marvan

Párek zabržděných buranů a sériové vraždění jako dovolenková relaxace. Cesta do hlubin křupanovy duše.

Neuvěřitelné, tohle by parta recesistů dokázala natočit jen mobilem. Tento film vyniká mimořádnou tvůrčí synergií nejneschopnějších pitomců a je otázkou, proč byla seriálová podoba kultovní knižní série svěřena do rukou tak skandálně neschopných diletantů. Co je na tomto seriálu dobré? Snad jen obsazení hlavní postavy, pokud pominu blonďatý přeliv, který vypadá jako laciná sisalová paruka panenky Barbie. Co je na tomto seriálu špatně? Všechno ostatní. Počínaje debilním hudebním doprovodem (někdo zuřivě mačká pár kláves s rádoby zlověstným tónem), směšným castingem a triky na úrovni Cimmermanova jevištního zázraku. Scénář odpovídá mentální úrovni průměrné středoškolské slohové práce. Historicky se filmové prostředí sice tváří jako středověk, do toho se ale šermuje japonskýma katanama, medituje a cvičí něco mezi krav magou a aikidem pro retardované.

Severská mutace seriálů o sériových vrazích. Proč by měla být dobrá zábava nutně retardovaná a pouze pro masy?

Shyamalan se ve svých filmech nikdy nedostane dál než ke koncepci. Samotná realizace je únavně klopotná a neumětelská. Shyamalan je další nudný megaloman neschopný své nápady adekvátně zrealizovat.

Rawson Thurber je současný král nekorektního filmového humoru, alespoň co se mainstreamu týče. Formálně jsou Millerovi velmi tradičně vystavenou road movie, i proto mě bavili o poznání méně než Vybíjená, která je v tomhle směru mnohem nápaditější.

Výborný romkom, postavený na břitkých dialozích a sympatické hrdince. Formálně vstřebal smysl pro realismus ze současných festivalových filmů, přesto neztrácí lehkost a neupadá do trudnomyslnosti.

Vtipná, neotřelá, chytrá a programově povrchní zábava o cestování tří nerdích mimoňů časem.

Kéž by takto vypadal český mainstream! Apatow je živým důkazem, že i když se chytrý člověk vyjadřuje jako primitiv, každý přesto pozná, že má co říct. Což je přesný opak toho, co se děje u nás: spousta pitomců se nás snaží přesvědčit o svých duševních hloubkách strnulou důstojností.

Po velkonárodním kýči Lidice devastuje Nikolaev další milník české historie. A je to tak nevýslovně blbé, že ani nevím kde začít. I národněbuditelské snahy, byť z principu sami o sobě vyžadují kvůli široké akceptovatelnosti sníženou míru soudnosti a inteligence, mohou být projeveny alespoň s minimální mírou vkusu. Ovšem to co předvádí Nikolaev je diletanství ve všech myslitelných směrech. Nikolaev se vydává na cestu časem zpět do dob demagogických velkokýčů Otakara Vávry. Ono by to bylo blbé i kdyby to vzniklo padesát let dozadu, ale jak takováhle kravina mohla vzniknout dnes mi rozum nebere. I samotná struktura vyprávění je jen svědectvím totální neschopnosti tvůrců, filmová pohlednice otrocky ilustrující slabomyslnou vyprávěnku.

Je znát, že tenhle scénář napsal Refn ještě před Drivem, atmosférou to připomíná režisérův starší Fear X, takovou variaci na Lynche, akorát plošší. Ale pořád je to překvapivě hodně dobré, navzdory těm negativním reakcím.