Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (702)

plakát

Pán velryb (2002) 

Lahůdka nezávislé a nehollywoodské filmové scény, dodává svěží a neotřelý význam poněkud profláklé frázi "poznávat nové lidi a jiné kultury". Velice příjemný zážitek, z veliké části i díky úžasnému výkonu hlavní herecké představitelky. Dám krk na to, že až se z dívky stane žena, bude se rozhodně na co koukat.

plakát

Ztraceno v překladu (2003) 

Jednoznačně výborný film, křehký a citlivý, vynikající Bill Murray a krásná Scarlett Johansson, co víc si člověk může přát. Těsně pod vrcholem se u mne film zastavil pro snad příliš lyrickou snovost a medovou rozvláčnost, ale to je jen drobná muška. Bravo.

plakát

Náměstíčko (2004) (seriál) 

Relativní nesoudností ostatních přispěvatelů jsem vcelku zklamán, jejich autoři bohužel nepoznali, že v Náměstíčku má ČT konečně seriál, který se po dlouhých a zoufalých letech dá srovnávat s legendární předllistopadovou tvorbou. Seriál má rozhodně kvalitu jak v osobě režiséra, tak ve scénáři (Jan Míka po některých obzlváště pozoruhodných zhovadilostech jako Život na zámku nebo Šípková Růženka velmi příjemně překvapil), a také v civiliních a kompetentních hereckých výkonech téměř všech zúčastněných. Seriál má hlavu a patu, nerozpadá se tvůrcům pod rukama a také, což je asi ze všeho nejdůležitější, neplácá jen líbivé pohádky a nechce konkurovat stupiditám na komerčních televizích, ale vypráví lidské příběhy lehce, s humorem a nadsázkou. Byl jednou jeden dům nebo Nemocnice na kraji města to ještě ani zdaleka není, ale pokud to je začátek trendu, pak je ČT na dobré cestě. Bravo.

plakát

Spalující touha (1999) 

Na Kubrickově posledním filmu je konečně nad slunce jasné, co byl vlastně jako filmař zač a co chtěl svou prací dokázat. Podle mého názoru jej většina lidí pochopila úplně špatně, vsouvala do jeho děl hlubokomyslná poselství a filosofická sdělení, ale proto se dodnes nemohou shodnout, protože Kubrick se nikdy o nic takového nepokoušel. Svými filmy se nikdy nesnažil nic "říct", jeho díla nikdy netrpěla nějakým "poselstvím", "propracovanost psychologie postav" nebyla nikdy jeho prvořadým cílem, pokud se v jeho filmech vůbec vyskytovala. Jak já to vidím, a jsem přesvědčen, že mám pravdu, Kubrickova jediná filmařská touha by se dala vyjádřit známou větou "pouštět se tam, kam ještě lidská noha nevkročila", tedy experimentovat, objevovat, překračovat hranice filmařského umění. Důkazem je nejen skutečnost, že co film, to žánr, ale také to, že i v rámci těchto žánrů šlo vždy o jedinečné a neopakovatelné "pokusy", snadno a na první pohled rozpoznatelné i pro amerického negramotného středoškoláka. Jistě, Vesmírná odysea obsahovala hlubokou myšlenku, ale ta byla jednoznačně dílem A. C. Clarka. Kubrick jen "dodal" zpracování. A i jeho poslední film s nepřeložitelným názvem je toho dokladem. Kubrick se nesnaží na nic ptát, tím méně odpovídat. Problém možná je v tom, že tentokrát nechtěl nabídnout jen nový a neotřelý pohled na nějaký již existující žánr, ale rozhodl se rovnou založit zbrusu novou filmovou větev. Hodnocení Eyes Wide Shut je IMO nejméně jednoznačné. Téměř všechny předchozí Kubrickovy filmy byly bez debaty skvostné, tady záleží na divákovi, jestli v sobě má strunu, po níž se film pídí a na kterou chce brnkat. Nekompromisní je opět obrazové a hudební zpracování, Cruise zkousnou i ti, kteří jej zrovna nemusí (jako já), Kidmanová je opět božská a atmosféra hustá jako lesní med. Sbohem pane Kubricku a dík za všechny ty ryby.

plakát

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964) 

Zbožšťování osobností, filmových či politických, nemám rád, ale nemůžu si pomoct, Kubrick je holt mistr nad mistry. Všechna podobná díla z tehdejší napjaté doby, varující před nebezpečím jaderné zkázy, se už dávno propadla na smetiště dějin, mezi ostatní ve své době možná aktuální, ale zoufale nenadčasová díla. Jen tahle perla baví a dojímá dodnes. Opět převládá dokonalé vizuální zpracování a puntičkářská promakanost každičké jedné scény, ale stejně jako v případě Vesmírné odysey a A. C. Clarka, i tentokrát Kubrickovi vydatně pomáhá další geniální mozek, tentokrát uložený v lebce Petera Sellerse, a výrazně přispívá k celkovému úžasnému filmovému zážitku. Klasika všech klasik a must see pro všechny milovníky dobrého filmu.

plakát

Olověná vesta (1987) 

Člověk, který tenhle film vidí poprvé, a navíc ještě až PO všech těch válečných peckách jako Zachraňte vojína Ryana, Apocalypsa nebo Četa, může být trochu zklamán. Ano, je to o válce, je to o Vietnamu, ale namísto pestrobarevné válečné řeže (i když ta tam taky je) nás čeká spíše tradiční, mistrovský a do detailu vybroušený filmový diamant. Úvodní legendární část s nezapomenutelným seržantem Hartmanem zůstane člověku v paměti ještě dlouho po shlédnutí, ne-li navždy (bohužel stejně navždy, jako idiotský český název filmu, amatérsky přeložený z původního Full Metal Jacket, tedy celoplášťová střela). Ke zbytku filmu by se dalo namítnout, že nedrží moc pohromadě a nesleduje klasický hollywoodský vyprávěcí styl. To ale Kubrick nedělal v žádném svém filmu a proto ho máme tak rádi, že ano? Namísto toho se může divák zaměřit na perfektně vykreslené postavičky, dokonalý obrazový zážitek a emotivní scény, které na člověka zapůsobí jako rána palicí do rozkroku (ženy ať si vyberou nejbolestivější část svého těla podle uvážení).

plakát

Vetřelec vs. Predátor (2004) 

Těžko říct, jak tenhle film hodnotit. Jako že to je jasné béčko a jako takové, ve své vlastní kategorii, není rozhodně nejhorší? Nebo jako nástupce vynikajících a legendárních survivalových scifi hororů? Pokud bychom si vybrali přístup č. 1, pak by si AvP možná zasloužil i čtyři hvězdičky, protože pokud od toho člověk moc neočkává a počítá s obligátní notnou dávkou stupidity, tak se určitě nebude nudit. Jestliže si ale zvolíme přístup č. 2, pak hodnocení klesá o hodně níž, možná až na jednu hvězdičku, protože TOHLETO rozhodně žádný důstojný nástupce není. Těžko říct, proč se šéfové Foxu rozhodli místo elitního áčkového diamantu vyrobit pouhou béčkovou vyvražďovačku do videopůjčoven. Nicméně film je na světě a na tom už se nic nezmění. Osobně doporučuju shlédnout s přáteli na půl oka, mezi dobrým pitím a vyprávěním o zážitcích na letních dovolených, a rychle zapomenout.

plakát

Dogville (2003) 

Kdybych o tomhle filmu předem leccos nevěděl, smetl bych jej po prvních pěti minutách do nafouklého pytle se samoúčelnými experimenty a inťoušskými rádobyhlubokomyslnostmi. Ale protože jsem si přečetl recenze a hodnocení ostatních, vydržel jsem a ... nelitoval. Předchozí výtvory Larse von Triera na mně působily tak, že jsem se od nich nemohl oddtrhnout a po skončení jsem dostal chuť jít a udělat režisérovi něco hodně zlého. Buď jsem filmově dospěl, nebo se Trier v Dogville zklidnil, ale přestože tam je znovu onen povědomý a znepokojivý náboj, už to není tak citově a nervově vyděračské jako třeba Prolomit vlny nebo Tanec v tmách. Dogville je mistrovská dramatická zkratka, spíše divadlo než film, s úžasnými hereckými výkony (a snad až příliš krásnou Nicole Kidman) jejíž děj ovšem není radno předem prozrazovat. Nutné je, pro některé diváky, jen jediné doporučení - vydržte a nebudete litovat!

plakát

Vybíjená (2004) 

Stiller po Zoolanderovi potvrdil, že vnáší do poněkud zaprděného žánru hollywoodské komedie nové a svěží větry. Oproti Zoolanderovi však znatelně přidal na hereckém výkonu a je to znát - svou frajírkovskou roličku si vystřihl s takovou chutí a přehledem, že nelze než zírat. Ostatní postavičky působí poněkud postavičkovatě, i přes záměrnou stylizaci do pestrobarevna a extrémna. Ano, je to blbina a infantilní šaškárna, ale ruku na srdce - už někdo z vás někdy viděl seriózní bláznivou komedii? Jděte na to nechte se bavit! P.S.. při prvním hodnocením jsem dal hvězdičky jen čtyři, při druhém jsem jednu přidal. Je to fakt mimořádně chytrá a vtipná záležitost. A počkejte si na kulervoucí závěr úplně na konci titulků!!!

plakát

Terminál (2004) 

Rozjezd je perfektní, svěží a humorný, ale postupem času Spielbergova lehká režisérská ruka nezadržitelně těžkne a film pomalu zklouzává do bezradnosti a křečovitosti. Jeden z mála Hanksových filmů, který nelze označit za vynikající, třebaže výkonem nezklamal a na Catherine je taky pěkné pokoukání. V konečném výsledku vcelku tuctová záležitost. (Více viz mé hodnocení "Chyť mě, když to dokážeš").