Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Sci-Fi

Recenze (56)

plakát

Ano, šéfe! (2009) (pořad) 

Konečně po dlouhé době skutečně zajímavý pořad. Jen těch jednapadesát minut je zoufale málo.

plakát

Kluci v akci (2005) (pořad) 

Že by byli Kluci v akci až taková katastrofa? Nejsou. Sice jsem je dlouho neviděla, klidně se mohli zhoršit, ale já stále budu vzpomínat na doby, kdy používali zuby po babičce.

plakát

Jamie Oliver: Roztančená kuchyně (2002) (pořad) 

Pořád o vaření, na který jsem se dokázala koukat "jen tak", jen kvůli tomu, že zkrátka bavil. A navíc ta jídla skutečně nebyla mnohdy špatná...:o)

plakát

Valkýra (2008) 

Co to je za filmy, u kterých přemýšlím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami... Proč se nemůžu rozhodovat snáze... "PRO" Valkýru mi tu bojuje jedna důležitá věc: bavila mě. Ono vážně někdy stačí obdivovat onu preciznost, nechat se vtáhnout mezi německé uniformy, do historie, k atentátu na Hitlera. A fakt že v tomto film šlape jako hodiny, nenudí, zajímá. Navíc to je dosti atraktivní, dosud nepříliš profláknuté téma, vybráni dobří herci, kterým se ti nácci dají uvěřit: tohle pro Valkýru hraje. A pak tu jsou samozřejmě ty "proti". Vlastně už na začátku, když si Cruise píše deníček (napsal si to do deníčku: "miluji charlottu":o) - pardon, ráda cituju céčkové filmy) a prohlašuje, jak moc ho už dere válka a zabíjení Židů... Příznávám se, že v ten okamžik jsem měla pocit, že se dívám na sci-fi, holt americký von Stauffenberg je prostě něco jako Spielbergův Schindler. Jak už tu psalo několik uživatelů, to dělení na "dobré" a "zlé" výsledný dojem trocha kazí. A pak tu je ta amerikanizace. Do tý počítám jak krystalickou angličtinu (Hitlerovo: "Poznáváte můj hlas?" ale tímto dostává nový rozměr), tak doslova nechutné scény, kterým vévodí manželka s utrpným vyrazem dotýkající se břicha a hlavně blonďatá salutující holčička (tomuhle se říká nechuťárna prvního řádu - mělo by být zakázané tyhle scény natáčet!) A i když velmi váhám, nakonec dávám čtyři hvězdy, ale je to přesně mezi třemi a čtyřmi. Bavilo mě to. A navíc mám zřejmě kladný vztah k válečné kinematografii. Ale příště méňě Ameriky a více Německa.

plakát

Karamazovi (2008) 

Nechtěla bych tu hýřit glosami: "Konečně dobrý český film!", i když vzhledem k relativně mladým filmům to není zas tak poznámka od věci. Karamazovi jsou tím, co je pro mě dobrý film. Karamazovi mě totiž dokázali vtáhnout a nepustit. Herci hráli o sto šest, nádherná hudba, skvělý kontrast mezi divadlem a skutečným životem, uměním a průmyslem, velikostí a nízkostí, dobou, kdy je čas se ještě ptát, kdy se ještě nic neděje, kdy se ještě rozdávají karty a libovolně mezi sebou vyměňují, a okamžikem, kdy už je dohráno a člověk si uvědomí, že to nebyl on, kdo s těmi kartami hrál, a vlastně si ani nepamatuje, že by nějaká hra proběhla. A nebojím se tohle říct: Karamazovi jsou vyjímeční.

plakát

Duel Frost/Nixon (2008) 

Rozhodně nemá cenu opakovat tu již řečené a to, že Frank Langella hraje vynikajícně a že se jedná o neskutečně zajímavé a skvěle natočené konverzační drama. A fakt že to pravda je. A nebojím se říct, že Duel Frost/Nixon může zaujmout skutečně kohokoliv - a to je vzhledem k tomu, že se jedná o politický film, dosti úctihodné. Duel Frost/Nixon zkrátka nenudí, ale jak jsem se bála, že bude...:o)

plakát

Předčítač (2008) 

Přemýšlela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, jelikož jsem v poslední době byla přísnější i na jiné filmy, Předčítač neobsahuje žádný důvod, proč by měl být výjimkou. Abych byla upřímná, čekala jsem ho horšího, vůbec se mi do něho nechtělo, ale nakonec mě příjemně překvapil. Kate Winslet hrála skvěle, dobře se držel i mladý Kross, Fiennese odmítám posoudit, toho člověka prostě nemám ráda. Ani mi nevadilo to, že se hrůzy 2. světové války přeletí tempem rychlíku a nikterak se nerozvádí - to je rozhodně bod k dobru, koneckonců se jedná hlavně o vztah dvou lidí, který by se teoreticky mohl odehrávat kdekoliv (navíc se Daldry ukázal jako pašák, co si nechce "zadarmo" připisovat body - tímhle mě vážně potěšil, žádné citové vydírání se zde tímto způsobem nekoná). Film by se ale skutečně mohl odehrávat kdykoliv a kdekoliv, bylo by to úplně jedno. Když se něco odehrává v poválečném Německu, prostě si myslím, že by se tam měla vyskytovat němčina... Což je tedy sice nemožné, ale aspoň ty jména se nemusela poangličtit... Zní to jako kravina, ale celý film mě to nehorázně rušilo. A pak ta další věc. Film byl uondaný a mnohdy mě docela dost nudil. Takže když to beru kol a kolem, pořád mi vycházejí tři hvězdy, sice silné tři hvězdy, spíše tři a půl, ale stále tři hvězdy.

plakát

Méďa Béďa (1964) 

I přes to, že nejrůznějších animovaných filmů není nedostatek, stejně v mnoha věcech vede Méďa Béďa. Je totiž dokonalost sama (pokud ovšem ze mě nemluví sentiment...:o)) ). "My jedem daleko, my jedem do Senlůůůj" Úžasné!:o)

plakát

Triumf vůle (1935) 

Naprosto neohodnotitelný film. Leni Riefenstahl bylo do rukou svěřené velké množství peněz a velké množství lidí - a ona stvořila dílo velkolepé, ohromující a zároveň neskutečně děsivé. Takhle vypadá propaganda nejhrubšího zrna. A už jen ta myšlenka, že se jedná o rok '34, když se na to člověk podívá se všemi souvislostmi... Pamatuju si, jak po skončení promítání se nás onen pán z Archivu, jehož jméno si bohužel nepamatuju, ptal, jestli nemáme nějaké dotazy, a my tam seděli jak přimrazení a naprosto neschopní slova jsme jen zírali. A když to řeknu hrubě, to je prosím jen film s jednou nekonečnou a nekončící přehlídkou a s pár proslovy "nějakých" lidí. Ale jak to je děsivé. A jaké pocity to v člověku zanechá.