dwbmb

Tvrzení, že je film "wannabe oscarovka" je úsměvné, že je to kýčovité klišé, už tak daleko od pravdy není. Vždy, když film začíná "založeno na skutečných událostech", je to pro mě znamením, že když veškeré události zneguji, tak se té skutečnosti možná opravdu přiblížím. Nejsem expertem na Lomaxův život, nečetl jsem jeho knihu, ale z veřejně dostupných zdrojů (čti: wikipedia) se dá usuzovat, že plus mínus nějaká ta dramatizace to tak nejspíše opravdu bylo. Příběh má dvě veliká pozitiva: dobře podaná přímá konfrontace Erica a Takashiho (i když nikoli tak sestříhaná, jako je v traileru k filmu) a stále ve vzduchu visící otázka "co se dělo v té místnosti?", která udržovala menší napětí většinu filmu. Jako negativum vidím přeci jen tu celkovou kýčovitost a to, že jsem se před filmem zapomněl vyčůrat. I díky tomu pro mě byla poslední čtvrtina filmu opravdovým mučením. BTW film není primárně obrazem zvěrstev páchaných japonskou císařskou armádou, jako to bylo třeba ve filmu Květy války, ale osudu jednotlivých hrdinů.

Málokterý remake dokáže ospravedlnit vlastní existenci. Po výrazných úpravách scénáře Brosnan vyšachoval McQueena s noblesou.

V hlavní roli známý Wahlberg, přesto jsem se těšil na scény s Crowem, který do své role dobře zapadl, a to ho ve filmech zrovna nevyhledávám. Hlavní hrdina Billy má totiž stejný problém, jako celý film, nemá charisma, nemá koule. Takže čumíte na něco, na co se čumí opravdu dobře, ale nudíte se u toho.

Šel jsem do toho filmu s vědomím, že to není klasickej Hollywood, ale stejně jsem asi po hodině zaznamenal, že se na to vůbec nedívám, zbystřil jsem, obraz ve filmu se prakticky nehýbal, tak jsem si pokračoval hledět něčeho jinýho. Tohle mě hodně minulo.

Na to, že je film plný debutů (přinejmenším v kategorii hraného celovečerního filmu), je až překvapivě dobrý. Jasně, není to pro fanoušky Michaela Baye, ale zároveň si to nehraje na nějaké umělecké veledílo. Tím chci říct, že to má pointu, děj, zápletku i vyvrcholení, vše rovnoměrně rozložené celou stopáží. Transformeři tam žádní nevybuchují, ale nuda to není. Kouká se na to hezky. --- P.S. Díky jedné scéně si dokážu představit, že je tenhle film must-see pro fanoušky tehdy cca 18 leté Táňy Pauhofové, if you know what I mean...

Sorrentino nemá ve zvyku točit anglicky mluvené filmy s Hollywoodským obsazením a tenhle malý výlet i celkově působí docela odlišně. Hledání nácka je jen scénáristova záminka, Cheyenne ve skutečnosti hledá něco úplně jiného. A najde to, doma. Nikdy bych neřekl, že životní bilancování a metafora k tzv. "chytání druhé mízy" nebude na plátně úplná s**čka. Nechápu, jak to ten Sorrentino dělá, ale je to frajer.

Ševčík svému řemeslu zcela zjevně opravdu rozumí a ve skromných českých podmínkách natočil film neobvykle vizuálně poutavý v neokoukané stylizaci. Jen o vzhledu (a hudbě) však ve filmu nejde a vznikající pouto mezi vrahem a jeho obhájcem je vyprávěno způsobem, který zaujme a baví.

Relativně napínavé mysteriózní drama, které někde ve dvou třetinách začíná být opravdu zajímavé, pak si ale asi rejža musel odskočit a dotočila to jeho manželka, jinak si neumím vysvětlit, jak se tak slibně vyvíjející film ke konci dokázal otočit v romantickou slaďárnu, respektive pokus, jelikož není ani romantická, ani sladká. Náznak jediného hlubšího smyslu na mě, stejně jako "dojemný" závěr, vůbec nijak nezapůsobil. Rozhodně nevhodný film pro heterosexuálního muže.

Óda na současnou konzumní společnost, kdy je proces od sklizně až po supermarket pojat jako velkolepý, dokonalý mechanismus, jehož nepříznivé dopady jsou v závěru shrnuty v asi šesti vteřinách, jen tak, aby se neřeklo. Filmaři si dali při tvorbě hodně práce, navštívili hodně exotické lokace po celé planetě, zpracovatele i dodavatele, ale přestože je film zjevně zaměřený pouze na tento řetězec, tak mi bližší pohled na tu temnější stránku vyloženě chyběl.

Film zhlédnutý hlavně z nostalgie a díky veskrze pozitivním vzpomínkám na sérii Carmageddon, která byla tímto filmem značně inspirována. Nečekal sem vůbec nic, o to víc jsem byl překvapen, že to nebyla zas tak moc velká srágora. Jasně, laciné kulisy, oranžová omáčka jakože krev, zrychlené záběry, rychlé a zmatené střihy zakrývající "na tohle jsme už neměli rozpočet", aleje to docela sranda. Ideologické pozadí podle mě spíše parodie, než nějaké poselství, takže tu bych do toho ani moc nemíchal. Na scénu se staříky na kolečkových křeslech před nemocnicí budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Pro milovníky Carmageddonu povinnost, pro ostatní to bude nejspíše jen závan dalšího béčka ze sedmdesátých let.