklamalo, že samotná katastrofická vlna se odehrála během 10 minut a pak to byla už jen pořádná dávka smutných záběrů, srdcervoucích dialogů a značného sentimentu. Škoda, mohlo to být natočeno lépe, ale zase tak špatné to nebylo. Suma sumárum, snímek Nic nás nerozdělí ode mne získal tři nerozdělitelné hvězdy ***.

Snímek Beze stop z roku 2018 jsme si vybrali z nabídky společnosti HBO ze dvou hlavních důvodů. Chtěli jsme se doma podívat na nějaký zajímavý film, kde by se moc nestřílelo, neválčilo, nenadávalo a přesto se v něm něco dělo. Během listování v menu jsme narazili na film Beze stop, který nás zaujal svým názvem a tím, že se odehrával v přírodě. Spolu se slušným hodnocením a českým dabingem byla tedy naše volba jasná a tak se tento americký film rozjel onoho březnového večera na obrazovce naši TV. Ústřední postavou byla patnáctiletá dospívající dívka Tom (Thomasin Harcourt McKenzieová), jenž žila se svým otcem Willem (Ben Foster) dlouhé roky v dobrovolné izolaci v rozlehlém lese na okraji oregonského Portlandu. Jejich potravu tvořily dary lesa, ale občas zašli do města, kde si nakoupil potraviny a potřebné věci pro hygienu a osobní potřebu. Peníze otec dostával od armády jako výslužné, neboť před lety bojoval v zálivu a také prodejem léků feťákům, které měl používat na léčbu svých posttraumatických depresí, které měl z válečných hrůz. Tím že je nebral, bál se žít s lidmi a kontakt s nimi mu nedělal dobře. Ačkoliv jeho dcera žádné problémy neměla, byla na svém otci citově závislá a dobrovolně s ním žila v lese pod přístřeškem a ve stanu. Jednoho dne zahlédl Tom náhodný běžec a zavolal policii, která je s pomocí psa brzy odhalila. Rodinná dvojice byla vzápětí zatčena a oba byli umístěni do speciálního resocializačního programu. O dívku se starala sociální pracovnice Jean Bauerová (Dana Millican) a o Willa zase chlapík James (Michael Prosser). Společně jim našli nový domov na lesní farmě ve státě Oregon, kde se podle předpokladů měli oba cítit dobře. Will pracoval jako dělník pod vedením pana Walterse (Jeff Kober), majitele farmy a Tom se chystala do školy. Mezitím se spřátelila s mladým klukem Iziášem (Isaiah Stone), který choval králíky a stavěl si vlastní dům ze dřeva. Tom se začal cítit dobře, ale jednoho rána se Will rozhodl odejít a dcera ho neochotně následovala. Vrátili se do svého tábora v parku, ale zjistili, že byl zničen. Proto se Will a Tom rozhodli odejít a jeden řidič kamionu je odvezl do státu Washington, kde si v lese vystoupili a začali hledat dřevařské sruby. Jenže zabloudili a chlad a tma je donutily postavit večer provizorní stan. Následující den však objevili prázdnou chatu, do které se nastěhovali. Odpočinuli si, najedli se, zahřáli se a další den odešel Will podle mapy do města pro jídlo. Jenže se do večera nevrátil a druhý den ráno se jej Tom vydala hledat, přičemž jej záhy našla ležet v bezvědomí na úpatí kopce. Naštěstí po lesní cestě zrovna jeli kluci na čtyřkolkách a tak jí pomohli otce odvézt do jakéhosi lesního tábora. Ten vedla Dale (Dale Dickey), asi padesátiletá žena, která zde pronajímala chaty a karavany. Žilo zde několik lidí a jeden z nich byl kdysi vojenský doktor, který Willa ošetřil, aby nemusel do nemocnice. Místní trampové je záhy oba přijali do své mobilní domovské komunity, zatímco si Will léčil zraněnou nohu. V léčbě jeho psychiky mu opět vyšel vstříc onen doktor, který také trpěl stejnými potížemi jako Will a tak mu půjčil svého psa, který mu údajně hodně pomohl. Tom se v novém domově líbilo, ale když se Will skoro uzdravil, zase pocítil silnou touhu odejít. Tom protestovala a řekla mu, že odejít nechce a že problémy má on a ne ona. Jenže Will trval na svém a po dlouhém rozloučení odešel, zatímco Tom se vrátila do karavanu, aby dál žila v lesní komunitě. A byl konec celkem smutného dramatického filmu, který vynikal dlouhými pasážemi beze slov a nudným dějem. Ten sice korespondoval s posláním filmu, ale přece jen mohla režisérka Debra Graniková natočit podle knihy Petera Rocka zajímavější filmové dílo. Co se určitě povedlo, bylo navození podivné syrové atmosféry, když se otec s dcerou pohybovali po lese. Co bylo naopak teplé a lidské byla snaha oběma pomoci najít domov. Docela mne mrzelo, že nebylo řečeno, co se stalo s maminkou Tom a z jakého důvodu její otce trpěl posttraumatickou poruchou. Celých 119 minut jsem tak marně čekal, kam se děj posune a ten závěr mi připadal jaksi uspěchaný, což byla velká škoda. Suma sumárum, snímek Beze stop ode mne získal dvě stopové hvězdy **

Snímek Ztracený poklad templářských rytířů z roku 2006 byl prvním dánským filmem, který jsem ve svém životě viděl. Nedlouho po jeho natočení jsem si jej koupil v trafice na DVD zejména kvůli dětem, ale také skrze jeho název, neboť téma legendárního rytířského řadu mne vždy fascinovalo. A velice brzy jsme se na tento dobrodružný detektivní příběh odehrávající se na Dánském ostrově Bornholm podívali. Ztracený poklad templářských rytířů tak neměl osud jiných DVD, které jsem schoval na několik let do šuplíku a podíval jsem se na něj až mnohem později. Dokonce jsem si pak ještě koupil druhý a třetí díl, ale vraťme se k tomu prvnímu, který začal představením dvanáctileté Katrine (Julie Grundtvig Wester), jenž na zmíněném ostrově trávila další školní prázdniny se svým otcem Christianem (Peter Gantzler). Během let zde Katrine našla dobrého přítele v knězi Johannesovi (Ulf Pilgaard) a seznámila se také s městským klukem Mathiasem (Nicklas Svale Andersen), s místním chlapcem Nisem (Christian Heldbo Wienberg) a s jeho malou sestrou, osmiletou Fie (Frederikke Thomassen). Letošní rok se však od těch předešlých lišil, protože pro historii zapálený nadšenec Nis se v jedné knize dočetl, že kostely na Bornholmu nebyly postaveny jako obranné štíty, jak se vždy myslelo, ale že je postavili templářští rytíři kolem roku 1100. Nis tvrdil, že pokud se člověk správně podívá, může ve spojení jejich půdorysů odhalit mapu pokladu. Mapu, která by mohla odhalit, kde byl ukryt tajemný poklad templářských rytířů, který není k nalezení už 700 let. Trojice dětí se tedy pustila do pátrání, které je zavedlo do místní knihovny, kde se setkali s knězem Erikem Isaksenem (Kurt Ravn). Ten jim zodpověděl pár otázek z historie, ale zároveň působil tak trochu zvláštně. Poté děti odhalili, že na ostrově působí Černé bratrstvo, které se před staletími odtrhlo od templářského řádu a stále pátralo po skrytém pokladu. Katrine dokonce podezřívala vlastního otce, že mezi ně patří a také zmíněný Johannes neušel jejich pozornosti. Proto se vydali do jeho kostelního příbytku, kde doufali, že najdou nějakou stopu. Katrine ho vylákala do církevní zahrady a Nis s Mathiasem zatím prohledávali jeho byt. Během rozhovoru s Katrine najednou Johannes dívce daroval záhadný prsten s templářským znakem a pak se vrátil do svého bytu. Kluci se stihli schovat pod stůl a tak dobře slyšeli, jak se Johannes s někým po telefonu domlouval na schůzce u jezera o půlnoci. Naši hrdinové tam nemohli chybět a tak se stali svědkem toho, jak někdo shodil Johannese dolů ze skály. Když jeho tělo vylovili děti z vody, byl už mrtvý. Policie případ uzavřela jako nešťastnou událost a i když děti zahlédli v noci na skále muže v kutnách, raději nikomu nic neříkali. Pátrali dál i s malou Fie, přičemž několikrát se s členy Černého bratrstva setkali tváří v tvář a měli co dělat, aby jim unikli. Nakonec se jim s pomocí darovaného prstenu a objeveného klíče podařilo najít ve vzdáleném městě najít vchod do podzemní krypty, kde našli poklad včetně legendární archy úmluvy. Jenže je sledovalo Černé bratrstvo, které je v podzemí zavřelo. Jejich vůdcem byl Erik Isaksen a spolu s dalším třemi muži děti držel dole, protože jejich pokus o útěk nevyšel. Naštěstí se v podzemí najednou objevil stejný počet mužů v templářských oblecích a Černé bratrstvo přemohli. Muže s červeným maltézským křížem vedl k všeobecnému překvapení otec Katríny a pak byl konec filmu. V rámci napsání komentáře jsem se na film podíval ještě jednou a svého investovaného času jsem nijak nelitoval. I když to byl snímek určený spíše pro větší děti, i já jsem se u jejich dobrodružství dobře pobavil a držel jim pěsti. Snad v něm mohlo být více humoru, ale nikdo nejsme dokonalí, že ? Suma sumárum, film Ztracený poklad templářských rytířů ode mne získal tři templářské hvězdy ***.

Snímek Dopis pro krále z roku 2008 jsem si nedlouho po jeho natočení koupil na DVD, uložil jej do šuplíku a v něm ležel asi deset let, než jsem se rozhodl na tento historický dobrodružný film podívat. Dopis pro krále se tak stal prvním nizozemským či chcete-li holandským filmem, který jsem kdy viděl. Celý příběh začal se odehrával v dávných rytířských dobách ve dvou fiktivních královstvích: v Zemi krále Dagonauta na východ od Velkých hor a v Zemi krále Ynauvena na západ od Velkých hor. Film začal o svatojánské noci v Dagonautově městě, kdy v kapli nad městem bdělo pět mladíků, kteří měli být ráno pasováni na rytíře. Celou noc nesměli s nikým mluvit a museli přemýšlet o svém novém postavení. Nejmladší z chlapců se jmenoval Tjuri (Yannick van de Velde), který byl čtyři roky panošem svého krále (Derek de Lint) a ve svých šestnácti se měl na přání otce stát rytířem. Z jeho meditací jej náhle vytrhl hlas zvenčí, který jej ve jménu božím žádal o pomoc. Tjuri nakonec kapli opustil, i když věděl, že tím ohrožuje své pasování. Neznámý starý muž jej žádal, aby donesl Černému rytíři s bílým štítem do lesní krčmy důležitý dopis, který on sám nemůže doručit, protože je pronásledován. Tjuri nerad poslechl a odjel na koni do lesa, kde rytíře našel, ale ten byl již smrtelně raněn. Byl vylákán do léčky Černým rytířem s rudým štítem, jehož rudí jezdci jej s velkou přesilou ze zálohy přepadli. Rytíř Tjuriho požádal, aby dopis doručil králi Ynauvenovi. O svém úkolu nesměl nikomu říct, protože dopis obsahoval velmi závažné zprávy. Dal mu také prsten pro poustevníka Menaurese, který podle něho poznal, že Tjuriho posílá on, a pomůže dostat se přes Veliké hory. Tjuri byl na své cestě pronásledován rudými jezdci, kteří se jej snažili zabít a tak mu ve splnění úkolu zabránit. Zároveň jej stíhali jacísi šedí rytíři. Těm se ho na hradě Mistrinaut podařilo zajmout a chtěli jej popravit, protože byli přesvědčeni, že právě on zavraždil jejich přítele Černého rytíře s bílým štítem. Tjurimu se snažila pomoci dcera hradního pána Lavinie (Hanna Schwamborn), které nebyl Tjuri lhostejný. Nakonec se podařilo rytíře přesvědčit o Tjuriho nevině a ten se od nich dozvěděl, že jsou rytíři krále Ynauvena, že Černý rytíř s bílým štítem se jmenoval Edvin a že přijížděl z Evílanu. To byla další země, která sousedila se Zemi krále Dagonauta a krále Ynauvena. Vlády v Evílanu se před časem zmocnil mladší syn krále Ynauvena, který velmi těžce nesl, že není následníkem trůnu, a vyvolával neustále konflikty se sousedními zeměmi. Nyní však požádal o svého otce o mír a ten vyslal do Evílanu poselstvo, které o něm mělo jednat. Jeho členem byl i rytíř Edvin. Tjuri byl nyní ještě více přesvědčen, že dopis obsahuje velmi důležitou zprávu a rychle se vydal na další cestu. Našel poustevníka Menaurese, o kterém se později dozvěděl, že je bratrem krále Ynauvena, který se dobrovolně vzdal světského života. Menaures s ním přes hory poslal mladíka Piaka (Quinten Schram), aby mu ukázal cestu. Z obou se stali dobří přátelé a dále pokračovali v cestě spolu. Zažili mnohá dobrodružství, při kterých jim šlo i o život. Dokonce museli dopis zničit, aby se nedostal do nepovolaných rukou. Před tím se však naučili jeho obsah, napsaný zvláštní starobylou a nesrozumitelnou řeči nazpaměť. Nakonec se jim podaří dostat se do Ynauvenova města a předat obsah dopisu králi. Ten se tak dozvěděl, že žádost jeho mladšího syna o mír byla pouze lest, jejímž cílem bylo zavraždit staršího bratra a stát se tak následníkem trůnu. Za splněný úkol dostali oba mladíci od krále Ynauvena vzácné meče, prsten a dopis pro krále Dagonauta. Pak se oba mohli vrátit v bezpečí domů. Na cestě opět navštívili hrad Mistrinaut a Tjuri získal od Lavinie rukavičku, aby jí mohl nosit na přilbě při turnajích. Tjuri měl ale velké obavy, že ho král Dagonaut po návratu na rytíře již nepasuje, protože nesplnil svou povinnost bdít celou noc v kapli. Král Dagonaut si přečetl dopis od krále Ynauvena a Tjuriho statečnost ocenil tím. že ho na rytíře pasoval. Piak se stal Tjuriho panošem. Král Tjurimu při pasování řekl: „Nebyl jsi sice na rytíře pasován, ale prokázal jsi, že rytířem jsi. Sám jsi ze sebe udělal rytíře svým jednáním, Tjuri, a třebaže ti teď poklepu mečem na rameno, nestaneš se rytířem více, než už jsi teď!" A byl konec příběhu, v němž všechno dobře dopadlo, jak se na film pro velké děti slušelo a patřilo. Nevím jestli jsem sám byl ještě dítě, ale ten příběh o statečném mladíkovi se hodně líbil a skoro vůbec jsem se během těch 110 minut nenudil. Děj mi připadal jako jakési středověké road movie, když během putování z jednoho místa na druhé hrdina se svými přáteli zažíval všelijaká dobrodružství. Kvalita filmu mne tedy příjemně překvapila a hodně se mi líbilo také prostředí německých hor či francouzského města Carassone, kde se snímek natáčel. Suma sumárum, film Dopis pro krále ode mne získal čtyři dopisní hvězdy ****.

Snímek Nevystupuj z roku 2018 jsme si vybrali z nabídky společnosti HBO ze dvou hlavních důvodů. Chtěli jsme se doma podívat na nějakou pořádně napínavý film a jelikož nás v poslední době mile překvapilo pár německých počinů, neváhali jsme. Spolu se slušným hodnocením a českým dabingem byla tedy naše volba jasná a tak se tento německý film rozjel onoho březnového večera na obrazovce naši TV. Ústřední postavou berlínský realitní makléř Karl Brendt (Wotan Wilke Möhring), který pracoval v úspěšné firmě, kde měl skvělou pozici. Jedno ráno se vrátil domů ze služební cesty přesně v den, kdy měl s manželkou Simone (Christiane Paul) výročí svatby. Dovezl jí tedy drobný dárek a těšil se na společné setkání, které ale neproběhlo zrovna šťastně, protože mu manželka vyčetla pár drobných věcí. Zklamaný Karl tedy naložil své dvě děti Josefine (Emily Kusche) a Mariuse (Carlo Thoma), aby je zavezl vozem Mercedes do školy. Během jízdy mu v autě zazvonil mobilní telefon a podivný hlas mu řekl, že mu do auta pod sedačky nainstaloval bomby, které explodují, když by byla sedadla uvolněna. Nikdo tedy nemohl vystoupit, navíc je tajemný muž stále sledoval a hrozil odpálením výbušnin s pomocí dálkového ovládání. Vyžadoval vysoké výkupné, vlastně požadoval všechny Karlovy peníze a také finance z firmy. Pokud by se on nebo děti pokusili dostat ven, auto by vybuchlo a Karl pochopitelně nesměl kontaktovat ani policii. Rozhodl se uposlechnout a začal obtelefonovávat své společníky ve firmě, aby mu povolili převod peněz z firemního účtu. Nic jim o skutečné situaci neřekl a lhal jim, že peníze potřebuje na úplatek kvůli zachránění pozice společnosti. Každý ze společníků mu převedl 100 000 euro, protože Karlovi věřili a tak peníze začaly odcházet na účet tajemného muže. Problém měl však Karl s manželkou, jelikož mu nebrala telefon a tak poprosil svou známou, aby mu v bance nachystala jeho soukromé peníze, které pak měla Simone vyzvednout. Pak zavolal svému kamarádovi z firmy Omaru Cicekovi (Fahri Ogün Yardim), který zrovna taky seděl v autě se svou manželkou Idou (Mavie Hörbiger) a ten mu řekl, že i jemu vyhrožoval stejný neznámý muž a požadoval peníze. Karl se za ním vydal a zastavil vedle něj, aby si promluvili. Ida výhrůžce nevěřila a chtěla z auta vstoupit a tak Karl poodjel a Omarovo auto vyletělo do vzduchu. Šokovaný Karl s dětmi odjel pryč a přitom neustále mluvil s tajemným mužem po telefonu, který ho sledoval a říkal mu, co má dělat. Tímto způsobem ubíhala minuta za minutou, když mu najednou dcera Josefine řekla, že máma má milence jménem Pascal D'Angelo (Klaus Zmorek), který byl právníkem a že se s ním chce rozvést. Karl tak zažil druhý šok toho dne a pak se konečně Simone dovolal. O bombě jí neřekl nic, jen podotkl, že o jejím milenci ví a poprosil ji, aby vyrazila do banky, což ona učinila i s právníkem. Karl s tajemným mužem vyjednal, že když mu manželka vybere peníze v bance a dá je na určené místo, může odvézt malého syna Mariuse do nemocnice. Ten totiž krvácel na noze, do které se mu zapíchl střep po výbuchu Omarova auta. Jenže právník vše pokazil a zavolal policii poté, co se s Karlem setkali u banky, protože ho považoval za pravého únosce. O tajemném muži na telefonu zatím totiž nikdo nevěděl. Poté následovala divoká honička s policí, která Karlovo auto obklíčila na jakémsi náměstí a jejich velitel Fritz Drache (Aleksandar Jovanovic) mu nedovolil odvézt kluka do nemocnice. Začalo vyjednávání a aby si policie ověřila, že pod autem je skutečně bomba, povolali pyrotechnický tým v čele s velitelkou jménem Pia Zach (Hannah Herzsprung). Ta přítomnost výbušnin pod sedačkami potvrdila a také začala s Karlem vyjednávat. Všichni jej totiž považovali za únosce a zoufalý Karl nemohl nic prozradit. Šéf policie Drache nechal na okolních budovách rozmístit odstřelovače a snažil se Karla co nejrychleji zbavit. Otci dětí v té chvíli pomohlo, když policie použila rušičky a tajemný muž tak nemohl bombu na dálku odpálit, takže nechal raněného Mariuse vystoupit a předal jej lékařům. Pod zadními sedačkami totiž bomby nebyly, pouze pod těmi předními a tak Karl nařídil dceři, aby také vystoupila. Ta se však obávala, že jej poté policie zastřelí a tak přeskočila na úřední sedadlo spolujezdce. Na scéně se objevil také bratr Karla, alespoň tak se představil policii, ale ve skutečnosti to byl onen tajemný muž, z něhož se vyklubal Lukas (Marc Hosemann). Dozvěděli jsme se konečně, že za tím vším stála smrt jeho manželky, který vyskočila z okna poté, co nechtěla opustit svůj byt. Jejich dům měl být totiž zničen a na jeho místě měl být postaven nový právě firmou, ve které Karl pracoval. Lukas držel v ruce ovladač k odpálení bomby, požadovat stále své peníze a chtěl, aby Karl policii ujel. Pak se vzdálil pryč a na scéně se objevila manželka se svým projevem přes megafon, po němž se Karl rozhodl opravdu ujet. Povedlo se mu to, ale vyhráno neměl, protože jej policie pronásledovala až k řece, kde celý film vyvrcholil. Karl měl štěstí, že mu uvěřila Pia a když si do auta přisedl také Lukas, bylo vše jasné. Pak auto spadlo do vody a Karl se zachránil, zatímco Lukas v něm zemřel po výbuchu vlastní bomby pod vodou. Po několika letech vyšel Karl s vězení a vše skončilo happyendem. Film skončil a já byl s jeho průběhem po 107 minutách napínavé podívané velice spokojený. Byl to tedy již několikátý německý snímek, který mne v roce 2020 velmi zaujal a dokonale přikoval k televizní obrazovce. Pravda, být o něco méně kecání a více akcí, bylo by mé hodnocení ještě lepší, ale vše bylo vynahrazeno napínavou atmosférou, kterou vytvářela hlavně ona nemožnost vystoupení z auta. Litoval jsem ještě jedné věci a to toho, že do hlavní role mohl být obsazen sympatičtější herec. Suma sumárum, snímek Nevystupuj ode mne získal čtyři nevystoupené hvězdy ****.

Snímek Legenda o Jiřím a drakovi z roku 2004 jsem si koupil nedlouho po jeho natočení na DVD a strčil jej do šuplíku, kde zůstal velmi dlouhou dobu v bezpečí uložen. Po více než 10 letech jsem se rozhodl na tento dobrodružný, akční fantasy snímek podívat a tak se jednoho večera příslušný disk roztočil v našem blu-ray přehrávači. Příběh začal návratem rytíře Jiřího (James Purefoy) z křížových výprav domů, přičemž ho na cestě doprovázel jeho černošský věrný přítel Tarik (Michael Clarke Duncan). Rozloučil se s ním na pobřeží a pak se vydal do rodné Anglie, zatímco muslimský kamarád odjel na koni do Španělska, kde se chtěl setkat se známým černým rytířem a lupičem El Cabillem (Val Kilmer). Jiří se vrátil do svého království, aby opustil vojenské služby, našel si manželku, získal pár akrů pole a pár krav. Na rodném hradě jej přivítal jeho otec sir Robert (Paul Freeman), který byl rád za návrat syna, ale nebyl spokojen s tím, že se už nechce zúčastnit dalších válek. Když mu Jiří řekl své přání, otec mu nerad poradil, aby se vydal do sousední země ke králi Edgaarovi (Simon Callow) a na cestu mu dal dračí roh. Ten získal zabitím draka v souboji, při něm přišel o obě nohy a od té doby byl na vozíčku. Když Jiří dorazil do země krále Edgaara zjistil, že jeho dcera princezna Lunna (Piper Perabo) zmizela, přičemž ji hledalo několik mužů pod vedením jejího snoubence prince Gartha (Patrick Swayze). Mezitím Tarik doputoval do Španělska, kde se mu opravdu podařilo setkat se s El Cabillem, s nímž vzápětí svedl souboj, při němž ho zabil a převzal jeho identitu. Následně se pod jeho vedením vydala celá loupežnická tlupa do Anglie, kde chtěli rabovat. Nikdo ale netušil, že princeznu unesl drak, který ji odnesl do jeskyně, kde měla hlídat dračí vejce. Následně dračí samička odletěla k jezeru a patrně měla zemřít. Princezna se rozhodla hlídat vejce posledního draka na Zemi, jenže když ji Jiří našel, chtěl jej rozbít. Jenže pokaždé, když se o to pokusil, ho princezna omráčila nějakou kostí, kterých byla plná. Princezna pak trvala na tom, že vejce musí odvézt dříve, než jej najde banda černého rytíře, který se objevil v tomto anglickém kraji. Jiří tedy se svými společníky Elmendorfem, princeznou a mladým chlapcem Wrynem (Rollo Weeks) naložil vejce na povoz a dovezli jej do kláštera. Zde se setkali s princezninou sestřenicí Angelou (Caroline Carverová), starým známým mnichem Bernardem (Jean-Pierre Castaldi) a matkou představenou (Joan Plowright), která po naléhání povolila schovat vejce na jednu noc za zdmi kláštera. Druhý den přijel princ Garth, jemuž Lunna sdělila, že ho nikdy nemilovala a že si ho nevezme. Naštvaný princ dívku vzápětí unesl, ale Jiří je pronásledoval a oba svedli mezi sebou souboj. Ten přerušili žoldnéři pod vedením El Cabilla, z něhož se záhy vyklubal Tarik, maur, který byl blízkým přítelem Jiřího během křížové výpravy. Když to viděli El Cabillovi muži, tak se v čele s Bulcharem (Stefan Jürgens) proti němu vzbouřili a chtěli zajmout princeznu a sami si nárokovat odměnu. Zatímco bojovali mládě draka se vylíhlo a byl bohužel zabit Elmendorf, jenž zachrání princeznu před oštěpem, který na ni směřoval. Následně dorazila družina krále Edgaara a muži sira Roberta, kteří se přidali k roztržce. Během boje byli Garth a Jiří nuceni spolupracovat proti vzájemnému nepřítel, tedy bývalému veliteli El Cabillo, vůdci vzpoury. Bojovali proti němu sice společně, ale občas zaútočili také na sebe. Jejich souboj byl přerušen poté, co zeď pevnosti explodovala a vrátila se matka dračice pro své mimino. Bojovníci uprchli pryč, ale uvnitř stále zůstal Jiří, zatímco ostatní mlčky poslouchali velmi hlasité zvuky neviditelného draka uvnitř hradeb, takže se princezna Lunna bála toho nejhoršího. V pevnosti se zatím matka draka starala o své dítě, zatímco se kolem nich Jiří tiše pohyboval, aby si jej draci nevšímali. Pak si však všiml, že z boku matky vyčnívalo kopí, které před dávnými lety zabodl do draka Jiřího chromý otec, jenž projevil nedávno přání, aby mu syn ono kopí přinesl. Jiří se pomalu přibližoval ke kopí, které opatrně vytáhl, aby to draka moc nebolelo. Vzápětí ostatní na nádvoří uslyšeli řev draka a Jiří se vynořil z pevnosti s krvavým kopím v ruce. Všichni byl nadšeni a mysleli si, že Jiří draka zabil a stal se tak pro legendárním hrdinou. Radost však nesdílela princezna Lunna, která měla draka ráda a tak naštvaná Jiřího zradou odjela pryč na koni. Král Edgaar dal zatím Jiřímu požehnání, aby si vzal princeznu a tak ji pronásledoval na královském koni. Když se oba setkali u jezera, připojil se k nim Garth, který vzápětí s Jiřím bojoval svůj poslední souboj. Když už to vypadalo, že Jiřího zabije, vynořil se z vody drak a Gartha spolkl. Princezna Lunna si uvědomila, že Jiří draky nezabil a tak se políbili a žili spolu šťastně až do smrti. A byl konec poměrně zajímavé pohádky pro větší děti a dospělé, která mne však docela zklamala. Děj byl podle mne jaksi zmatený, jakoby režisér nebo scénárista nebyl dopředu rozhodnutý, co vlastně chce natočit. Jelikož se také jmenuji Jiří, vadilo mi, že legenda o mně jako drakobijci s tímto filmem jaksi padla. Bohužel ani lehké komediální prvky nedokázaly film pozvednout na vyšší úroveň a zůstalo tak u lehce podprůměrné kvality. Suma sumárum, snímek Legenda o Jiřím a drakovi ode mne získal dvě Jiřího hvězdy **.