Bachy

Jdu na Kusturicu pomalu. Od nejslavnějšího. Uvidíme, kam až se dohrabeme. Ale rovnou mohu říct, že to zatím vypadá velmi nadějně, jelikož Arizona Dream má úžasné vnitřní kouzlo a přitažlivost. Houpá a přitom je jiný než ostatní. Má svou rybu, své citace Hitchcocka a létání. Tam jsem se chytal a tam jsem byl nadšen, a proto mi malinko mrzí, že druhá půle už tak "kouzelná" nebyla, ale je holt potřeba dospět. Velmi silné 4 hvězdy za velmi silný zážitek.

A to mám ještě takový pocit, že čtvrtou jsem přihodil jen proto, že už jsem dlouho neviděl dobré scifi. Jenže Ridley by měl nosit do kina kotouče, které neproplují dovnitř a ven, ale něco zůstane i uvnitř. A to nijak nechci kritizovat příběh, přeci jen spoustu zajímavých míst nabídl a speciálně začátek mne jako doplnění Vetřelčí antologie zapadl, což je těžký úkol. Jenže sledovat celou dobu postavy, které mne vůbec nezajímaly, bylo zklamáním. Prometheus je fajn, Prometheus je hodně slušné scifi v dokonalých kulisách a s vizuálním zážitkem, ale tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že kdyby nevznikl, nic by se nestalo. A po důkladné rozvaze jdu s hvězdou dolů. Možná, že jsem v poslední době neviděl kvalitní scifi, ale rozhodně jsem viděl mnoho lepších filmů.

Kdyby se stejnou vervou tlačilo na pilu i ve druhé půlce, mohli jsme mít obří kult. Švihlá přehlídka švihlých charakterů a chytlavých muzikálových vsuvek. Píši jako člověk, který nad většinou muzikálů ohrnuje nos, ale u Oze to nepřekvapivě funguje. A jsem rád, že Steve Martin může mít taky dobrou roli a být sympatický, protože doposud jsem ho vnímal jen jako poskokak Aleca Baldwina v tupých filmech ze Student Agency. Není to sice tak kvalitní nálož jako třeba Ghostbusters, ale kouzlo a švih krámek hrůz má. Převážně díky černošské kytce.

Film s mnoha myšlenkami, nápady a krásnou formou, který ovšem stojí na téměř nezajímavých základech. Samotný příběh mne - snad krom zasazení na konkrétní místo a čas - neuchvátil, postavy mi byly spíše ukradeného. A do takové nijaké atmosféry vjede Trier s geniálním nápadem a já pár minut jen zírám, abych za okamžik zase zabředl. Velká škoda, protože kdykoliv se chopil slova vypravěč, věděl jsem, že je tu někde zakopaný ten geniální Lars z mého nejoblíbenějšího Dogville. Ovšem byl moc hluboko a odkopal se jen málokdy.

Hoffmanovo galapředstavení. Krásný film.

Snímek nutící k přemýšlení? Vážně? Ani náhodou. Parádní stylová psina z doby, kdy ještě Cronenberg nebyl usedlý pán. Rozmáchlá šílenost prskající nápady v jakýchkoliv slizkých patvarech. Uznávám, že jsem taktéž první třetinu přemýšlel, jestli to tvůrci mysleli vážně, ale v momentě, kdy jsem toto uvažování opustil, jsem si začal eXistenZ užívat. Vtipná, stylová jízda. Je úplně jedno, kdy se co stane, hlavně, aby se něco dělo. Tenhle film mi přinesl pes a poslintal ho.

Zvláštní. Ačkoliv vždycky vyzdvihuji originální vizuální pojetí, tak zde jsem se i kvůli němu nemohl nikde zachytit a filmem jsem jen proplul, což bych ale Forsterovi nerad vyčítal. Uvědomuji si, že sázka na tak šílenou atmosféru přinese mnoho zastánců a i mnoho těch, kteří budou tápat. A ačkoliv tentokráte patřím do druhé skupiny, jen ať pokračuje a zkusí to znovu. Já bohužel neměl moc síly si v tomhle chaos ověřovat svou verzi příběhu, tudíž mě všechny ty šílené záběry nakonec ubili a v podstatě je mi i jedno, jaká vlastně měla být ta "správná" poenta. Pan Kastner vždycky říkal: "Divák si odnese, co unese." ...já unesu až příště a nebo jinde.

Film daleko silnější v jednotlivostech než v celku, což je také jeho největší slabinou. Přesto je velmi silný a právě ta lehká roztříštěnosti je možná i jediným mínusem. Historky jednotlivých aktérů jsou nadherně zpracovány a skvěle zkombinovány se soundtrackem. Postupný přechod animace až do finále funguje přesně jako rozpomínání a klobouk dolů před tímhle geniálním nápadem. Rozhodně vřele doporučuji, ačkoliv dodávám, že Valčík možná jako film vůbec nefunguje a dokáže i nudit, jenže .... nechtějte přijít o ty nejsilnější momenty z celkové stopáže.

Jinačí a přitom stejné. Pravda, že kouzlo neznámého již malinko pominulo, ale s novou myšlenkou přišel i nový zážitek. Možná, že dopad Manderlay není tak dunivý jako Dogville, ale základní myšlenky a kostra je zde možná ještě o fous chytřejší. Bryce Howard není možná tak zkušenou herečkou jako Kidman, ale stejně ji fandím od začátku do konce. Možná kvůli tomu kukuči. Chci nutně vidět třetí část a doufám, že Trier ještě takových veleopusů má v rukávech dost. Manderlay malinko doplácí na absolutní dokonalost svého předchůdce. Druhý díl je stejně perfektní a Trier se i díky němu může na ostatní dívat z vrchu.

Lví král má v sobě obrovskou sílu a já pro něj mám jen slova chvály. Tvůrci proti sobě postaví Dartha Vadera a Jeremyho Ironse. V čele je neuvěřitelný záporák, který prostě vraždí a neremcá kolem toho a u Disneyho se hlavně rozhodli pro radikální krok - nebát se smrti postav. Klobouk dolů před jejich odvahou. Myslím, že následný úspěch filmu, kdy Lví král přerostl v obří kult, se jim přinesl dostatečné uznání. Ale nechápu, proč jsem jako malej nesnášel tu opici.