Zik2

Tentokrát bohužel fakt úlet, holt když jste z oblasti, jste náročnější divák... . Nejhorší kiks, kterého si ovšem museli všimnout téměř všichni diváci, bylo označení Lodžie za středověkou stavbu. Člověk se může přeřeknout, ale to ten pořad nikdo nekontroluje?! Když navíc na začátku říkali, že nám Rumcajs ukáže raně barokní kompozici města? A to bohužel není jediná velká výhrada: následuje nadávání na železniční kolej, která vede vedle Lodžie (je to jednokolejová lokálka pro motoráčky). Úplně zbytečné filipiky, za prvé rozhodnout, co je hezké a co ne, by měli diváci, za druhé jsem nikdy neslyšel, že ta kolej někomu z Jičíňanů nebo turistů vadila. Naopak, když jedete na Turnov, můžete se kochat valdštejnským barokem. Dále návštěva Dětenic - ty jednak vůbec neleží v Českém ráji (kousek od nich jsou Rožďalovice, ty už jsou v okrese Nymburk, Český ráj je tak mezi Jičínem, Turnovem - popř. Železným Brodem, na severu to není tak jasně vymezené, já bych tam třeba Lomnicko nepočítal, někdy se tam bere; ovšem na jihu to je úplně jasné - a Mnichovým Hradištěm), ale tak dobře, někam je chtěli zařadit. Ale za druhé, a to je hlavní problém, tvůrce ani tak nezajímal barokní zámek jako přiblbá „středověká krčma“ - místo, kde vaří neuvěřitelně předražené jídlo a nadávají vám u toho, přičemž to vydávají za historicky autentické - nesmysl, k hostům se i ve středověku chovalo obvykle slušně, i tehdy byli hospodští na přízni hostů závislí. Dětenice jsou bohužel příkladem komerčního turistického pseudocíle. Kdyby ty drahé minuty raději věnovali mnoha dalším památkám a přírodním zajímavostem v samotném Českém ráji, nebo kdyby podrobněji ukázali Jičín... . Měl jsem tentokrát bohužel pocit, že kdybych tu oblast neznal, dal by mi o ní pořad poněkud zkreslený dojem - nadcenil kýč a nedocenil opravdovou krásu. A doufám, že jiné díly, které se mi zdají dobré, takové nejsou.

Cože, Mádl apeluje na národ? Cože, Mádl se bojí o budoucnost školství (studoval Akademii Jana Ámose Komenského, soukromu univerzitu pro hvězdičky)? Cože, mládí v čele s Mádlem a Issovou sežralo všechnu moudrost, rozjede se (za peníze rodičů) na venkov, kde bude jebat své hloupé, staré prarodiče, kteří nic nezažili a vůbec nevědí, koho mají volit? Cože, Mádl se snaží být vtipný - ne, počkat, to jsme bohužel mohli čekat. Tragikomický klip někde mezi trapnou zoufalou agitkou a násilnou politickou kampaní. Ilustrace šokující neúctu ke stáří, která existuje více méně všude v západní civilizaci, ale vrchol má v Česku; nejhorší formu tzv. čecháčkovství, starý dobrý zvyk mohutně přicmrdávat politickému a společenskému mainstreamu, oblibu v nátlaku, ponižování, vnucování kolektivního názoru a buzerace těch, co s tím proudem jaksi nejdou. Nebrat - a Mádla s Issovou vyexpedovat do Texasu, kde mohou nastoupit k republikánům - tam se snad uplatní, akorát si musí zvyknout na konzervativní báby a dědky.

Mezi všemi kvalitami filmu, které už nechci po x-té opakovat, vyniká geniální výkon Bruna Ganze. Mezi všemi těmi nemožnými Hitlery, kteří zaplavili film a z nichž hodně z nich nevidělo vůdce nacistů ani z rychlíku, září Ganz se svými dokonalými pohyby a bezchybnou rétorikou jako hvězda. Protože se tentokrát nejedná o černou komedii, ale drama, museli si to zkrátka otrlí milovníci satiry vynahradit a ze scény, kde Hitler zuří v generální štábu nad plány obsazovaného Německa, se stala přímo kutlovním materiálem pro vtipálky na YouTube. Ale to jsem ten film také trochu znevážil. Neviděl jsem působivější (a tedy věrnější) obraz spáleného Německa v roce 1945.

Vynikající film měl jedinou slabinu - mizerného Hitlera. Když to srovnám s Pádem Třetí říše nebo s ruským Molochem, zdá se, jakoby filmaři šli na Oktoberfest a nabrali prvního trochu herecky schopného opilého němčoura, který jim za nějakou tu eurobankovku vyfiknul Vůdce. Ale jinak lahůdka.

Žánrový standard - partička chlapů v drahých autech s rozmazlenými dětmi přijedou k jezeru, kde si vzpomenou na svoje dětství, kdy ještě měly televize třetí rozměr. Mají nemožné manželky a panděra, ale nakonec dostanou děti od playstationů do přírody, všichni se smějí, mluví spolu upřímně, mají se rádi a vlaje americká vlajka. Pár docela dobrých vtipů.

Konečný důstojný český thriller. Co se týče objektivity, tu opravdu hodnotit nemohu, o Kajínkovi vím jen to, že teď sedí asi tak šest kilometrů ode mě.

Zhoršenou kvalitu obrazu (například v běhu se stále opakuje týž krátká sekvence) vyvažuje nápad, náčich moderny té doby a narážky na kadárovské Maďarsko. Povinná „četba“ celého východního bloku.

Jo jo, docela pěkná blbost. Jarmila na vršku mi připomínala reklamu na vložky, Vilém zpěváka z Tokio Hotelu. Support Lesbien spolehlivě elektrickou kytarou rozdrtili jakýkoliv náznak citlivé scény. Trochu to zachránili Tříska, Javorský, České středohoří a Trosky.

Chápu, že převést Hlavu XXII na plátno není legrace. Přesto, nejdřív ten velký mínus: kdybych nečetl knihu, absolutně bych nepochopil, o co jde. Třeba proč se Major Major Major Major schovává. Dětinská směšnost vysokých důstojníků, která je v knize dokonale popsána, ve filmu úplně nevyzní, je to takový pel-mel nejvýraznějších událostí z knihy, které ale často postrádají příčiny. A úplně chybí třeba můj oblíbený generál Scheisskopf a hodně dalších postav. Naopak plus je za technickou kvalitu a herecké výkony.

Svět, zničený v blízké budoucnosti atomovými zbraněmi, to už tu jaksi párkrát bylo. Poučení o tom, jak se dnes lidé chovají, ač naprosto pravdivé zvláště pro Američany, už tu taky hodněkrát bylo. Do šablony průměrného katastrofického filmu se přidává motiv novodobého poutníka, který nese Bibli za západ a cestou po ní všichni šílejí a jsou schopní zabít, aby si mohli přečíst Žalm 23. Ježíšovské vlastnosti hlavní postavy - konání dobra, naprosté zapálení pro víru a evangelizace - působí trochu směsně zvláště v kontrastu s drsňáckými způsoby a bitkami à la Chuck Norris. Bible je dobrá kniha, ale tohle je další dobře míněný pokus o její oslavu a přiblížení dnešním divákům, ze kterého má Středoevropan trochu trapný pocit. Chytne velmi dobře americkou rodinu, která má ráda akční filmy a v neděli si to odsedí v kostele a hlásí se ke křesťanství - pro tu to bude možná vítané spojení toho, o čem si myslí, že je to zábavné, s tím, o čem si myslí, že je tak nějak správné či dokonce povinné.