Kinofil

|| PG-13 || Universal || Rozpočet: $40 mil. || USA: $17 348 945 - ČR: 1 370 494 Kč - Celkem: $43 977 543 || Spielberg si jednoduše natočil film o své cestě k filmu a dospívání, jen bez sebe samotného. Fabelmanovi se totiž snadno dají zaměnit za Spielbergovi. Ten, kdo mu řekl, že je jeho životní příběh vhodný filmového zpracování měl pravdu. Na druhou stranu je tu určitě mnoho scén smyšlených anebo výrazně odkloněných od reality. I přes to je zajímavé, vlastně to nejzajímavější sledovat, jak se Spielberg k filmu dostal. Ta rodinná linka, silně napojená na tu uměleckou, mě totiž nijak zásadně neučarovala a kombinovalo se v ní příliš mnoho od vztahu otce a matky se synem přes náboženství až po snahu uspět v Hollywoodu. Naštěstí je všechno klasicky něžně spielbergovsky natočené, především v nostalgickém duchu padesátek až sedmdesátek, že film nepřestává bavit. Každé vědecké okénko týkající se filmografii potěší každého, kdo sní o něčem podobném a dokáže mu, že dosáhnout toho s dnešní technologií je maličkost. Sammy Fabelman zkrátka miluje filmy nadevše a my, diváci, jeho lásku sdílíme. Gabriel LaBelle to hraje famózně a z celého castingu je nejlepší volbou. Naopak Dano mi do role (opuchlého) otce nijak nesedl, byť je to skvělý herec, a Williams coby matka byla až moc střelená a odváděla mou a Sammyho pozornost od filmařiny. Chápu, že to bylo dáno příběhem, ale bez rodinné linky bych se tu asi zcela obešel a vykreslil Sammyho jako samouka a osamělého jezdce jdoucího čistě za svým snem. Ačkoliv je škoda, že se Spielbergovi v posledních letech nedaří finančně vyhrávat, filmy pořád točí skvělé. 75%.

|| PG-13 || Apple TV+ || Rozpočet: N/A || Přestávám rozuměť tomu, jak se na papíře ambiciózní filmy jako Red Notice, The Gray Man a nyní Ghosted dokážou s takovými rozpočty a známými tvářemi proměnit v přehlídku neschopnosti, neumětelství a odfláknutí. Na Ghosted není téměř nic, co by se dalo pochválit. Jo možná tak krátká stopáž do 2h i s titulky. Všechno ostatní, čím měl být film zajímavý, je tak ošklivě zpracováné, že celý film připomíná čínský nebo klidně rumunský pokus o hollywoodský blockbuster 21. století. To, že zápletka není nijak originální, jen si tu herci vymění pozice, je to nejmenší. To, že Evansovi nelze po marvelovkách věřit jaéhokoliv neschopného ňoumu, co neudrží zbraň v ruce je už větší problém. Naopak Aně tu vůbec nejde pozice nějaké svůdné agentky CIA, která se zbraní zacházet umí, zároveň ale působí sexy, aby přitahovala Evanse. Jejich vzájemná chemie tu absolutně nefunguje, čímž si film vůbec nezaslouží titulek "romantický". Stejně tak ale ani "akční", jelikož tu by musel mít na starosti někdo jiný než počítač a neskutečně ošklivý greenscreen vyrenderovaný snad na starých iPhonech. Aby to nebylo málo, každou akční scénu doprovází nevhodně zvolený popový song na odlehčení, až jsem se obával, že si ze mě Dexter Fletcher dělá legraci. Jo a ty jakože vtipná camea, to už byla neskutečná zoufalost, kdy si tito herci doslova přišli pro slušný šek za 1h strávenou na place. Apple se sice může chlubit sledovaností Ghosted, jak chce, ale pravdou je, že se do týdne na film zapomene (stejně jako u Netflixu) a znovu si to dobrovolně nikdo nikdy nepustí. A proč jsem se na to díval i já? No přece kvůli té Aně. Jiný důvod tu nikdy nebyl. 45%.

|| R || Paramount || Rozpočet: $78,000,000 || USA: $15 351 455 - ČR: 6 416 943 Kč - Celkem: $63 351 455 || "That's cinema!" Chazelle si natočil vlastní Tenkrát v Hollywoodu, s nímž Babylon pojí hned několik spojitostí od herců přes kinematografii až po nostalgickou vzpomínku na nenavratitelné časy, po kterých se Chazellovi zřejmě stýská. A ačkoliv 20.-30. léta nezažil, má je nastudované lépe než kdokoliv jiný v současnosti, díky čemuž muže divák dokonale nahlédnout pod pokličku toho, jak se před 100 lety tvořily filmy. A že to byla divočina! Gatsbyho večírky jsou v porovnání s těmito narozeninovou oslavou pro děcka. Právě ty zde tvoří podstatnou část děje (jen úvodních 30 min. je jedna párty), které se promýchávají se scénamy na place, mnohdy začínajících jen o pár hodin po pařbě. Pro spoustu diváků bude úvod celkem slušný šok, na který je nikdo nepřipravil. Už po scéně, kdy se doslova do kamery vysere slon musí být každému jasné, že si tento film nebude brát servítky. A podobných momentů je tu daleko víc, což asi mnoho lidí od dokoukání odradí. Chazelle tentokrát natočil svůj nový film nikoliv plně divácky přístupný, ale jako dekadentní dílo, které má šokovat a ukázat věci z jiného, pravého pohledu. Téměř žádná z hlavních postav (Pitt, Robbie, Calva) nejsou čistokrevní hrdinové, ale kariéristi, kteří pro záchranu svého filmu/role/pověsti udělají cokoliv. A to v době, kdy Hollywood přecházel z němého filmu na zvukový. To je právě ten zlomový bod, který utvářel filmy tak, jak je známe dnes a nejspíš žádná z pozdějších revolucí (TV, 3D, CGI) si s ní nezadá. A právě tuto revoluci ne každý přežije. V závěru tak jde doslova o holé přežití, s nímž celý film opouští nostalgii a přesouvá se do solidní depky. Tu však v samotném konci střídá fenomenální montáž oslavující více jak 100 let filmu opravdu epickým a dojemným způsobem. Aneb takové vykoupení za to, čeho jsme byli svědky, jak opravdu vznikají filmy, ale zároveň jaké je to umění, když se vše povede. Chazellovi se tentokrát nepodařilo úplně strefit do černého, nicméně řemeslo má vždy pevně v rukách takovým způsobem, že se u toho bude pravý cinefil vždy rozplývat. Neúspěch filmu mě tedy nijak nepřekvapuje, avšak mrzí a nezaslouží si to stejně jako ignoraci ze strany Oscarů. Minimálně Hurwitz se svou opět skvělou hudbou a Sandgren za kameru měli dostat aspoň nominace. 85%.

|| PG-13 || Warner Bros/DC || Rozpozpočet: $125. mil || USA: $57 474 575 - ČR: 5 749 859 Kč - Celkem: $132 074 575 || O něco lepší než Black Adam, o dost horší než jednička. Samotná dvojka Shazama ani nemá důvod existovat, pokud nemá vést právě k souboji s Black Adamem. Protože je ale The Rock debil, nikdy k tomu nedojde a dokázal potopit hned dva filmy zároveň, aniž by v tom druhém hrál. První díl přitom byla solidní blbina, která vyplňovala mezeru mezi nízko a vysoko rozpočtovými komiksovkami. O nic originálního nešlo, ale bavil jsem se. Dvojka už taková zábava není a je na ní vidět, že tvůrci vůbec nevěděli, co chtěli točit. Na jednu stranu tu jsou 2-3 opravdu trefné vtípky, z nichž si jeden (v potitulkové scéně) skvěle utahuje ze zoufalosti DC a rýpne si i do Marvelu. Být těchto meta vtipů víc, mohl být druhý Shazam dětskou DC variací na Deadpoola. Proč ne. Bohužel valná většina filmu má absolutně tupý příběh, nudné záporáky (Mirren a Liu. Zegler ujde) a ošklivé CGI, které film sráží do nízkorozpočtovek. Celé provedení je pak hrozně dětské, uřvané a často na facku. Dětské postavy mě vůbec nezajímaly a vedlejší Shazamové jakbysmet. Je smutné a vtipné zároveň, že se někdo ještě z nouze pokoušel propojovat Shazama s DCEU a načrtnout mu nějakou budoucnost (dvě potitulkové scény). Nic nečekejte! Nic nebude! Netvrdím, že si Shazam zasloužil takový osud a nevyhnutelný propad do zapomnění jako třeba spřízněný Black Adam, ale nijak mě to nemrzí. 55%.

|| 15+ || Bontonfilm || Rozpočet: N/A || ČR: 10 677 929 Kč || Cílovka úplně nejsem, na kamerové pojetí filmu jsem si musel 20 minut zvykat, přesto jsem si Bangera užil a ze Sedláka mám radost. Aspoň někdo se v našem malém rybníčku pokouší o originalitu a eventuelně oslovit i za hranicemi. Opravdu je potřeba dát filmu šanci než se rozjede a než si zvyknou oči na neostrou kameru iPhonu a neustálé close-upy. Sice je na jednu stranu obdivuhodné, že se dnes dá s plackou za 25k natočit celovečerák, na stranu druhou je potřeba s ní i umět a uvědomovat si její limity. U Sedláka je to tak 50/50 a být to natočené třeba na 8mm kameru, asi bych si Bangera ještě víc užil. Prakticky celý film jsou na kameře nalepené jenom xichty herců a z noční Prahy není vidět skoro nic. Mišík je tu naštěstí hodně fajn a velkým překvapením je i Marcel Bendig. Sice toho Českého lva u něj úplně nechápu, ale hraje to dobře. Škoda, že konec u mě nevyvola takové emoce, jaké by měl a zasloužilo by si to větší společenský přesah. Příběh totiž balancuje někde mezi rapovou parodií a kritikou mladé generace. Jednou se tak postavám smějete, jindy je máte chuť vyliskat. Banger je díky tomu rozhodně jedním, možná ne nejlepším, českým filmovým pokusem za poslední roky. 70%.

|| PG-13 || MGM || Rozpočet: $75 mil. || USA: $155 241 208 - ČR: 8 709 538 Kč - Celkem: $271 341 208 || Tahle série, ostatně jako celý Rocky, mi nikdy nijak zvlášť nepřirostla k srdci a domnívám se, že podobně jako Rychle a zběsile má až zbytečně mnoho dílů. Nicméně i třetí spin-off Rockyho bez Rockyho - Creed - dokáže přijít s něčím novým. V první řadě je tu MBJ nově v pozici režiséra a jasně dokazuje, že se od svého nejvlivnějšího mentora - Ryana Cooglera - dost naučil. Výsledkem je solidní, byť nijak zvlášť vyčnívající, sequel se svižnou stopáží a slušnou bitkou na závěr (v celém filmu jsou vlastně jen 2). V druhé řadě je tu pak Jonathan Majors, jehož výkon po sérii nařčení z domácího násilí je o to démoničtější a rozhodně nezapadne mezi ostatní nevýrazné záporáky rockyho série. Trochu zbytečné mi přišly scény z rodinného života, kde už není, co vyprávět a naštěstí i zde dostal víc prostoru Majors, díky čemuž závěrený souboj působí dost bratrovražedně. Jako boxerská jednohubka s adekvátní stopáží Creed III zabaví, nicméně nic nového zásadního to nenabídne a celé sérii by prospěla dlouhá pauza. 75%.

|| PG || Universal || Rozpočet: $777 000 || USA: $115 000 000 - ČR: Neuvedeno - Celkem: $140 000 000 || Je mi jasné, proč se Američani tak rádi vracejí nostalgicky do bezstarostných 50. let. Má to totiž obrovské kouzlo a atmosféru, kterou Lucas vyvolává naprosto dokonale po všech stránkách. Sice jsem tuhle dobu neměl jak zažít, ale vyrůstal jsem na Mafii 2, tak si apoň leccos dokážu představit. Teď ale vážně - soundtrack, z nějž polovinu písniček znám (hádejte odkud) a poslouchám, nádherná barevná, chromovaná auta a tehdejší móda prostě uhrane každého od první minuty, kdo se kouzlu 50. let podvolí. A že tomu chybí pevný příběh nebo propracovanější postavy? O to tu právě jde. Jsou to teenageři, mladiství delikventi, kteří nemají žádný cíl a jen žijí z minuty na minutu, aby se každý večer mohli projíždět v hotrodech po ulicích kalifornského Modesta. Jejich životy jsou tak jen krátké a přímočaré epizodky, které mají jediný úkol - bavit. A mě baví. Sakra, tak moc bych chtěl být mezi nimi. Na první pohled se sice od padesátek v tomto mnoho nezměnilo a joyriding frčí i dnes. Jenomže tehdy to mělo styl. Styl, jak Richarda Dreyfusse, k nepoznání Rona Howarda nebo uličníka Harisona Forda. Škoda, že se od té doby Lucas navždy zavrtal do Star Wars. Pár dalších takových filmů bych si od ně z fleku dal. 85%.

|| PG || Dreamworks/Universal || Rozpočet: $90 mil. || USA: $185 520 770 - ČR: 84 734 573 Kč - Celkem: $479 987 305 || Jednoznačně největší animované překvapení roku po všech stránkách srovnatelné třeba s takovým Top Gunem. Teď ale vážně, jednička Kocoura byla sice neškodný, ale celkem zbytečný spin-off Sherka, na který diváci včetně malých prcků rychle zapomněli a připomínat jsem si ho musel jen pár týdnů před dvojkou. To ovšem neplatí o teamu z polozapomenutého studia Dreamworks, který se rozhodl zkusit štěstí nikoliv se Shrekem, ale právě s Kocourem. Celkově rok 22 přál letitým comebackům. A že z toho vyleze taková animovaná pecka nečekali ani oni sami. Poslední přání se totiž může z fleku zapsat do tabulky sequelu překonávající originál. Jasně, ono to nebyl tak těžký úkol, ale přece. Nejen, že se podařilo přijít s vhodnějším animovaným vizuálem ála Spider-Man (kterého sice dnes kopíruje kde kdo), ale také příběhem a novýma postavama, které doopravdy chytí za srdce. Kocour je sám o sobě už animovanou legendou po boku Shreka a oslíka, Čiči pacička pak byla už i v jedničce. Tím nejzábavnějším překvapení však je čivava Purrito, která snadno mohla zklouznout do řad příliš přiblblých postav ála mimoni, místo toho jde o tahouna celého příběhu, který se stará nejen o nejzábavnější scény, ale v závěru vykouzlí i nejemotivnější momenty. Nekecám! Dále je tu ještě trojice záporáků, kteří naštěstí stejně jako Purrito mají v příběhu smysl, projdou charakterovými vývoji, jsou ujetě zábavní a zajímaví, anebo naopak strašidelní jako ten vlk smrťák. Taková dokonalá shoda okolností se sequelům daří jen minimálně, animákům tuplem. Pochválit musím i český dabing, na který je u áčkových animáků vždy spoleh a nezklamal ani zde a opět největší pochvala směřuje k Purritovi. Už se nedivím, že si Kocour nejen v českých kinech vrní několikátý měsíc v řadě a překonává v návštěvnosti i takové "pecky" jako Ant-Man 3. Doufám proto, že tento kočičí Top Gun bude pokračovat i třetím dílem anebo avizovaným propojením zpět do Shrek Univers, protože si uvědomuju, že to chci vidět. A co teprv prckové. 80%.

|| TV-MA || HBO Max || Rozpočet: N/A || Herní předlohy mají konečně právoplatného filmového krále, či vlastně televizního, ovšem na filmové úrovni. The Last of Us (TLoU) se po této stránce povedlo na jedničku a dokonale převedlo jednu z nejlepších her vůbec (kterou jsem stále nehrál) na televizní obrazovky tím nejdůstojnějším možným způsobem. Avšak tento mnohdy převod 1:1 se pochopitelně neobešel bez rozpačitých momentů, odklonů od předlohy a slabších chvilek tak, jak to u každé adaptace např. knih bývá. Divák neznalý hry je tu v obrovské výhodě a věřím, že právě na ně chtěli tvůrci Mazin s Druckmanem cílit, protože...ti ostatní prostě hráli tu hru. Když pak ve hře něco funguje na 100%, proč to v seriálu měnit. Jenomže! Hra se hraje. A to je obrovský rozdíl v zážitku, kde na hráče působí daleko více vjemů než u filmu a tuplem u knih. No takhle by se dalo špekulovat do nekonečna. Podstatné je, že kmenové postavy Joela a Ellie prošli během 9 epizod jednou z nejsilnějších a nejradikálnějších proměn v historii televize. Zatímco počáteční Ellie byla dost na facku (snad i víc než ve hře), divák si k ní (i k Belle Ramsey) postupně nacházel cestu, až předčila samotného Joela v podání téměř vždy fantastického Pacala. Zatímco Ellie dozrávala v nebojácnou ženu, z Joela se postupně stávala lidská tragédie, která v závěru zaplatí jakoukoliv cenu za svůj nový ideální život, o který kdysi přišel. Problém jsem měl s vedlejšími postavami, které prakticky sloužili jen k vyplnění jednotlivých epizod, z nichž nejproblematičtější 3 a 6 ep. jako samostatné byly takřka zbytečné a tvůrci je měli shrnout do krátkého flashbacku. Chápu ale proč jim chtěli dát větší prostor. Celé TLoU je o velmi silných momentech ztráty milovaných, kde by každý z nich vystačil na celý film. Zde je jich ale tolik až mě to ke konci otupovalo aneb Murphyho zákon v plné síle. Přišlo mi to jako přehlídka všech možností lidské životní tragédie, aniž by to mělo zásadní vliv na hl. příběh. V něm totiž šlo o jediné - dovést Ellie do laboratoře a nadělat z ní vakcínu. Na rozdíl od hry tu ale na naše postavy nečekolo až tak moc zákeřných situací, pramálo "zombíků" alias clickerů a jiných konfliktů, proto se zřejmě seriál uchýlil k emocím, které živí herci lépe prodají (a taky, že jo). Bohužel 1. sérii ublížila proměnlivá stopáž a příliš mnoho epizod. První půlku bych totiž jednoznačně ohodnotil 9-10/10, zatímco samostatnou druhou 7-8/10. Urychlené finále považuji za celkem zklamání, byť je totožné s hrou, jelikož bylo cítit, že se spěchá. Po filmařské stránce je to však lahůdka vždy a všude a Mazin je po Černobylu jednoduše mistr minisérií, které se před filmy neztratí. Udělal maximum, aby se hra nemusela za seriál stydět a zároveň přinesl i pár vítaných změn a úprav. Vždy to bude o kompromisech něco za něco. Věřím, že TLoU poslouží do budoucna jako funkční šablona, jak dělat seriály/filmy podle her. 85%.

|| PG-13 || Sony || Rozpočet: $31 mil. || USA: $52 096 475 - ČR: N/A - Celkem: $52 096 475 || Kdo by to byl řekl, že má Kukaččí hnízdo neoficiální spin-off, který přitom kvalitativně nezaostává za formanovou legendou. Přesně takový je Čas probuzení, další výborný film z prostředí psychiatrické léčebny, který ale málokdo zná. Aby toho nebylo málo, příběh je inspirován skutečnou událostí, což celému filmu přidává na emocích. Byla by velká škoda prozrazovat cokoliv dál z příběhu, protože já byl dost překvapen a ze závěru přímo unešen a dojat. Kdo proto zbožňuje Kukaččí hnízdo, měl by okamžitě dát Času probuzení šanci. Williams a De Niro tu předvádí fenomenální výkony a nebýt to takové herecké kapacity, troufl bych si říct, že nejlepší své kariéry. To by ale nesměli mít na kontě tolik ještě lepších rolí. I to jen potvrzuje o jak trefný casting se jednalo. Do toho je tu ondříčkova podmanivá kamera, díky které si (stejně jako Kukačka) film odnáší českou stopu. Čas probuzení je zkrátka neprávem zapomenutý klenot. 85%.