spacylemon

Zkáza broadwayského divadla.

První až mysteriózní kapitola natahuje nervy k nevydržení. A taky k očekávání. Bohužel ten zbytek je jen masochistický příběh o starém úchylovi a jeho oběti, která vždy vybere špatnou cestu.

Rozklad osobnosti objektivem fotoaparátů paparazzi. Přestože jsem nikdy nebyl fanoušek, tak první třetina, kdy ještě šlo o hudbu, byla fajn.

Špinavý New York 70. let, feťáci, bezďáci, CBGB, Hilly Kristal, hovna v klubu, chlast, moč a pot. A do toho vycizelované studiové nahrávky! OMF(U)G! To není rock'n'roll, to není punk! To je sterilní, jak hudební dramaturgie Radiožurnálu. Patti zpívá Because the Night, Blondie s Iggym zas I Wanna Be Your Dog, ale slyšíme Stooges... Nulová snaha, aby to neznělo mrtvě... OK, jako první lekce pro teenagera, co si koupí v háemku tričko Ramones, to ovšem fungovat může.

Nikolo, Nikolo, jako stínový režisér a amatérský dramaturg ti říkám, žes to měl šmiknout v tom auto-útěku. A né přidávat nějaké pařížské outro. Spadl řetěz, škoda.

Vánoční příběh disponuje jistou přiznanou (?) debilitou a to ho dělá malinko snesitelnější než všechny ty seriózní vánoční filmy s Krajčem.

Fascinující, vidět Česko (teda Brno) v paralelní realitě, kde všichni pronášejí věty a konají činy, jako by byli postavami z reklamy na kávu, jogurt nebo životní pojištění.

24 let jsem se tomu vyhýbal, vždyť je to přece pod moji úroveň (jojo, ten český název zpropadený!). S takovým odstupem a už bez předsudků, co mám k tomu říct? Snad jen, že na (vtipnou) teenage komedii, přistupuje překvapivě citlivě (sic!) k náctiletým problémům.

Pěkná ukázka, jak to dopadá, když se amorální sadista dostane k moci nad lidmi. A že takových v minulosti bylo. A ještě bude.

Kdybych měl použít nejotřepanější hodnocení ever, tak napíšu: "Nenudil jsem se." (Což na těch 160 minut není až tak málo.) Ale co dalšího mi to mělo předat? Prostě Cruise chodí po městě a hledá kontrapich, no.