Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (168)

plakát

Dámy z Bouloňského lesíka (1945) 

Nádherná atmosféra. Silné postavy dvou hlavních žen. Osudový muž je zde trochu hanbou mužského pokolení, protože představuje muže, který přes své sobectví, zbabělost a ješitnost, kráčí s hloupým úsměvem na tváři vstříc svému osudu. Diderotův román jsem nečetla, k mé škodě, ale napravím to. Pomsta podobná té v Nebezpečným známostech, ale sugestivnější a dovedená dále. Bressonovi i oboum dámám bravo.

plakát

Akta X (1993) (seriál) 

Po řadu let (první 3 roky určitě) si seriál udržoval vysokou kvalitu a poprávu patří mezi klasické a napodobované seriály a dnešní všechny možné a různé mysteriózní a detektivní seriály se pouze snaží zopakovat ten nápad. Detektivem jsou dnes často osamělí, často vnitřními démony sžíraní, cyničtí profesionálové, nezřídka s neobvyklými schopnostmi (šestý i sedmý i osmý smysl, jasnovidectví pravidlem) a neortodoxním přístupem. Také půvabné vědecké pracovnice se v řadéch FBI poněkud rozmohly. Nedořečené vztahy mezi těmito hrdiny jsou také velmi fungující a osvědčené. Kult paranoii, který tento seriál svého času vzbudil byl též pozoruhodný. Některé zvláště ty nemimozemské díly se mimořádně povedly - Játerník mě děsí ještě teď. Stále opakující se a monotólně střídající se teorie o tom, kdo unesl Malderovu sestru, kdo je kuřák a kdo je Malderův biologický otec apod. však nutně začaly časem nudit a seriál začal požírat sám sebe.

plakát

O Janovi a podivuhodném příteli (1990) (TV film) 

Jedna z mála povedenějších nestudiových pohádek posledních let. Pohádka má působivou pochmurnou atmosféru, vnitřní melancholickou poetiku a dotaženou vnitřní logiku, která pečlivě odměňuje to dobré v každém. Postava Přítele je velmi zdařilá a pohádka se jí a mnoha dalšími prvky střetává s žánrem fantasy. Trochu slabá je postava princezny Evy Vejmělkové, která je jen hezká a esteticky nešťastná. Vedlejší postavy jsou vesměs velmi hezky československoněmecky obsazené a velmi mě potěšil i jemný i zemitý humor zastoupený v některých postavách (např. dvojice zlodějíčků Labuda-Zedníček skvěle funguje), který netlačí na pilu. Trošku úleva, že tu pohádky nedělá jen Troška.

plakát

Nebeská stvoření (1994) 

Tento film byl pro mě velkým příslibem pro Pána prstenů, protože prozrazuje tvůrce, který se vůbec nebojí odvážných témat a přitom má cit pro fantazii i poezii. Scény fantazijních, romantických, kýčovitých představ z pomatených myslí dívek byl úchvatný a na 100% využitý prvek. Těším se proto a doufám,že mu stejně dobře jako toto vyjde Lovely bones, což by mohla být dost podobná krevní skupina jako toto.

plakát

Posel budoucnosti (1997) odpad!

Zpečetěno!!! Costner se musel zbláznit. Sám si zafinancovat a zrežírovat svůj pohřeb zvládnul jen málokdo.

plakát

Vodní svět (1995) odpad!

Jako bubnování na plastový buben. Dítě do toho dá alespoň opravdový elán, tady ale Costner v osobním i profesním životě překročil bludný kruh, odkdy mu už žádný jeho kalkul nevyšel. Tady se stejně jeko v Postmanovi stal místo "pravého" amerického hrdiny, nefalšovaným šaškem. Doufám, že s obsazováním sebe sama a Ameriky do mesiášských rolí už zkoncoval a bude se nadále věnovat umírněným rolím opršelých kovbojů, námořníků a úředníků. Nejhorší ale na tom je, že tím kazí dojem z Tance s vlkem - postmorte.

plakát

Robin Hood (2006) (seriál) 

Bylo věcí možného očekávání, zda se tento seriál bude sunout úrovní nahoru, ale není tomu tak. Chvílemi to je i na slušné 2 hvězdy, ale většinou je to udivující slátanina s kostýmy urážlivě podbízivými módě dneška, s manýry dneška, s nevěrohodnými charaktery postav, které musí složitě vysvětlovat svoje rozhodnutí i vývoj svého chování a jednání. Vedle toho je Robin Hood Kevina Costnera úplný historický skvost.

plakát

Rodáci (1988) (seriál) odpad!

Seriál se natáčel nedaleko místa, kde jsme měli chatu, tak jsme si jako děti prohlíželi kulisy a to je asi jediná pozitvní vzpomínka. Seriál vynikal ne ani tak hloupoučkou propagandou, ale spíš totální hloupostí, toporností a nevěrohodností postav. Jan Šťastný musel po léta napravovat pošramocenou hereckou reputaci. No hraje tam ten....no ten... jak se jmenuje...no...Vitásek!....aha, tak to nebude asi nic moc.

plakát

Synové a dcery Jakuba skláře (1985) (seriál) 

Seriál má i slabší momenty, ale většinou je nadprůměrně udělaný a postytuje více možných pohledů jak na komunizmus, tak na odboj, česko-německý problém v pohraničí a na Krampola. Jde jednak o životní roli Krampola a pak pozoruhodný jev, kdy se za komunizmu podařilo natočit, jaký zločin bylo brzdit činorodého, bytostného podnikatele, který bohatne prací a chutí pracovat a ne politikařením, chytračením a podvody. Příjemným pohledem byl i slabošský kariérista Petra Kostky a sklářská esa Luděk Munzar jako Jakub Cirkl a jeho nástupce Jaromír Hanzlík. Nesnášlela jsem toho komunistického proroka a to, že si nakonec Cirkl pro tu legitimaci šel.

plakát

V erbu lvice (1994) 

Jeden z mála echt-historických českých filmů, které se u nás po revoluci natočily. Moment - kromě pohádek - mě skoro nic nenapadá. Škoda, že se postava Zdislavy a její osud nevyloupl výrazněji. Obětování se její postavy neocenil ani její pan manžel ani diváci, pro které je odříkání se kvůli humanitě hodně cizokrajnou a nepřitažlivou hudbou. Podle mě Milena Steinmasslová je sice dobrá herečka, ale nemá tu správnou filmovou chemii pro hlavní postavu a tahouna , navíc mi ražení filmu hodně připomínalo spíš výpravnější televizní dílo a na to, že jsem to viděla v kině mi to opravdu utkvělo jen okrajově. Tekrát jsem se zbytečně nadchla, že by to mohlo rozpoutat natáčení historických snímků v naší produkci - škoda. Nicméně to bylo dílo poctivé, mělo velkou snahu odvyprávět velký příběh historicky i s duchovním poselstvím a ráda bych ho viděla znovu a třeba se nechala i víc nadchnout.