manonfire

Moje nejmilejší skupina. Nepřekonatelná smutná melodičnost Paala Waaktaara Savoye a skoro pětioktávový atmosférický falzet Mortena Harketa. Skvělý doklad vývoje skupiny od hravých vzletných sonetů osmdesátých let až po smutné skvosty počátku devadesátých let, které znalce přesvědčí, že melancholie má domov na severu. Vrcholné momenty tohoto výběru: Hunting high and low, There´s Never A Forever Thing, Stay on these roads. 100%

Neskutečně vtipné. Důkaz že i dementní humor může být sakra na úrovni a opravdovým uměním, když má myšlenku a originální jiskru. Pak bych řekl, že ho mám raději než ostatní. Výborné skloubení zvuku a obrazu. Rovněž tak statické zobrazení nechutných detailů. Vrcholné momenty: Rena a Stimpyho v hrobovém apartmá navštíví soused pan červ. Souboj SSSR vs USA a dobytí vesmíru. Zuřivé a výhružné vyjádření Renem a Stimpym "poražených" wrestlerů. 90%

Vtipné, místy až milé zejména díky Hopkirkovi. Tehdy nápadité. Ústření melodie nesmrtelná. 70%

Detail se vytratil, nicméně polární téma je pro mě velmi silné. Souboj životními reáliemi a schopnostmi předurčených Norů s Britskou koloniální supervelmocí je jednou provždy neopakovatelný. Věrný popis reality starý skoro století. Rád bych to viděl znovu. 80%

Velmi britské v nejlepším smyslu slova. Humor, který by asi v Americe masa nepobrala, pokud by jim vůbec došlo, že se jedná komediální žánr. Ústřední představitel ze sebe dělá skvostného trapáka za každé situace. Pro svou reálnost to působí paradoxně dosti smutně. 80%

Ano, určité věci tahaly za vlasy, ať už bezchybný a v jakékoliv další dobrodružství permanentně natěšený malý Vašek (Jen si vzpomeňte, jak při své první návštěvě Hamburku vyslintal dobrý litr), nebo nesnesitelně afektovaný a ublíženecký Paolo Josefa Laufera ("Na Paola jen bič....to si piš a tobě přes ksicht) a koneckonců i dospělé Helence občas zasněně ujela mimika kamsi ke zlatým časům grotesky. Jenže jak zazněly tóny Svobodovy bez dizkuze geniální hudby, člověk se na konci posledního dílu s touhle ságou loučil velmi nerad, až smuten tak, že by mu mysl nerozveselil ani poplašeným Lipicánem k smrti ukopaný klaun, jenž měl tentokrát nechat frkačku ve své náprsence. V tomhle cirkusu se toho totiž událo strašně moc....a to jak toho milého(Hrabě Orsini v debatě s panem "Bremburdou". Tetička Hammerschiedová v poloorgasmické konfrontaci s mesieur Dumbierem.......) jakož i naopak nehorázně smutného a působivého (Osamocený ochrnutý Berwitz s svými koňmi. Karasovo dojetí z plakátu vnučky Ludmily Humberto.) Pokud jde o herce, tak by bylo snad hrdelním zločinem nevyzdvihnout Josefa Kemra a jeho úchylně dokonalé herectví v roli Maliny. Další mistrovskou práci odvedla Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Josef Větrovec, Petr Haničinec, Libuše Šafránková. A zatímco se mi příliš nepozdávali Radoslav Brzobohatý, a Jaromír Hanzlík dozrál až v závěru, stejně jako jeho role, musím pochválit i německý ansámbl. Werner Possardt, Wolfgang Bathke a Katja Rupé neměli v kombinaci s hlasy jim propůjčenými vůbec chybu. Zkrátka bych řekl, že takovou poctu téhle branži potulné nevysekl nikdo a už se to asi ani nepovede. 90%

Jako kdyby to bylo od Svěráka. Moc milé. Fakt pohlazení .80%

Nádherná pohádka. Nereálná, lehce podbízivá neskutečně milým obrem, který je tím posledním, který by měl trpět, ale krásná. Esence humanity. Navíc nejméně pět herců z jednoho filmu by zasloužilo Oscara. Nedostal ho nikdo. Jeden z nejpůsobivějších filmů, který kdy vznikl a je mi jedno, že to píši ve chvíli, kdy mi oči ještě neoschly. 100%

Kniha je čistě komediální a rozhodně ne žádné umění. Film má pár silných scén a Toma Hankse, ale až utřete slzičku, uvědomte si, že je to furt stejné schéma, kdy náš dojme prosťáček pokud možno ještě šmrncnutý oficiální diagnózou ...jak není připraven na lidskou faleš atd. Jak se vlastně kouká na svět tak jak by měl vypadat. Pochopil bych to superpřijetí u Amerického publika, kterému se film jasně podbízí zvýrazňováním zámořských dějin, jež vlastně pro lidstvo celkově nic neznamenají....ale aby nám tu vyhrála žebříček bláznivá komedie, která ale zase není až tak k popukání, z prvky dramatu, které ale nejsou dramatické.....no nevím. 60%

Je zajímavé sledovat jak dušičku nádherné Elizabeth Perkins přímo pohladí každý pohled na mladíka, který nedisponuje obvyklým arzenálem cynismu a vypočítavosti dospělého muže. Tyto vlastnosti pak je nucena odložit i ona sama a vzniká tak prostor pro romantiku jež působí překvapivě skutečně romanticky a ne jak to u romantického žánru bývá, že nudně opisujíc několik stále stejných vzorců chování pro milostnou dvojici. Hanks měl spoustu prostoru potěšit diváka svou dětskou bezprostředností a využil ho naplno. 80%