Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Horor
  • Dobrodružný

Recenze (253)

plakát

Láska na první boj (2014) 

Když to je těžký. Člověk by to chtěl strašně moc pochválit, ale zároveň ví, že tomu filmu dělá medvědí službu. Není to francouzská romantika redefinující vaší top 10, je to jenom v rámci žánru skvělá práce s podařenými fóry, dějem kterej po pěti minutách nepustí, a naprostou úžasnou hlavní hrdinkou, do který se zamiluje úplně každej. Už jenom kvůli těm závěrečnejm úsměvům. 9/10

plakát

Deng yi ge ren ka fei (2014) 

Café. Waiting. Love Včera v noci sem hledal nějakou lepší romantiku k usnutí a při šukání po profilech obvyklých podezřelých jsem u Adriana našel pětihvězdičkové doporučení neznámého Tchaj-wanský fláku Deng yi ge ren ka fei aneb Café. Waiting. Love. Byl to clash of the worlds. Jako asijská tabula rasa kdysi vrnící blahem u My Sassy Girl sem si rovnou ukousl docela velký sousto. Ten film se člověka velmi dlouho snaží odradit všemi možnými prostředky. Popisek drama/romantický rozhodně neplatí. Je to hlavně komedie s rovnoměrně rozmístěnými kapsami romance. Když vydržíte první půl hodinu, tak už to dáte. Film začíná dramatickým pohledem na obří hovno a diskuzí zúčastněných o tom, jestli není koňské. Jop. Pokračuje šílenou spolubydlící hlavní hrdinky, která si skoro po každým slově vezme cihlu a aby se naučila karatem tak se s ní mlátí do hlavy. Do rovnice si přidejme mnoho dalších idiotských "vtípků", které vám chvílemi budou asociovat dno, nicméně fajnšmekři Asijské (Tchaj-wanské) kinematografie vám jistě řeknou, že to patří k té kultuře a je třeba to přejít. To jsem také udělal a díky tomu ten film vyhrál. Někde v polovině se totiž vše změní a jako mávnutím kouzelného proutku začnou přebývat ty vzácné a tak exotické kapsy romantiky po asijsku. Já říkám wow. Ten styl sem fakticky neznal a chvílema sem byl docela naměko. Počínaje tajemnou a k sežrání přesvědčivě smutnou majitelkou kavárny, pokračujíc lesbickou barmankou s krátkými vlasy a cílem stvořit "TO" idéální kafe, konče hlavní hrdinkou, u které už musím (mírně platonicky) říct, že má prostě úžasný "čumáček" a večer budu googlit, v čem ještě hraje. Povedená pointa na závěr také pomohla. Zkuste to. Někdo. Člověku se mnohem lépe vzpomíná na to dobré. Tady to chvílema bylo fakt k nevydržení, jenže o chvíli později se člověk najednou kochal příběhem s poetikou, kterou nikdy nikde neviděl a mrazení z pohledu majitelky kavárny mě bude ještě nějakej ten pátek provázet. 8/10

plakát

Dožeň, co se dá! (1999) 

Čas ukázal, že tenhle film je komediální legenda, která si geniálním vypointováním poloviny scén zaslouží opakovaný shlédnutí. Viděno předečírem v noci a chvílema sem se dusil smíchy. Alicia Silverstone vládla devadesátým letům. A nejenom kvůli těm Aerosmith videoklipům... 9/10

plakát

Žít po svém (2005) 

Přímej zásah. Feel good film z jinýho světa, kterej mě i přes tu schématičnost a předvídatelnost naprosto rozsekal a budu to teď hypeovat snad všude. Redford je prostě bůh. Nadstřelených 10/10

plakát

Pád do tmy (2005) 

Mistrovské dílo. Dost možná nejlepší horor, co sem kdy viděl. A to už něco nakoukáno mám. Marshall tohle už nemůže překonat. Moje top 25.

plakát

Bob hazardér (1956) 

Dědeček všech heist movie natočený nenapodobitelně Jean-Pierre Melvillem. Když si zvyknete na pomalejší černobílý styl, tak si naplno užijete úžasnou atmosféru noční Paříže padesátých let korunovanou závěrečným podnikem, která dopadne jinak, než si při slovu "jinak" teďka představíte :). Potěšilo mě to, Bob je neskutečnej štramák, kterej toho moc nenamluví a ve svým baloňáku suše proplouvá příběhem, kterej inspiroval nejenom Dannyho Parťáky. Zkuste to. Jak už sem psal, musíte se naladit a musí být nálada, ale ten film dokáže odměnit. 8/10

plakát

Děs po setmění (2014) 

No to mi poser nohu. Narazil sem na tenhle "remake" staršího slasheru úplně náhodou a ono je to prostě super. Proč je remake v uvozovkách? On ten film jaksi uznává existenci prvního filmu ze sedmdesátých let a operuje s tím, že je to založeno na reálných událostech. Což dává autorům prostor ke stylu v hororech docela nevídanému, kombinující retro slasher scény s pomrkáváním na diváka, který chvílemi neví, jestli to tvůrci myslí vážně, nebo ho tahají za nos. Je to opravdu hodně stylizovaný, ale já si brzo zvykl a pak si už jenom užíval zajímavej příběh vrcholící pro někoho debilní, ale rozhodně neodhadnutelnou pointou. Rozhodně to lepší, co v hororech rok 2014 nabídl. 8/10

plakát

Exists (2014) 

Rejža Blair Witch se vrátil s found footage horůrkem o partě mladých a vožralých vyrážejících na chatu uprostřed zdevastovaných lesů v Texasu. Najdou tam Bigfoota. A začne teror. Hlavně začátek je imho velmi povedenej a rozhodně se nenaplnila moje obava, že to bude směšný. Sanchez umí, ne že ne. Škoda že po nočním útoku na chatu jsou jaksi vystřílené trumfy a film až do konce jenom doklouže a nemá čím překvapit. Bonus vystřelující to do mírně nadprůměrných vod jsou povedené lekačky, které také nejsou objevné, ale fungují. 6-7/10 a doporučení především pro lidi nakoukávající found footage odnož hororů.

plakát

Welp (2014) 

Parodie na horor mixovaná se skautským náborovým videem. Jeden z nejhorších hororů, co sem za poslední rok viděl a to se snažím vyzobávat jenom ty lepší kousky. Fuj.

plakát

Backcountry (2014) 

Vzpomínáte si, jak jste se po shlédnutí Čelistí báli koupat v Jaderském moři, protože tam měl kdysi žralok sežrat českou učitelku? Připravte se, že Backcountry bude mít stejný efekt na všechny dobrodruhy mířící na čundr do Beskyd.