Pajky3

Z nějaké zvláštního důvodu se mi nový seriál od tvůrce My Name Is Earl vyhýbal. Musím uznat, že jsem rád, že si ke mě nakonec našel cestu. První série je v podstatě o seznámení s postavama a zároveň o zvykání na styl. Je to stejně jako tomu bylo u Earla, pokud vydržíte a zvyknete si, tak vás čeká příjemně strávený čas v Natesville. V podstatě jakákoliv epizoda je skvělá a dá se u ní dobře pobavit, navíc se občas jako bonus ukáže někdo právě z Earla a přidá ještě něco navíc. Jedinej, kro mi v první řadě vadil byla Maw-Maw. *** Ve druhé sérii už byla jasno, že s Hope budu pokračovat. Od druhé série mi přijde i Maw-Maw v klidu, alespoň víc než dřív. Šílenost jako taková však nekončí, ale je ta správná šílenost, ta co vás při sledování baví. Burt a Virginie jsou opravdu hrozný rodičovský vzory a v každé epizodě musíte Jimmyho litoval, jak mu to mohli provést. V závěru série se mu to konečně podaří dát dohromady se Sabrinou, ale vrátí se i Hopeina matka, což úplně nakonec přinese trochu drama. Vtipný je opět i hostování herců z Earla a jako bonus se objeví i Katy Perry, ale věřím, že jí většina nepozná. *** I ve třetí sérii jsem se bavil víc než obstojně. Třeba hned na začátku, dvojdíl, kdy Maw-Maw zavítala do domova důchodců je povedenej. Mezi ty nejvtipnější díly patří i ten, kdy se jako host objeví Christopher Lloyd a odkazuje na Back to Future. Pro mě ale nejlepší díl je Making The Band - kdy se vrátí Smokey/Earl se svým seznamem a kromě něho se objeví i zbytek obsazení z Earla. Přestože je neskutečně vtipnej díky odkazům na Earla, není vtipnej jen kvůli nim. *** Po třech řadách jsem si jistej, že ve sledování budu pokračovat. Protože celá rodinka Chanceových mě prostě baví a už se těším jaké další rodičovské přešlapy předvede Burt s Virginií a jak se s tím bude muset Jimmy se Sabrinou vyrovnat. Možná to není ten nejlepší vysílaný sitcom, ale cestu do mého watchlistu má otevřenou a já ho budu řadit poměrně vysoko a těšit se na další díly.*** I když je možná pravda, že poslední čtvrtá série byla o něco slabší, tak mi to ani trochu nevadilo. Já jsem se při sledování pořád dobře bavil a užíval si ho. Spousta povedených fórků a obsazení, které se nezapomíná. Loučení s Raising bylo příjemné a nezanechalo za sebou žádnou špatnou emoci. Na partičku v čele s Babčou se mi bude dobře vzpomínat a rád se k nim vrátím.

Hvězdné obsazení a mnoho, ať už proměněných nebo neproměněných, nominací na ceny ještě nezaručuje úspěch. Že to takhle funguje už vím delší dobu a American Hustle je jeden z těch případů, které vás o tom přesvědčí. Pro mě to prostě bylo docela dlouhý, místy dost nezáživný a jediný na co jsem vlastně čekal, bylo to jakým trikem se z toho vlastně dostanou. Jak zde bylo vtipně napsáno, pro mě zůstane film filmem, kde hlavní roli hraje výstřih Amy Adams, přehazovačka Christiana Balea a trvalá Bradleyho Coopera. Nic víc, nic míň

Nechci tím říct, že by to bylo špatný. Možná bych potřeboval to vidět znovu a znovu se na to víc soustředit, jenže kvůli stopáži se mi do toho určitě jen tak chtít nebude. Pro mě je to tedy spíš než poselství, taková zajímavost, ve které se slepilo dohromady několik příběhů. Některé příběhy se mi líbily víc a některé míň, mezi moje favority patří Neo Soul. I díky tomu, že to ve mě nic nezanechalo, hodnotím tak jak hodnotím, ale jak říkám, možná časem svůj názor poupravím.

Díl ve kterém se poprvé pořádně představuje David Tennant se mi líbil. Londýn v ohrožení a Doctor se musí teprve v posteli zotavit z náročné regenerace. Pro mě dobrý a jsem rád, že Doctorem byl právě Tennant.

Donna nikdy nepatřila mezi moje oblíbené společnice a ta i přesto jakou úlohu nakonec sehrála. Podobně se tedy stavím i k tomuto speciálu, kde se představí jako nevěsta na útěku. Doctora má rád, ale tahle epizoda pro mě nebyla ničím speciální, spíš jen prostým průměrem.

Speciál ve kterém jsme se nalodili na palubu Titanicu, abychom si užili bezstarostnou jízdu s naším starým známým Doktorem jsem si užil. Tennant se mi jako obvykle zamlouval a abych přiznal barvu, tak Kylie Minogue jsem vůbec nepoznal. Což je vlastně dobře, protože takhle mi alespoň její "čísnice" Astrid byla sympatická. Přijmný bonus přiichází v závěru "Allons-y, Alonso!"

Rozlučková epizoda Matta Smitha na mě rozhodně nezapůsobila tolik jako předcházející speciál k 50. výročí. I přesto nemůžu říct, že by mě snad nějak hrozně zklamala. Užil jsem si jí jako vždy. Rád jsem ještě jednou viděl jako to funguje mezi Doctorem a nemožnou Sufflé holkou. Na konci přišlo rozloučení s Mattem Smithem, které na mě nefungovalo tolik jako při loučení předchozího Doctora. Nicméně i tak jsem zvědav jak si povede Peter Capaldi.

První epizoda Doctora na kterou už jsem čekal jako fanoušek. Doctora jsem totiž objevil až v roce 2013 nedlouho před tím než oslavil padesáté výročí. Těšil jsem se na setkání Doktorů, hlavně na dvojici Tennant a Smith, i když musím přiznat, že i Hurt byl skvělý. I proto k tomu přistupuji dost možná trochu nekriticky, ale mě se příběh prostě líbil a užil jsem si ho.

Tohle je jedna z nejlepších vánočních epizod, kterou Doctor Who nabízí. Trojice Doctor, Amy a Rory patří mezi moje favority, což takovému hodnocení také rozhodně neubližuje. Nicméně o nich tahle epizoda není. Jde tady o příjemnou variaci na Dickensovu Koledu, která mě dostala a to natolik, že jsem jí o uplynulých Vánocích zařadil do promítacího programu.

Závěrečný dvoudílný boj přináší souboj s Vládcem, návrat Pánů časů a hlavně rozloučení s desátým Doktorem. Přesto mi jeho první část přišla o něco slabší než závěrečné finále a následné loučení s velice oblíbeným Tennantem. Za pozornost určitě stojí i Vládce v podání Johna Simma.