Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (214)

plakát

Všechny roztleskávačky zemřou (2013) odpad!

Dementní film, ale ne dostatečně dementní natolik, aby začala být vtipná jeho samotná dementnost (jako například všechny filmy z produkce Asylum, které jsou 8x dementnější, ale miluju je). Zasmál jsme se asi 4x za celý film, zbytek byl nefalšovaný odpad!

plakát

Noční jízda (2013) 

"Rozdlí mezi jednou a nikdy je obrovskej." Tenhle rozdíl nám mele hlavního hrdinu, sedícího celou dobu za volantem jedoucího auta, až ho úplně semele. Silná podívaná dokazující, že kvalitní film lze v této době postavit i na hercích, nejen na počítačích. A že hodina a půl čistých dialogů se záběrem na stejný obličej nemusí být jen filosofický průjem, ale opravdové drama. Skoro až nepochopitelně strhující.

plakát

Appleseed Alpha (2014) 

V rámci žánru nadprůměrný kousek. Obrazem, zvukem, anglickým dabingem i rovnoměrně dávkovanými akčními scénami, s neodmyslitelným bossem na závěr. Opravdu parádní podívaná.

plakát

Díra u Hanušovic (2014) 

V jistém ohledu mi to připomíná filmy od Trošky - všichni, které potkáte, vám řeknou, jak boží film to je, jak se nasmáli a že na to musíte jít. Tak jdete, podobně jako u Trošky do narvaného kina, a tam dostanete polohovno (zde podobnost s Troškou končí, tam dostanete hovno). Líbí se mi kamera, scény a bezprostřední atmosféra. Nepřenesu střih, debilní zkomoleninu místního nářečí a to, že je to film o ničem, ve kterém se nic neděje. Mám Krobota rád, jako debut to asi mohlo dopadnout i hůř, ale nevím, jestli mu to na řežisérský židli bude fungovat příště. Tohle je podprůměr, ale úplný průser to taky rozhodně není.

plakát

Bratři (2009) 

Hodnocení výrazně sníženo po shlédnutí originálních Bratří. Pochopím remake po 30ti letech, nikoli po pěti. Pochopím remake, pokud rejža vidí nevyužitý potenciál a využije ho, což ale není tento případ.

plakát

Nebezpečně výbušná trhavina (2006) 

Viděno v kině, silný zážitek tak byl umocněný plným sálem řvoucím smíchy v různých polohách. Tonny je prostáček, který navíc trpí něčím, co připomíná Aspergerův syndrom (ve filmu není řečeno, čím přesně, ale víme, že má tendence při nespokojenosti do všeho a do všech mlátit a bere na to prášky). Když pak vezme svoje děti, které smí vidět jen jednou za měsíc, do kina na pseudointelektuální sračku, na kterou přišlo do kin celých 7 lidí, rozhodne se utracené peníze vymlátit nejdříve z kina, po neúspěchu z režiséra. Po sérii následujících událostí se stane scénáristou i režisérem jeho posledního dílu trilogie a sranda pokračuje. Mimochodem film, který stvoří, mi hodně připomíná tvorbu třeba Roberta Rodrigueze :D Tohle prostě opravdu stojí za to vidět. Inteligentní, vtipný severský film, u něhož mě mrzí snad jen to, že jsem ho neviděl už dříve.

plakát

Dead Snow: Rudý vs. Mrtvý (2014) 

Tentokrát již natočené vyloženě jako komedie je tohle pokračování asi milionkrát lepší, než jednička. Správný zvrácený černý humor, kvůli kterému se s Vámi přítelkyně rozejde už jen proto, že jste schopni se na něco takového dívat. Toto jsem rozhodně neviděl naposledy :D

plakát

Knězovy děti (2013) 

Tady se furt srovnává s Troškou. Proboha proč? Komedie z malé vesnice s děsivou konstrukcí hlavní zápletky - to je asi jediné, co má tenhle film společného s tvorbou tohoto našeho šikuly. Výrazný rozdíl je však ten, že když se objeví nějaký gag ve filmu od Trošky, tak si řeknete, že je to debil. Když se objeví nějaký gag v tomto filmu, tak se zasmějete. Komediálnost této komedie totiž nestojí pouze na "teď řeknu nějakou boží úchylárnu, z který se poserete", ale na širších základech situace, inscenace i střihu. A navíc na konci zjistíte, že to není jenom komedie, že je nakousnuto i větší sousto. A tehdy doceníte, že tento film s církevní tématikou natočili na Balkánu a ne třeba v Polsku (kdo absolvoval dny polské kinematografie, pochopí). Ta mentalita je úplně jinde. Jinak nerozhodné hodnocení vědomě zaokrouhluji nahoru, protože divácký dojem to na mě zanechalo stoprocentně pozitivní.

plakát

Sprosťárny (2013) 

Bateman se mě snažil uchlácholit nadávkami a zdviženými prostředníčky (ví, co mám rád), ale donutit mě ignorovat takhle stupidní scénář se mu teda nepovedlo. Jako nenáročný béčko na sobotní večery na Prima COOL dobrý, ale čekal jsem víc. Zvraty ve filmu připomínají déjà vu, protože jsou tak předvídatelné a očekávané, že máte pocit, že už proběhly. Působí to jako výplod nějakého náhodného generátoru scénářů, kde zadáte jen jména postav a prostředí a on vám vygeneruje scénář z předchystaných klišé. Občas jsem se pousmál, takže to do odpadu nepošlu, ale tři hvězdy dát nemůžu. Soráč.

plakát

Newyorská romance (2013) 

Jako zarytého nesnášeče muzikálů mě překvapilo, jak moc příjemné může být sledování filmu, přestože je převážně o muzice. Jasně je, i o lásce, ale i tak o lásce k muzice na prvním místě. Film je proti dnešním trendům pozitivně naladěný od začátku do konce a ani vážnější okamžiky nejsou natolik vážně zobrazené, aby tento dojem kazily. Film je vtipný (mnoho smíchu, hlasitého!), příjemný a laskavý. Nebylo mi nic, stejně je mi po shlédnutí líp.