Recenze (904)
Pink Floyd: The Wall (1982)
Společně s Amadeem od M.Formana je tohle můj nejoblíbenější hudební snímek. Všechny pocity, které ke mě promlouvaly během sledování, každý záchvěv duše.. Je to něco nepopsatelného. I když na plné pochopení filmu to chce dvě a více shlédnutí. Jen ze samotných animací mě děsivě mrazilo. PF je hudba mého života, poslouchám je snad od mých 10 let a jen je škoda, že jsem na nich nebyl v roce 1996, kdy byli na Strahově. Občas mám pocit, že si stavím vlastní Zeď..
Hale and Pace (1988) (seriál)
Tak nevím, některé scény byly regulérně bravurní (Bitka v hospodě, nebo Jak velký jsou ty rámečky 6x4?), ale u jiných jsem nevěřil vlastním uším i očím. Ostrovní humor mám opravdu rád, mnohem radši než jakákoliv komedie z USA, ale tohle mi přišlo jako naprostá kravina srovnatelná s naším TELE TELE.. Nebo jsem se ocitl při sledování v jiném rozměru? Víc jak 3* z toho nevypotím a to i se zavřenýma očima
Amadeus (1984)
Rozhodně můj oblíbený film od Formana. Myslím, že nikdo jiný by to nemohl natočit lépe. Celou dobu sledování jsem ani nedýchal, a to hlavně na začátku v sanatoriu a na konci při pohřbu. Atmosféra je přímo mrazivá a z některých scén to přímo na člověka buší. Pro mě jeden z nejsilnějších hudebních filmů.
Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Těžko popsat všechny pocity, které ve mě film zanechal. Bezpochyby jeden z nejlíp natočených filmů vůbec. Téměř dvě a půl hodiny jsem nebyl schopen ničeho jiného, než mít oči přišpendlené k televizi a hltat každé slovo. A stejně jako Red netuším, o čem zpívaly ty dvě Italky, ale byla to vážně krása:) Rada na závěr: Ať se k vám třeba štěstí otočí zády a všechno bude stát za starou bačkoru, je důležité to nevzdat! EDIT: Taky se tak často koukáte druhým na boty?