Charlizee

Ve 4. epizodě Orchidej na smetišti (2017), která se odehrává v roce 1982, hraje z rádia v policejním voze písnička Petera Nagyho "Kristínka iba spí", ta ale vyšla až o 2 roky později.

Film volně vychází z případu tzv. Poltergeista z Enfieldu, který byl vyšetřován v Anglii v letech 1977-1979.

Válec s úzkými svislými výřezy, uvnitř vybavený pruhem kreseb s rozfázovaným pohybem, který při roztočení zobrazí jakoby souvislý pohyb obrázků, se nazývá zoetrope. Jedná se o jednoho z předchůdců kinematografu.

V epizodě Mortonova vidlička říká Lou Solverson (Keith Carradine) své nevlastní vnučce Gretě Grimly (Joey King), že v roce 1979 byly její maceše/jeho dceři Molly (Allison Tolman) 4 roky. V pozdější epizodě Čekání na Holanďana, odehrávající se právě v roce 1979, je ale Molly 6 let (zmíní se o tom její matka, když ji ukládá ke spánku).

Dům, ve kterém bydlí manželé Pánkovi (Marek Taclík a Kateřina Winterová), stojí nedaleko centra Olomouce na staré silážní věži. Majitelem je olomoucký podnikatel Radim Králík - toto atypické bydlení s rodinou celoročně využívají. Dům, který Olomoučané nazývají Orlí hnízdo, získal několik architektonických ocenění.

Kavárna, ve které se ve druhém díle setká vyšetřovatel Mráz (Stanislav Majer) se svou exmanželkou a dcerou, je olomoucké Café 87.

Ve druhém díle, kdy sedí vyšetřovatel Mráz (Stanislav Majer) v kavárně se svou exmanželkou a dcerou, sedí u vedlejšího stolu vlevo autor románu "Případ pro exorcistu" Michal Sýkora.

Název filmu odkazuje ke knize Leviathan, neboli o podstatě, zřízení a moci státu církevního a občanského od anglického filozofa Thomase Hobbse, její název je poté odvozen od biblické mořské nestvůry Leviathana. Z uvedeného Hobbsova pojednání pochází známý výrok "Člověk člověku vlkem."

Představitelku hlavní ženské role Ginette Pigeon si režisér Radok vybral podle fotografie. Herce Raymonda Bussiérese, jenž ve filmu ztvárnil jejího otce, si vybral na základě jeho výkonu ve snímku Krásky noci (1952).

Během filmování projevili Francouzi zájem o to, aby ve spolupráci s nimi Alfréd Radok natočil ještě širokoúhlou barevnou verzi filmu. Tento projekt se ale neuskutečnil.

Snímek dostal hlavní cenu československé filmové kritiky.

Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v červnu 1957 byla filmu udělena druhá cena - stříbrná mušle.

Obraz matky, po kterém hmatá tajemné dítě, je složen z tváří obou protagonistek příběhu Bibi Andersson a Liv Ullmann.

Ingmar Bergman příběh rámuje obrazy promítaného filmu, kterými upozorňuje na iluzorní povahu světa. Ve vrcholném okamžiku filmový obraz vzplane, aby tak vytrhl publikum z jeho zaujetí dramatem.

Ironií osudu bylo, že díky segregaci členové NAACP (The National Association for the Advancement of Colored People) nesměli film zhlédnout v kinech, ale musela pro ně být zorganizována zvláštní projekce. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu)

Bigotní líčení role Američanů afrického původu v jižanské historii vyvolalo žhavé spory. Mnoho novin, vlastněných bělochy i černochy, obviňovalo ve svých redakčních úvodnících Zrození národa z rasismu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu)

V závěrečných scénách použil D. W. Griffith k zobrazení záchrany na poslední chvíli techniku křížového střihu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu)

D. W. Griffith namontoval kameru na auto, aby docílil rychlé jízdy před cválajícími členy klanu ve vrcholné scéně záchrany. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu)

Film měl premiéru v únoru 1993 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.

Ve filmu zazní informace, že Ludwig Wittgenstein měl stejnou učitelku historie jako Adolf Hitler. Toto tvrzení se skutečně zakládá na pravdě, Wittgenstein a Hitler navštěvovali stejnou školu v Linci.