villon17

:DHodně zvláštní film - zase. Vztah těch 3 mi skoro nedal spát, ale vážně se asi vzájeně doplňovali a byli spokojený, tak proč ne. Sice se pořád nemůžu rozhodnout, jestli je hezčí Scarlett nebo Penélope, ale to je teď vedlejší. Každopádně musim uznat, že u tohohle filmu sem se konečně nenudila ani chvíli narozdíl třeba od Annie Hallový, Hany a jejích sester nebo Mocný Afrodité. Vážně úžasně pravdivý a dá se říct skvostný. Jediný, na co sem si musela chvíli zvykat, bylo doprovodný vyprávění strohejma větama, který často byly zbytečný a rušily.

Oproti 12 rozhněvanejm mužům, který stáli taky vlastně jenom na rozhovorech, slabý. Vlastnosti a temperamenty těhle lidí byly až přehnaný. Zezačátku se mi Elizabeth Taylor zamlouvala, ale jakmile po chvíli začala máchat rukama, jak by odháněla mouchy, nebo se snažila hrát víc, než v tu danou chvíli zvládla, přestala sem jí tak obdivovat. Další dva příchozí byli taky pěkně praštěný a pak se profesůrek ukázal jako jedinej normální. Jeho výbuchy sice překračovaly kdejaký meze, ale ta pipka si o ně sama řekla. Varoval jí několikrát. Každopádně už po chvíli, co přišla návštěva, se všichni hádali, což mi přijde dost společensky nevhodný. Pak jenom tak ňák plynul čas, pořád se nic průlomovýho nedělo, až pak konečně došlo na dítě...

Dívčina vzhledově nic moc, ale k tomu praštěnýmu Horriblovi seděla a s Hammerem měli úžasnej duet. A teda víc než mile mě překvapil "Wolowitz", takže sem si pak pořádně prohlížela každýho, jestli taky nehráli v ňákym mym oblíbenym sitcomu.

Jednim slovem zklamání. Až na to über méno nic (na ději) vyzdvihnutelnýho. Králík mi přišel fakt ujetej, btw proč zrovna králík? Aby to byla eště větší pakárna? Pak ty divný něco, co vycházelo z lidí, takový ty, kua co to bylo, pruhy průhledný:) Někam vedly, do toho psycho hudba, no pomalu sem toho králika viděla taky. Ale nejlepší byla babka Smrtka..."They made me do it."

Podle men sem ty lidičky neznala, ale takovejch známejch tváří tam bylo. A Marge, pako, se vrhla na takovej nebezpečnej případ, těhulka praštěná. Na druhou stranu šikovná. Ale když sleduju jako hlavní hrdiny záporáky, fandim jim, takže Marge šla pro mě stranou. Rozhodně takovýho manžela bych teda taky chtěla. O to je to horší, že se to fakt stalo... Ale o to víc se mi to líbilo.

Nemůžu si pomoct, ale Shantí se mi fakt líbí:) Drew mám ráda, Hugha mám ráda, všichni byli sympatický, vtipný, zkrátka příjemná oddychovka. Ale to nesmim zapomenout. Když to dávali origoš na hbo (v Hiltonu;) ), byly tam český titulky u jedný písničky. Jako klavíristka sice musim říct, že doprovod levý ruky byl fakt slabej a primitivní, ale celkovej dojem z písničky to zkazit nemohlo.

Výborně pošahaná rodinka. Máma, který nevadí, že její synáček je línej mluvit, baculatá dcerunka snažící se vyhrát miss, táta, co do všeho a všech reje, ujetej děda a sebevraždící se strejda. Tahle kombinace se vydá až do Californie, kdy většinu cesty musej tlačit volkswagena. Do toho jim do kufru přibyde menší zátěž...:) Taková uvolňující hovadinka, při který sem se ale pořádně zasmála.

Jestli jsem o Sirotčinci nebo jakymkoli jinym hororu řekla, že jsem se bála, lhala jsem. Až teď jsem se tak bála, že i při pouhý vzpomínce na to všecko, co se tam stalo, mi naskočila husina. Nikdo celou dobu pořádně nevěděl, oč de, a to, že jsme viděli, co filmoval jeden z nich, mě tim víc vtahovalo do děje. Navíc, konečně nešlo o zas tak nemožný věci, který by se nikdy nemohly stát. A to jak to dopadlo?!? No nemůžu nic prozravovat, koukněte sami. "Musíme točit všechno, Pablo. Kurvadrát."

170 minut je docela ubíjejících, ale stojí to zato. My Fair Lady je klasika a ňáký písničky sem dokonce hrála na piano. Máma si je pobrukovala v českym znění bohužel i při filmu, ale naštěstí sem ji odradila, aby mi nekazila zážitek. Audrey sice byla holka z fairu a neuměla se chovat, ale v mluvení jí stačilo akorát zjemnit hlas, což tak nevypadá, když se to učila celou dobu. A nemůžu si odpustit podotknout, že fakt zlatá čeština! Jakejch máme slov! Když ona řikala něco nespisovnýho nebo neslušnýho, my sme to tak i přeložili, ale v originále je to stejný, max zkrácený a intonačně zkomolený.

Nesuďte mě hned, když řeknu, že sem chtěla dát 4. Hned to vysvětlim. Ten rytmus, ten zvuk, ten um, ta dynamika, ten projev a navíc s předvedenim takovejch kreací, že se tají dech. Přesto to ale byli vesměs hopeři a americkej nádech se nezapřel, ani kdyby chtěl.