Bob hazardér

Jeden z tých filmov, ktoré glorifikujú zločinnosť. Teda aspoň v rámci medzí. Pohľad na ( väčšinou nočný ) život zlodejíčkov, hazardérov a kupliarov zalieza pod kožu a nejeden divák si musí v duchu povedať, aké by to bolo celé dni sa len tak flákať, pohárik tu, taneček tam, plné vrecká a stále obklopený mladými ( a chtivými ) čučoriedkami. Profesionálne natočený snímok, ktorý strhne. (20.03.2016)

Dědeček všech heist movie natočený nenapodobitelně Jean-Pierre Melvillem. Když si zvyknete na pomalejší černobílý styl, tak si naplno užijete úžasnou atmosféru noční Paříže padesátých let korunovanou závěrečným podnikem, která dopadne jinak, než si při slovu "jinak" teďka představíte :). Potěšilo mě to, Bob je neskutečnej štramák, kterej toho moc nenamluví a ve svým baloňáku suše proplouvá příběhem, kterej inspiroval nejenom Dannyho Parťáky. Zkuste to. Jak už sem psal, musíte se naladit a musí být nálada, ale ten film dokáže odměnit. 8/10 (09.04.2015)

Niekedy pozriem film len preto, že sa nachádza v knižke 1000 a jeden film, ktoré musíte videť prv ako zomriete. Nuž a všimol som si, že spústa kinematografických diel z citovanej knihy je len všedným, často konvenčným, ale v každom prípade len priemerným zážitkom. Na druhej strane, v knihe samotnej sa nachádza aj veľa experimentov a nevšedných filmov. Čím bližšie však autori postupujú k súčasnosti tak lovia v Oscarových vodách, prípadne sa akoby nepriamo zamerali na komerčné efekty titulov vybraných do publikácie. Bob hazardér síce k úplne najnovším titulom nepatrí, je to však čistý priemer, kedy po zaujímavom začiatku nasleduje veľmi únavná lupičská historka s rozvoľneným dejom. Pretože to čo vo väčšine amerických noiroviek slúži zdôrazneniu atmosféry ponurého príbehu - vykreslenie prostredia a postáv, nálada mesta, dlhé odmlky, odbočky a podobne - je u Boba hazardéra len prísadou riediacou už tak dosť plytký príbeh. (09.05.2013)

S Bobem jsem moc válčil. Měl jsem ho snad tucetkrát puštěný jako film "na usnutí", a svou roli plnil až příliš dobře. Nakonec jsem ho uštval na dovolené v Řecku na iPODu a musím říct, že odmyslím-li si současný (byť podle soudu mnohých pečlivě vyrobený, a já docela souhlasím) dabing, je to film docela zajímavý. Sleduje osud postavy, která není v žádném případě kladná, ale několika překvapivými momenty dovede probudit (no konečně!) diváka a otočit kormidlem děje. Náladu z filmu poměrně přesně vystihl ve svém příspěvku Lukiz na dabingforu, jeho názor podepisuji. (15.06.2014)

Jean-Pierre Melville představoval v 50. letech vrchol komerční kinematografie a patřil k režijní špičce poválečné francouzské kinematografie. Obdivoval americký žánrový film, především filmy noir a gangsterky, a to je na Bobovi silně znát. Dlouhé záběry, atmosféra noční Paříže a podivných figurek z podsvětí, kriminálníci, kteří se oťukávají a přemýšlí nad dalšími kroky své kariéry. Film určitě nespadá do kolonky akční, spíš se zaměřuje na psychologii svých hrdinů a závěrečná loupež rozhodně není nějakým vyvrcholením filmu, ve kterém jde spíš o postavy a styl. Přesto, že dnes kinematografie má úplně jiné tempo a je zvyklá na daleko bombastičtější a rafinovanější žánrové kousky, ve své době představoval Bob hazardér vysoký nadprůměr evropského žánrového filmu. Ono je vážně fajn sledovat režiséra se silným rukopisem, který ví, co chce točit a jakým způsobem. Celkový dojem: 75 %. (11.05.2013)