Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (1 239)

plakát

1922 (2017) 

To tempo a ta ležérnost. Strejda vypráví o bubácích a všichni usnuli.

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

Celej ten cirkus už se pomalu ani nedá sledovat a bolí to víc a víc. Krom tý všudypřítomný špíny a zaprašený, oprejskaný estetiky už tam není nic. Absolutně plochý a jednoduchoučký. Jen atrakce.

plakát

A Plastic Ocean (2016) 

Přál bych tomu drajv Phoenixových Earthlings, ale bohužel tam není. Díky za dobrý příklady, ale chtěl jsem víc naléhavosti a akutnosti.

plakát

Columbus (2017) 

Pěkný baráky.

plakát

Štěstí (1998) 

Míra bizáru je v pořádku, ale nedokázal jsem ze sebe odlepit slovo 'samoúčelnost'. Jen psychiatrova linka mě táhla spolu s filmem, jinak jsem vypadával z lodi ven.

plakát

Psí ostrov (2018) 

Nejslabší Anderson. Chybí tempo a po většinu času jde jen o roztomilé a milé hemžení bez vnitřku. Náznaky vyprázdněnosti s sebou nesl už Grandhotel a tady jde Wes bohužel ještě o kousek dál. Zabrzdit a přestat s cirkusem. Pořád hodlám sledovat každý krok, ale čím dál víc nostalgicky vzpomínám na období Rushmore, Tenenbaums, Life Aquatic. 3,5*

plakát

Alpy (2011) 

Nejprv pro mě až příliš neuchopitelný kus, jenže ke konci se ty puzzlíky začnou skládat do dost drásavých tvarů a začíná to fungovat i na mě. Esej o tom, jak moc chci někam patřit a převtělit ten fejk pocit v autentickej. Vopravdu hodně chci. A asi jsem i moc chtěl další Špičák a tak jsem se dlouho topil a plavat začal až těsně před koncem. Pořád hůř stravitelný než Špičák, Humr, Jelen, ale stejně tak pořád ideálně mimózní.

plakát

West Side Story (1961) 

Neuvěřitelná věc. Jako bez jakýhokoliv ušklíbnutí nebo ironickýho posměšku je tohle obří film a dost vtahující zážitek i pro osobu, co nad muzikálem většinou krčí nos i celou hlavu. Držet si to tempo první půlky, hajpuju to ještě víc. Kdykoliv hrajem na komediální nebo odlehčenější strunu, bavíme se o masterpiecu. Druhá půlka pak logicky leze víc do sladkobolného trpění a Ben Horne to nemůže uhrát. Ale furt vod nakrčenýho nosu platí, že neuvěřitelná věc a zážitek jak tele.

plakát

Profil (2018) 

Totál mimo mě. Bekmambetov je pořád hlavně líbivej a doslovnej. Ať už to vezmem přes výběr hudby, přes způsob, jakým podává dějové zvraty nebo přes práci s napětím. Připluje a vodpluje -> žádnej nános nezůstane.