Charlizee

No to byla paráda :)) Fakt hledím, co všechno je možné vyprodukovat... Tohle by měli pouštět před projekcí Jakubiskovy Bathory, aby si kritici tak nevyskakovali :D

V rámci žánru jde o moc moc povedený snímek. Bavilo mě to, smála jsem se (po dlouhé době nebyl ten smích ironický), prostě pohodička... Adam Sandler je zabiják špatné nálady :)

Příběh se mi líbil možná víc než v hraném Iron Manovi, asi kvůli "pohádkovosti," která připomíná Mumie... Bohužel celý snímek shazuje jeho zpracování. Animákoví fajnšmekři to asi nevydýchají :))

Tak žalostné, jak jen si dokážete představit. Podobný snímek (který se filmem ani neodvažuji nazvat) by měl sloužit jak měřítko k určování odpadu. Dodívala jsem se jen díky své zatvrzelosti a přesvědčení, že nikdy nemám lámat hůl předčasně... V tomto případě by to ovšem vůbec nevadilo...

25.1.2009 Dnes jsem se po dlouhé době podívala na tento Kachyňův snímek. Vždycky se mi líbil pro jeho pohodovou a bezstarostnou atmosféru... Kupodivu až dneska jsem si uvědomila, že ta atmosféra není tak bezstarostná, jak se zdá. Nejspíš je to dáno tím, že jsem dříve neměla žádnou podobnou vztahovou zkušenost a nevnímala propracovanou psychologii postav. Teď přesně vím, jak se Klára cítila. Měla zavedený život. Muže, který se o ni dokáže postarat, ačkoliv je po citové stránce tak trochu "suchar". Měla všechno, co k životu potřebuje, ale přece jen jí k životu "něco" scházelo. "Něco", na co by nepřišla, nebýt seznámení s Jakubem... Jakub jí sice nenabízí žádné jistoty, ale vnáší jí do života to "něco", které dlouho nepoznala - radost, smích, lásku, štěstí...Ve chvíli, kdy člověk někoho taového pozná, je schopen pálit mosty. Nebo alespoň já ano :) Bezhlavě jdu za tím, kdo tyto pocity vyvolává... Pravda, často si potom až zpětně uvědomím, kolik úsilí mě to stálo a jak moc jsem sama sobě ubližovala... Klára má to štěstí, že Jakub je odhodlaný stejně (ne-li víc...) jako ona, a pokud si jednou nezačnou společné oběti vyčítat, věřím v jejich happyend... Málokterý film ve mně evokuje odraz skutečnosti právě tak jako Setkání v červenci...

Fast and Furious na sociální motiv...

Seriál hodnotím ve chvíli, v níž se mi uzavřela první série. Dlouho dlouho dlouho jsem se Prison Breaku vyhýbala a pak stačilo málo... Jeden kamarád - kopie v mém Macu - nudné čekání na nádraží a následná cesta vlakem... Říkala jsem si, že to teda zkusím, mrknu na jeden díl, ať si aspoň udělám obrázek - a pak už jsem s odklikáváním dalšího a dalšího dílu nějak nemohla přestat. Když jsem zjistila, že mi u závěrečného dílu nejede zvuk, málem jsem vyletěla z kůže - na chvíli jsem si zkusila roli hluchého, který je odkázán jen na titulky... :)) Takže bezprostředně po první sérii jsem nadšená, uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet... Komentář bude časem určitě rozsáhlejší :))

"Co to je iluminace? Iluminace je termín a idea svatého Augustina. Termín a idea se udržely dlouho, po celý středověk, v celé středověké filozofii. Podle této teorie dosahujeme poznání pomocí osvícení rozumu. V tomto momentu osvícení rozum přímo vidí pravdu. Tak, jak oči vidí reálný svět, vidí pravdu prostě, bez přemýšlení. Takže iluminace není působení extáze, není to taková ta bezmyšlenkovitá extáze a vytržení. Znamená koncentraci myšlenek. A pro dosažení tohoto stavu stačí jen čistota srdce, která je důležitější než činnost rozumu." "Nejdůležitější rozdíly mezi rozměry prostoru a času spočívají v tom, že v prostoru se můžeme pohybovat různými směry vědomě a cíleně, ubíhání času v naší mysli je poněkud automatické a nemůžeme ho ovládat. Běh času v naší mysli bychom mohli přirovnat k mihotavému osvětlení. Přítomnost i minulost, které existují v naší paměti, jsou osvětlené, zatímco budoucnost se utápí v temnotách. Možná že exisuje metoda, jak osvětlit budoucnost, jak rozšířit ono osvětlení. A možná jsou takoví, co i v temnotách dokáží uvidět nejasné kontury, obrysy toho, co bude zítra. Současná věda nevylučuje, že budoucnost existuje v přítomnosti, podobně jako minulost existuje v naší paměti."

Netradiční propojení divadla a filmu, vynikající ústřední dvojice, nádherné zachycení milostných momentů. Pomalé tempo vnímající krásu krajiny i poetiku hudby pana Štědroně. Ne každému určený snímek...

Za to, že jsem vydržela až do konce (zhlédnuto na 3 etapy) a v poslední fázi mi stačil jen půlčák burčáku :-)