elle

Otřesný blábol, který sice má mezi herci známé i dobré herce, ale naprosto postrádá jakýkoliv smysl vzhledem k předloze. Zde máme slepené postavy z různých biblických příběhů (potopa a Sodoma Gomora), ale o to ani nejde - výsledkem této kaše od pejska a kočičky je trikově slabá dobrodružná férie a la Vodní svět Kevina Costnera.

Je to "jenom" romantická komedie, ale se skvěle vybraným hereckým ansámblem, nepravděpodobným, ale postavám vpravdě sedícím dějem, skvělým Londýnem a kouzelnou kombinací britské zdrženlivosti, trhlosti i uzavřenosti s americkou hvězdnou pompou a přímočarostí a praktičností. Ač jsem nikdy nepatřila ke skalním příznivcům ani Robertsové ani Hugh Granta, zde se mi oba líbí a oběma jsem byla bezděky donucena fandit - to je pro mě důkaz, že tahle romantická komedie na mě funguje - takže můj nadprůměr.

Britská seriálová klasika, která k nám nikdy nedorazila. Příběhy jedné vznešené domácnosti na počátku 20.století, kde je jako osa a středobod žití bráno pověstné "schodiště" dělící panstvo od služebnictva. Takže název by mohl být Nad schodištěm, pod schodištěm, protože autoři proplétají a popisují osudy panských, majordoma, kuchařky i kuchtiček s osudy vznešené rodiny Bellamy (pán domu je členem parlamentu a paní domu pochází z vznešeného anglického rodu). Podobně jako ve filmu Gosford Park, ale zde v mnohem bohatším prostoru, vidíme všechny postavy úhlem vyprávění jako rovnocenné bytosti, ale rozdělené a oddělené pevným řádem (schodištěm), který všichni akceptují a někdy i potřebují, aby se vyrovnali s bouřemi ve svém životě. Některé bytosti se tomu vymykají svou podstatou, jiní se chtějí vymknout, ale povětšinou se vždy utečou do náruče společenské konvence.

Film se formou jakoby snaží napodobit úspěch Vzpomínek na Afriku, ale kde tento film téměř mimochodem vítězil, tak zde je tento film příliš popisný a místy se vleče. Možná je to tím, že Basingerová není taková herečka jako Streepová a i Perez jako by spíše hrál v slabém remaku na Redfordovu roli. Přitom je cítit, že tyto skutečné lidské osudy jsou velké, silné a říkají si o náležitou pozornost. Bohužel je zde cítit pouze snahu, ale ne výsledek.

Melodramatický příběh dokládající fakt, že krása může být obrovskou nevýhodou. Pro Hanu Vítovou skvělá mnohovrstevná postava, která prochází dramatickou proměnou. Možná nejlepší role Adiny Mandlové v roli lehké holky s dobrým srdcem.

Sice komedie, ale v podstatě smutný příběh muže, který byl skvělým otcem a manželem, ale jen na ty sváteční chvíle. Když přišla řeč na tu nutnou životní prózu a nutnost spolehnout se na něj, bylo zle. Bohužel si to uvědomuje pozdě a tak rozehraje za vlasy přitaženou šarádu, která je ale úžasnou přehlídkou fórků a převleků Robina Willamse. Jeho ex-manželky mi bylo líto.

Film příliš nepřispívá k bourání předsudků či strachu z jiných kultur a hodnot, kterým nerozumíme, ale tak to někdy bývá, když stavíme pouze na své konkrétní a špatné zkušenosti. Kdo by se ale rád ocitl v situaci, kdy všechna ochrana, na kterou se doposud spoléhal, zmizela jako mávnutím kouzelného proutku (myšleno i spolehnutí na manžela)??A to Sally Fieldová v roli Betty skvěle prezentuje a těžko jí nefandit. Ostatně je jedno jestli si člověk vezme Iránce-Iránčanku, Němce-Němku nebo Itala-Italku, prostě každý by si měl předem spočítat, zda si je vědom právních důsledků takové situace. Viz nedávné "únosy" dětí z mezinárodních manželství. Hlavní postava příběhu tvrdě doplatila na to, že si plně neuvědomila svoje právní postavení v zemi svého manžela. Alfred Molina nemá dost prostoru a tak je jeho úhel pohledu naznačen jen zkratkovitě a můžeme si ho spíš jen představit než z příběhu pochopit. Silné rodinné vazby, které ho přirozeně táhnou domů a předsudky se kterými bojuje na cestě za americkým snem a také chlapská ješitnost, kdy chce zpátky doma ukázat ostatním ze své rodiny, že si dokáže udělat pořádek ve své domácnosti. Jeho postoj není nepochopitelný, když se na to díváme z pohledu jeho kultury a v případě, že by si vzal ženu zvyklou na danou kulturu, byl by pravděpodobně velkorysý a laskavý manžel, který by na ženu nevztáhl ruku. Tato pro oba manžele bezvýchodná situace dohnala oba k meznímu chování. Příběh se mi velmi líbi a jeho emotivnost je podána vcelku vkusně, méně se mi líbí prezentace Ameriky jako vůči východním kulturám kontrastní oázy svobody.

Tak jak roste moje souznění s příjemnou sourodou dvojicí, roste i moje láska a obdiv k básnivým písním. Prosté, ale žádná tuctovka. Muzikanti do kina!!!!

Zajímavě obsazené (např. návrat dvojice Artuše a Guinevery z Excalibru) a z hlediska historických reálií často komické zpracování (hra na spinet ve 14.století?), které by se napohled směle řadilo mezi solidní americkou produkci, ale oni to stvořili Britové v duchu zapomeňme na historii a bavme se.

Bylo to tak dobře udělané, že jsem to vzala i od Kateřiny Brožové a svým způsobem jsem byla ráda, že to hrála ona. Dostávalo to tím ještě jiný rozměr než u kterékoli jiné herečky - příběh takové americky-plastikově krásné ženy, u které ani nepředpokládáme hlubší prožívání tragédie a spíš ji podezíráme z toho, že to ...no nebylo žádné znásilnění a tak se taková žena stává obětí nejen násilí , ale i předsudků. Kateřinu Brožovou však nadále za žádnou velkou herečku nepovažuji.