Fíma

Já to hodnotit nebudu, ale patřím mezi ty šťastlivce, kteří neviděli ještě ani vteřinu toho televizního, jak z hodnocení vyplývá, odpadu. Naštěstí jsem nadán přirozenou nedůvěrou k tlačítku 4, pod kterým se na našem ovladači skrývý Prima a je tam ukrytá tak dokonale, že jen málokdy vyleze na stětlo boží, tedy obrazovku. Každopádně už fakt, že se nehorázně bojím na to byť jen pohlédnout, dává tušit, že to asi nebude žádná kvalita. Když si uvědomím, že mě ženská část naší rodiny mučí nehoráznou stupidností, jakou je Ulice, a přitom tato ženská půlka VKV označuje za paskvil, na který by se nikdy nedívala, musí mi být i bez dívání jasné, že se na to dívat prostě nedá. Bohužel moje babička, kterou jinak pokládám za velice vitální a duševně zcela zdravou, patří mezi pravidelné divačky. Ale jak babička vždy dodává: "já si to přepínám mezi VKV a Růžovkou a stíhám oboje." Tak to už je tedy něco, když se dají sledovat dvě věci naráz. To musí mít opravdu hutný příběh.

Nechápu, co dělá Buly ve filmové databázi, ale když už tu je, tak ho okomentuji. Jako naprostý hokejový fanatik si nechám Buly ujít asi jen z jediného důvodu - fandím přímo na zimáku, takže za ta léta už jsem viděl Buly snad ve všech podobách od skutečné dekorace zpodobněné jako roh ledové plochy až po dnešní virtuální studio. Alei kdyby seděli někde ve sklepě, stejně je důležité něco úplně jiného - komentáře, postřehy a reportáže. A ty jsou podle mého kvalitní a u nás jedinečné. Mám mnoho výhrad. V poslední době mi vadí, že takřka zmizely statistiky během utkání a dokonce i po nich. V nějaké přiblblé grafické tabulce se sice dozvíme, že Roman Červenka dal dnes svůj desátý gól nebo, že měl Růžička červenou kravatu, ale střely na bránu, zásahy brankářů, využití přesilovek, diváky a podobné statistiky tam nenajdete. Co mě v poslední době také dráždí, je to, že - asi pod dojmem toho, že má dnes doma každý obří plazmu - je časomíra na obrazovce tak malá, že na ní z dostatečně blízké vzdálenosti rozeznám skóre, ale kolikátá se hraje minuta je už otázkou přiblížení se do vzdálenosti jednoho metru. Tohle nechápu - oči mám totiž pořád dobré a ta časomíra byla vždy mnohem větší a čitelnější. Jinak je to pochopitelně nejlepší hokejový magazín u nás, takže pět hvězdiček, jak když vyšije. A Hosták náhodou maluje s tužkou jak Picaso!

Dlouho jsem přemýšlel, co mi ten film připomínal, a konečně jsem si vzpomněl na Spielbergovu Říši slunce (1987). Musím tedy říci, že ta mě chytla asi víc (byla přeci jen kvalitněji zpracována a hlavně Evropanu srozumitelnější). Každopádně to nic neubírá na tom, že mě tento film dostal. Hlavně osud maličkého dítěte, které jeho matka (kolik jí mohlo být? 13???) zabila. Ale vrátím-li se k podobnosti s Říší slunce, tu vidím v chlapci zvaném Satelit, který se svým chováním a způsobem přežívání ve světě, kam se děti nehodí, hlavní postavě Říše slunce dost podobá. Jenže tam to byl chlapec mezi dospělými, zde jsou dětmi všichni. A o to je to hrůznější.

Jeden z mála dobrých filmů o válce ve Vietnamu, bez přetvářky, bez přehnaného patriotismu a patosu Američanům tak vlastímu.

Velmi pěkná, nenáročná komedie, která beze zbytku splní svůj jediný účel - pobavit.

Válka je svinstvo a občanská zvlášť! A o t víc, když vám ti zatracení Yankeeové ze severu vyvraždí rodinu. To už pak stojí za to bojovat až do samotného konce. Jenže koncem tu není nějaký cár papíru v podobě mírové smlouvy, ale, jak to má ve správném westernu být, dokonaná pomsta. Příběh nás provede napříč Amerikou z východu sužovaného občanskou válkou až na skutečný západ do Texasu mezi Indiány a lovce odměn. Nádherný western, který stojí za to vidět.

Tajemný cizinec se záhadnou minulostí hájí zájmy utlačovaných a pomstí starou křivdu. Typické atributy westernu, chtělo by se říct westernové klišé. Ale no a co? Když se chci podívat na western, tak ať to je western a ne film zasazený do kulis divokého západu. A tohle je western! A jenom takovou malou poznámku na závěr. Někdo tu filmu vytknul, že se ve vůbec nic nedozvěděl, o co to šlo mezi marshalem a kazatelem. To není chyba! Naopak! Konečně alespoň jeden film, který nám nenaservíruje všechno až na talíř, kde nám herci v sáhodlouhých dialozích nevysvětlují, o čem vlastně tenhle film je, ale kde je také něco ponecháno tak, jak má být - záhadné a tajemné...

Až se skoro děsím, kolik takovýchto pokladů naše kinematografie ještě skrývá ukrytých pod hromadou Kameňáků a jiných filmů 100x ročně reprízovaných. Jak vidím, tak tu až doposud byl jen jediný komentář. Inu moc známý film to tedy není. Přitom si myslím, že je opravdu dobře udělaný. Až se divím, že ho mohli natočit, protože mi ta šikana tajné policie, všudypřítomní špiclové a nátlak k podepsání spolupráce něco silně připomíná!

Největším kladem tohoto filmu je to, že je jiný. Sice se dnes skoro každý snaží natočit něco "jiného", výsledkem ovšem je vždy to stejné. Hodně jsem se divil už tomu, že byli Rusové ochotni natočit film o německých válečných zajatcích v SSSR. Je vidět, že 60 let od války už možná ty "fašisty" nenávidí o něco méně a jsou ochotní, stejně jako vesničané na konci filmu, připustit, že jsou to také jen lidé. Rusové jsou vůbec své moderní historii hodně co dlužni. Možná se to časem změní a tento film je první vlaštovkou.

Je to těžké rozhodování, jestli téhle slátanině tu jednu hvězdičku dát nebo ne. Ovšem, když hvězdičku dávám, tak za něco. Třeba i jen za dobrý nápad, něco, co se ve filmu povedlo, za atmosféru nebo cokoliv. Ale kromě krásných žen jsem na filmu nic pozitivního nenašel. No a kdybych se chtěl dívat jenom na ženské, tak na to jsou jiná média :-D Zkrátka jsem se už od začátku modlil, aby tenhle film skončil, což by divák rozhodně neměl!!!