angel74

Tvorbu Alice Nellis mám ráda a s radostí mohu říct, že ani tímto filmem mě nezklamala, ba právě naopak. Hned úvodní zápletka týkající se dvou závětí vás okamžitě vtáhne do děje. Vzápětí se začne odvíjet poetický příběh o překonávání strachu, objevování sebe sama a hledání nového smyslu života po ztrátě milovaného partnera. A celé je to neskutečně věrohodné, parádně natočené, vtipné i smutné zároveň. Hereckým výkonům se také nedá nic vytknout. Největší pozornost na sebe přirozeně strhává zkušená představitelka hlavní role Anna Cónová, které uvěříte snad každé gesto. V těsném závěsu za ní se drží přesvědčivá Martha Issová, jež zde hraje ženu s autistickou poruchou. (85%)

Debutující scenárista a režisér Kamil Krawczycki natočil poměrně zdařilé drama z prostředí polského venkova s queer tematikou, kterému vévodí skvělé herecké výkony představitelů ústřední dvojice Jana Hrynkiewicze a Paweła Tomaszewskiho. Jedná se spíše o pocitový než dějový snímek, jenž ničím extra nepřekvapí až na ten velice hezky pojatý konec. (75%)

Povětšinou neutěšené obrazové výjevy se tady střídají jeden za druhým sice jenom dvanáct minut, ale stejně se mi to zdá dlouhé. Bohužel se zde najde i pár záběrů, které postrádají jakýkoli smysl. (35%)

Úchvatně přesvědčivá Lena Urzendowsky coby čtrnáctiletá introvertka Nora objevuje sama sebe i své tělo. Prožívá první zamilovanost a zklamání. Zároveň se pomalu, ale jistě stává dospělou ženou... Film je natočen velmi realisticky a civilně, s důrazem na detail. Pointa sice nemusela být tak doslovná, ale díky vtahující atmosféře prosluněného Berlína a naprosto skvělé hudbě jsem si to celé dost užila. Jako bych se vrátila v čase do doby svého mládí. (80%)

Tak tohle je nesmírně milý film, při jehož sledování se vám v ústech začnou sbíhat sliny na všechny ty dortíky a laskominy. Veskrze příjemně působí i herecká sestava, která se zde sešla. Příběh sice nepatří k nejoriginálnějším, ale má své nepopiratelné kouzlo, což mi za dané konstelace bohatě stačí, abych byla spokojená. (70%)

Koprodukční snímek režiséra Abbase Aminiho se obratně vyhýbá melodramatu a obvyklým žánrovým klišé, přičemž hlavní postavy jsou charakterově mnohovrstevné a velmi zajímavé. Děj asi může někomu připadat poněkud zdlouhavý, ale vyprávěný příběh je tak silný a v našich končinách málo vídaný, že se rozhodně vyplatí počkat, jak to všechno dopadne... Vždycky, když se koukám na nějaký film z Íránu a okolních zemí, napadá mě, že si většina z nás absolutně neváží toho, co máme. Kdekoho tady nejspíš pálí dobré bydlo. (80%)

Od samého začátku až téměř do úplného konce je ten příběh velmi znepokojivý, i když se v podstatě nic převratného neděje. Bez některých nechutných scén bych se ovšem klidně obešla a moc mi nesedlo ani lehce parodické vyznění celého filmu. Pokud to má být horor, tak tedy se vším všudy. (55%)

Christos Massalas je teda fakt borec. Klobouk dolů před ním. Natočit takhle vyzrálý film a ještě k němu sám napsat scénář, to nezvládne ani mnohý zkušený režisér, natožpak debutant. K hlavním postavám si sice člověk musí hledat cestu trochu složitě, ale pokud ji najde, tak zažije pořádný příval nejrůznějších emocí. Pečlivě promyšlený příběh nelze úplně snadno rozklíčovat, přičemž v něm rozhodně není nouze o nepředvídatelné dějové zvraty či dramatické situace. Všechno směřuje k výstižné pointě, která se zcela nenásilně a přirozeně vrývá pod kůži. Celkově se jedná o silný audiovizuální zážitek. (85%)

Samotný příběh působí sice dost rozpačitě, zároveň ale velmi lidsky a přirozeně. Film zdobí vynikající herecký výkon Martina Fingera v roli morálně zásadového muže zmítaného nesmlouvavým politickým režimem. Skvěle mu sekunduje Gabriela Mikulková coby jeho někdy až nesnesitelně milující manželka. Nejvíce však upoutala moji pozornost hudba, přičemž musím uznat, že texty písní se Beatě Parkanové mimořádně povedly. (60%)

Krásná hudba a obstojná taneční čísla tvoří poutavou kulisu tragickému příběhu nadané baletky Olgy de Haas, která chtěla žít svobodně, nespoutaně a bez pravidel. To však bohužel ve světě baletního drilu není možné... Scénář, režie i kamera jsou na velmi slušné úrovni, stejně tak jako herecké a pohybové výkony obou hlavních představitelek. (70%)