dwbmb

Tak tohle bylo od Nolana mistrovský, nechat nás tak napínat a pak si z nás vystřelit tímhle vtípkem. Nebo počkat... to bylo vážně ono? Jestli jo, tak můžu s politováním oznámit, že jeho smysl pro detail je ta tam, snaha o vnesení syrovosti a uvěřitelnosti se proměnil v sérii duchařských WTF momentů, které mnohdy přivedly sál smíchy do kolen (neúmyslně, podotýkám). Závěrečná brnkačka na emoce je čistě prvoplánová, nezahraná, jen oznámená vyprávěčem (ale na vytažení kapesníčků to některým stačilo). Co oceňuji je tempo a poutavost vyprávění, takže i přes monstrózní stopáž se na hodinky nepodíváte. Já však po skončení chtěl ty 3 hodiny života vrátit zpět.

Sympatická detektivka, která na mně nepůsobila tak ponuře a temně, jak se traduje - zároveň nijak namáhavá, bez hádanek pro diváka. Zábavná, téměř krystalicky čistá žánrovka.

Hned na úvod filmu se v kině spustila panika, a to v momentě, když bylo hrdě oznámeno, že bude následovat film z polské produkce. Já teda moc velký fanoušek polských filmů nejsem a dle šumu v sále rozhodně nejsem sám. Naštěstí tento film s Polskem spojuje snad jen původ režiséra. Jsme totiž v Portugalsku, svítí sluníčko, mluví se tu anglicky, nikdo se nejmenuje Tomek a DOKONCE se NEdočkáme ani minutového slow-motion záběru na nehybný visící kříž se zdechlinkou Pána našeho. Jsem poněkud zmatený z poslední scény, u které nevím, jestli se jednalo o vizualizaci představ Evy nebo jen o hodně nepovedené naklíčování pozadí, takže ta loď vypadá jako domalovaná jen omylem. Tohle si budu muset někde vygooglit, protože teď v hlavě nosím dva různé konce a nevím, co si mám odnést. Jinak velké překvapení a spokojenost, jednotlivé části zápletky jsou servírovány hezky rovnoměrně a film tak ubíhá svižným tempem.

Pomalé tempo, pomalé pečlivé záběry a smutné dojáky neznámých písničkářů v pozadí mě normálně přitahují asi jako rabín slaninu (tematický vtípek). Tady se to ale Zachovi nějak povedlo, nedokážu přesně vysvětlit, proč. Jediné východisko = prokázal vyspělý cit pro dané téma, díky čemuž do sebe všechno pasuje a čímž mě úplně dostal. Mimochodem, tohle vážně není komedie. Kdo ty popisky píše?

Proč si tohle dělám. Nejspíš proto, že mám pro Hopkinse menší slabost díky staršímu Skoč až zítra, který mi utkvěl v paměti svou lehce hypnotickou bizzare atmosférou. Tentokrát zjevně žral hypnotika přímo Hopkins, když stvořil tohle dílko, které je taky bizzare, ale svou naprostou dementností. "Co by asi udělaly skutečné osoby, kdyby byly v takové situaci? Aha...no tak napíšeme pravý opak". A scénář byl na světě. Koukání na vypnutou obrazovku by mě bolelo míň. Jedna hvězda za Emmu, je to pořád číča!

Další film z mého oblíbeného žánru myslošuků, který však v mých očích ztrácí i díky tomu, že jsem viděl o mnoho vydařenější Coherence. Téměř bez napětí, jednotlivé zvraty jsou (oba dva - na myslošuk docela málo) tak předvídatelné, že jste ve výsledku omyslošukáni tím, že se stane to, což jste předpokládali a ne pravý opak, jak by se u myslošuku slušelo a patřilo. Není to vůbec špatnej film, určitě si ho pusťte, ale Byrkit prostě nasadil laťku vysoko.

Technicky a režisérsky asi nejvyspělejší snímek série. Poutavou kamerou a střihem se vzdaluje anime a blíží se Hollywoodskému stylu.Co jsem zde nečekal, je úplný odklon od akce (ano, akce tu je, ale jen jako "nutné zlo") a zaměření na vztah mezi Deunan a Briariem. Ano, v pozadí je příběh a klasická zápletka, ale opravdové těžiště je v lásce a emocích těchhle dvou. A funguje to překvapivě dobře a přesvědčivě. Úplně mimo mísu mi připadá komentář uživatele T2, konkrétně okoukaný střet s Matrixem. Zrovna Matrix není originální a původní vůbec v ničem a nechápu, proč někdo tuhle slepeninu považuje za pramatku kyberpunku.

Mdlé, nudné, i při pouhých 96 minutách strašlivě vleklé. Tohle nechcete vidět. (ale Kirsten je tu nádherná)

Brutální myslošuk (mindfuck) převedený do podoby filmu. Vyloženě krkem mi lezla kamera (holt ruční kamera se zběsilým doostřováním je teď in), jinak mě ten film úplně sežral, vystřelil mi mozek z hlavy. A když přišlo na závěr celého toho dějství a já si říkal, že to vlastně ani nemohlo dopadnout jinak než jako malinké klišé a že to byl jen... BUM! A další rána! Nechal jsem se ukonejšit a můj mozek byl opět nachytán nepřipraven. Kdepak, z tohohle neuniknete, to vás semele :) Nevšední, neokoukané, strhující, s obří dávkou napětí. Neuvěřitelný výkon na to, že se film odehrává ve dvou místnostech s osmi lidmi. Kálím na kameru, tohle se prostě musí ohodnotit pětkou.

Řemeslně vypiplané do nejmenšího detailu, dobře obsazené a výborně zahrané. Můj oblíbený Fincher mne ale tentokrát zklamal v celkové atmosféře filmu a hlavně koncem. Jsem od něho zvyklý na to, že se s divákem nemazlí a nenasazuje růžové brýle, tady k tomu ale docela inklinuje. Kde je ta depka, co tam měla být a kterou přitom Fincher umí dodělat i tam, kde být nemá? Kde je ta rafinovaná surovost? Ne všechno se dá hodit na scénář, který spisovatelka musela napsat sama a vědomě tak z filmu, na který jsme se těšil jak malej, udělala skoro happy lovestory (tady mě berte s hodně velkou rezervou, už píšu obrazně). Když už naskočily titulky a já měl za to, že jsem právě viděl jednu z nejjednodušších detektivek všech dob, tak se na mne obrátila vedle sedící kolegyně a začala se ptát "a jaktože..." "a kde vzala..." "a to jako fakt byla...", což mě nakonec přeci jen utvrdilo v tom, že ten film není úplně blbej a tu šedou kůru člověk nevědomky nakonec zapojí. Tedy jak kdo :)