Blueeyes

"Ty nejsi můj hrdina! A nejsem tu, abys mi podepsal pádlo!" Wow! Vaiana má absolutně ten nejkrásnější vizuál, jaký jsem kdy u animáku viděla. Přenádherné moře, pobřeží, Vaianiny vlasy.... Upřímně u některých části animace (světélkující rejnoci) jsem si říkala, že tohle nakonec strčí do kapsy i Pí a jeho život. Čili graficky bych dala šest hvězd, kdyby to šlo :-) a ráda. Hlavní postavy jsou super, milé, vtipné, zkrátka disneyovské. Je tu pár hodně povedených vtipů s kohoutem a nějaké ty konverzační frky se taky najdou. Dvě nebo tři písničky mi budou znít v hlavě ještě pár dnů, ale celkově bylo na mě zase těch zpívánek moc. Pár bych ubrala a výrazně by to filmu prospělo. Jediné co musím vytknout jsou podivní malý záporáci, co mě vyloženě štvali a vůbec ta středová část snímku byla slabší, tam jsem ztrácela pozornost. Celkově ale dobré, moc dobré, zábavné, svižné, vtipné a hlavně je to jako takové malé vánoce pro moje oči. Vizuální dezert.

Drahá Karmo, posílám ti seznam několika lidí, na které jsi zapomněla :-) Tak nějak by se dal popsat můj dojem z Dárku. Plíživý, nenápadný začátek se zvolna roztáčí do jízdy zneklidňujících událostí, které změní životy všem. Ohledně scénáře mám pár nejasností a nezodpovězených otázek, ale nakonec to nevadí, protože mám o čem přemýšlet.... Ta nejtíživější zní - "Dopadlo by to stejně, kdyby se Simon k věci postavil jako chlap a začal jednat fér?" Hmmm? Herecké výkony, atmosféra, napětí a pár povedených lekaček dělají svou práci skvěle. Šlape to sice pozvolna a zdánlivě klidně, ale všechno má svůj smysl a vlastně se pořád něco děje. Celou dobu jsem to viděla na solidní tři hvězdy, ale za konec, za TEN závěr musím zvednout chca nechca. Tak se mi to líbí.

Opice jdou do války. Uplynul zase nějaký čas od předchozích událostí, primáti se stmelují, čile konverzují, rozmlouvají lidskou řečí, ukrývají v horách a odrážejí útoky americké armády.... Celkem úspěšně, tedy nějakou dobu. Pak se něco zvrhne, věci začnou být velice osobní a Caesar vyráží na cestu za pomstou. Moc povedená byla úvodní a závěrečná třetina, je fakt že kolem středu snímek trošku ztrácel dech, nebo jej možná zadržoval, aby se připravil na finále? Těžko říct, každopádně, stříhala bych, o chloupek... CGI dokonalé, emoce jsou tam kde mají být, Harrelson je důstojný záporák a doslovně naplňuje pořekadlo "mlčeti zlato". Jinak ale velká, velká výtka titulkářům. Takhle mizerné titulky v kině, aby fakt jeden pohledal. To, že se překládají jména a opice jménem Lake je v titulkách volána "Jezero" případně Winter "Zima" to bych ještě se zavřenýma očima tak nějak dala. Ale prokristapána - těm zrádcovským přeběhnuvším opicím, které lidem napomáhají v boji proti vlastnímu druhu, těm vojáci říkají Donkey! Proč, proč to tak nemohlo zůstat? Proč titulkáři museli z Monkey/Donkey udělat Opičák/PIČÁK???? Pičák! Přísahám, že při oslovení "Pičáku, náboje!" jsem sebou pokaždé trhla :-). Tady si by někdo zasloužil napráskat pičem, pardon bičem :-)

Jedna noc je úchvatná a návyková série, která by se s trochou snahy i za jednu noc dala zvládnout. Naz plánoval vyrazit na večírek, cestou se to ale tak nějak zmrvilo a na tenhle flám jen tak nezapomene. Nazova postava je napsaná jednoduše dokonale a ještě lépe je zahraná, Riz perfektně zvládá naprosto všechny polohy, které role "pachatele?", podezřelého, vězně či na soud čekajícího vyžaduje. Věřila jsem mu každičkou vteřinu. Exémem prolezlý a nepěkně olezlý obhájce John Turtturo se mi zalíbil od první chvíle, chodidla jsem si nervózně škrábala, kdykoli se objevil na obrazovce s drbací tyčinkou. Zamilovala jsem si ho až tak, že i tu výměnu kočkolitu na kuchyňské lince jsem mu odpustila. Dějová linka s doktory, léčiteli a zejména lékárníkem se mi strašně líbila. Stejně tak další vedlejší postavy jsou jedním slovem skvostné. Kdyby mi někdo řekl, že mne bude tak třeskutě bavit skoro až výhradně soudní drama, smála bych se a nevěřila. Přesto je to tak. Tohle je téměř dokonalá Jedna noc!

Parfém je u mě historicky první film, který nebudu hvězdičkovat. Netuším, kolik frček bych mu měla dát. Už při čtení předlohy jsem se znechuceně šklíbila, ofrňovala a neustále sebou porůznu šila. Nějak jsem tu mrtvolí esenci nemohla ani cítit a bohužel u filmu to bylo ještě horší. Podtrženo pro mě odpudivým hlavním hrdinou, podivnou zápletkou, nepochopitelným chováním postav a šíleným koncem. Ani Alan Rickman to nezachránil, ani překrásný DVD přebal.... Dost možná je v tom nějaká metafora, která mi unikla? Mě tenhle příběh tedy příliš pod nos nejde :-), nedá se nic dělat.

Walter Mitty je jedním z mých nejmilejších filmů. Už pár let ho používám jako věrné. dokonale fungující, nehmotné antidepresivum. Krásná hudba, nádherná příroda, skvělý Sean Penn a Ben Stiller, který překvapivě OPRAVDU HRAJE! A vlastně i režíruje! No a nakonec se ukázalo, že on ten Ben docela stojí za hřích. Ke konci filmu, kde už je za působivě lehce zarostlého drsňáka ošlehaného severními větry, se mi vcelku líbil jako chlap! Samu mě to šokovalo :-) Jako profesionální operátor musím ocenit postavu asistenta zákaznického servisu internetové seznamky eHarmony. To je bezva dějová linka :-) Jinak takhle, pokud vám lezou krkem tyhle feel good snímky o tom jak chlápek jsa posilněn druhou mízou zvedl zadek z kanclu a vyrazil objevovat skutečný svět.... Tak to nebude váš šálek. Ale můj je, já to Walterovi přeju, prožívala jsem s ním skok do vrtulníku a pak z něj, sjezd na skejtu i fotbal s místňáky :-). Za mě dobrý, fakt dobrý!

Pedagog se silným smyslem pro morálku a čest dostane do své doposud báječné třídy skvělých žáků jednoho namachrovaného, zpovykaného, rádoby rebelujícího zbohatlického zmetka, kterému jsou tyto hodnoty zcela cizí. Aha, padla kosa na kámen! To fakt naštve. Kevin Kline je jako profesor historie dokonale k sežrání. Jeho hodiny bych taky hltala. Zkrátka ale, není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem. A v každém, v každém kolektivu se vždy nějaký podobný dáreček vyrýsuje. Klub vyvolených tady po svém zodpovídá otázku, zda je možné pozitivním přístupem změnit člověka k lepšímu, nebo zda prevít zůstane prevítem navěky. Skoro bych řekla, že odpověď jsem znala dávno před koncem. Upřímně...., asi ji známe všichni :-). Klub vyvolených je moc hezký, poklidný, učesaný, elegantní film, plyne v pozvolném, správňáckém tempu a vůbec disponuje mnoha klady. Pro mě bohužel ale není nijak výjimečný. Ideální snímek na deštivé víkendové odpoledne, který neurazí ale ani nijak dramaticky nenadchne.

Ambiciózní mišung Transformerů, Godzilly, Lego příběhu, Monstra a Nakladače Ellen Ripleyové. Tady by bylo mnoho čemu se vysmívat a co kritizovat. Ale dělat to tentokrát nebudu, protože zjevně, překvapivě asi nejsem cílovka. Navíc jsem se už mnohde hlasitě kasala, že na Charlieho Hunnama bych koukala s nadšením i kdyby hrál posledního pingla v Ohnivém kuřeti. Takže nebudu kázat vodu a pít víno, že ne? :-) Tady Charliemu sice to strnisko na tváři k dokonalosti schází, ale i tak je pořád na co koukat. Celá vizuální stránka je moc povedená. Efekty na jedničku, skvělej zvuk a trefná hudba. Co na tom, že scénář a zápletka jsou děravé jako to příslovečné řešeto? Na velkou příšeru se prostě musí s velkým přístrojem! :-) Víc jak dvě hvězdy tady vlepit nemůžu i kdybych chtěla sebevíc.

Sledovat filmové zpracování knih Jussi Adler-Olsena je pro mě jistá forma dobrovolného mučení. Netuším, proč sama sobě tohle provádím, pokaždé si jako správný alkoholik říkám, že už nikdy, nikdy nebudu..... A šup, ani nevím jak či proč a jsem v tom zase, i když vím, že budu muset opět kritizovat, lamentovat a litovat chuděrku zmršenou předlohu. Ale dost knihomolského vzdychání. Tohle bylo totiž docela dobré. Jak tuhle nesourodou partu vyšetřovatelů z oddělení Q miluju na stránkách, musím ji váhavě a neochotně pochválit i ve filmu. Tady, na třetí pokus totiž konečně začínají fungovat jak mají. Vzkaz v lahvi má i velice slušnou atmosféru, povedenou kameru, výtečné dialogy, poctivou dávku napětí a co ještě? Ano a má i myšlenku. A navíc, já bych skoro každý film stříhala, téměř všude se mi zdá, že to chtělo vzít do rukou nůžky. Ale tady ne, zde jsem si nůžek docela užila :-)

"Jsme zadobře, ne?" Vždycky jsem chtěla být policajtkou. Ale rozhodně bych si k policejní kariéře nevybrala tuhle lokaci, tuto dobu a tento případ. Mokřina je víc než solidní oldschoolovka! Poctivá kriminálka s poctivou detektivní prací. Výslechy svědků, sledovačky, negativy a došlo i na jednu moc pěknou automobilovou honičku. Pořád jsem byla přesvědčená o čtyřech hvězdách, ale za sžíravou atmosféru, za spoustu "meziřádkových" momentů než těch natvrdo servírovaných a ponejvíc za hodně znepokojivý závěr zvedám na plný počet. Jo a taky za to, že konečně už vím, odkud pochází výraz "napíchnout telefon". Takhle se to už dneska nedělá a já musím říct bohužel. Jsem zkrátka retro fanda a celá tahle Mokřina mi přesně zahrála na staromódní strunu.