Rudyamon

Za sebe můžu říct, že jsem se parádně pobavil. Pokud se nad filmem nebudu moc zamýšlet a hledat "mouchy", musím říct, že film neměl chybu. Jistě pokud bychom hledali, našli by jsme několik míst, které by nám ve skutečném cestování v čase neprošli, ale my naštěstí této vymoženosti nikdy nedosáhneme, tak se můžeme aspoň bavit tím, jaké by to třeba mohlo být. Jak se rozvíjelo neskutečné prolínání minulosti a budoucnosti a jejich možných (a nemožných) eventualit, opravdu jsem se chvilkama málem zvedal ze židle. Jen škoda, že konec, závěrečné finále, které mělo šanci být skvělé, se už tvůrcům poněkud nepovedlo. V každém případě je to film, ke kterému se rád vrátím.

Zcela souhlasím s názorem, který již byl vysloven v několika komentářích, že Terminátor 2 je opravdu zdařilým pokračováním "jedničky", což je u pokračování úspěšných filmů spíš výjimka než pravidlo. Po trikové stránce je na daleko vyšší úrovni, je vidět, že když Cameron dostal do rukou nejnovější vymoženosti techniky, využil je v nejvyšší možné míře. Pokud bych něco vytknul, tak jenom to, co u prvního dílu - pokulhávání děje za knižním zpracováním, ale jak jsem již psal v "jedničce", to jinak asi ani nejde. Jinak ale ve mně naprosto převládá ten nejlepší dojem a úcta k Jamesu Cameronovi za tento úžasný příběh. Terminátor, a to oba dva díly mají u mě navždycky ty nejvyšší příčky v hodnocení, jako jedno z nejlepších sci-fi všech dob.

Hodnocení prvního dílu Terminátora začnu nezvykle zmínkou o knize. I když kniha Terminátor poprvé vyšla rok po natočení filmu, zcela evidentně vycházela ze scénáře, takže klidně můžeme vycházet z toho, ze se jedná o další případ, kdy byl podle knihy natočen film a to se všemi z toho plynoucími důsledky. Pravděpodobně není dost dobře možné, aby film natočený podle knižní předlohy zcela vystihl všechny podstatné rysy příběhu. Tak to je i u Terminátora. Ve filmu jsme oproti knize ochuzeni o myšlenky, které se ženou hlavou hlavních hrdinů a taky o způsob "myšlení" Terminátora, což filmu ubírá na působivosti. Nicméně podle mého názoru patří tento film mezí klenoty sci-fi a i když jsem ho shlédl opravdu mnoho krát, nikdy jsem se u něj nenudil. Na tu dobu skvělé efekty jsou sice dnes už trochu k pousmání, ale přesto musím a velice rád souhlasit s mottem, kterým vzdali autoři knihy Terminátor hold režisérovi filmu: " Věnováno Jamesi Cameronovi, který první uviděl Terminátora, jak vystupuje z ohně."

Po celou dobu sledování tohoto filmu jsem byl na vážkách, jak ho budu hodnotit. Nesporně má zajímavý námět, který ale výrazně nevybočuje ze zaběhnutých kolejí žánru. Filmu trochu ublížili poměrně slabé herecké výkony, snad částečně s výjimkou představitelů otce a jeho syna z budoucnosti, a taky chvílemi dost nelogické jednání postav. Přesto mě ale film docela zaujal. Určitě jsem se u něj nenudil, což se mnohdy stane u filmů s hvězdným obsazením a režií.

Film ve mně zanechal dost rozpačitý dojem. Je v něm pár opravdu dobrých scén a skvělých nápadů, naproti tomu oba režiséři nechali v ději několik mrtvých míst, kdy jakoby už nevěděli, co dál a jenom nabírali dech před další akcí. Nepochybně jsem viděl víc daleko lepších komedií, ale tahle byla docela příjemným, byť zcela nenáročným zpestřením dne. Nebyla špatná na dva body, ale zas ani tak dobrá na tři, tak snad něco mezi tím.

Když se na tenhle film dodíváte, nepochybně zůstanete sedět v němém úžasu jako já. Celou dobu jsem držel palce hlavním hrdinům, aby svou svatební cestu přežili a najednou v posledních dvaceti minutách bylo všechno úplně jinak. I když se tomuto filmu dá vytknout pár mírně přehnaných detailů, v nichž zabouchnutí otevřené lebky jako dvířek od sejfu působí opravdu extravagantním dojmem, v každém případě ale čas strávený u tohoto filmu nebyl ztracený. V hodnoceních byla filmu několikrát vytknuta tak trochu nečistá hra režiséra vůči divákovi, protože ho nechal spoustou falešných stop a náznaků sejít z cesty, aby ho pak v závěru ohromil bravurním rozuzlením. Myslím, že v podstatě každý film je takovou malou lží a iluzí a tahle iluze je zcela určitě hodně povedená.

Po delší, vlastně po opravdu dlouhé době se vracím na CSFD a první film, ke kterému přidávám komentář je právě tento, podle mého soudu jeden z nejlepších sci-fi filmů, jaké jsem viděl. Je natočený zajímavým dokumentárním stylem, ale zaujal mě hlavně myšlenkou, která mnohým filmům tohoto žánru chybí. Za ostnatým plotem ghetta si namísto mimozemšťanů můžeme dosadit jakoukoli myslící životní formu, ať už je to národ nebo rasa a můžeme popřemýšlet na které straně toho plotu je to, co považujeme za lidskost a zda, ať už stojíme na kterékoli straně, jsme to právě my, kdo má právo rozhodovat o tom, co je správné a má právo existovat a co ne ...

Neuvěřitelný film, plný napětí a očekávání, kam se dostane Oscar ve svém vyprávění a kam nakonec dojdou osudy všech zúčastněných. Film plný extrémů - zhruba do poloviny vidíme spalující žár rodícího se vztahu, čím dál víc nabírajícího na síle, který ovšem nakonec vyčerpá všechno, co by si ještě Oscar a Mimi mohli dát a tak, když jsou už na vrcholu svého vztahu, zbývá jim jenom jediná cesta, která vztah nakonec pohřbí v neuvěřitelné nenávisti. Tento film ve mně zanechal obrovský dojem. Pokud i další Polanského filmy jsou tak úžasné, pak je to, podle mého, jeden z nejlepších režisérů světa. Má poklona jemu a Vangelisovi za skvělou hudbu.

Úbohoučké. Škody peněz a času a snad i těchhle slov.

Kdyby tenhle film byl natočený v létech šedesátých, dnes by jsme o něm možná mluvili jako o klasice. Natočit ovšem tenhle brak v roce 2005 je směšné. V obrovské síle blbosti může tento film soutěžit už snad jenom s Pterodaktylem a Manuelou. Zbýva nám jen věřit, že David Michael Latt pověsí režisérské řemeslo na hřebík a začne se věnovat něčemu, co nebude tak výrazně škodit srdeční činnosti diváků, kteří nedopatřením shlédli tuto parodii na sci-fi.