Mangano

Ačkoli scénář není zrovna ten nejpropracovanější a film se rozhodně po této stránce nedá srovnat s klasickými perlami disneyovské stáje jako například "Hledá se Nemo" nebo "VALL-I" - je Encanto, pokud si dobře pamatuji, prvním Disneyho filmem od dob lokacemi a melodiemi podobného "Coco", který mě zahřál u srdce. Příběh je to jednoduchý, ale je pěkný, originální a kouzelný, a to je myslím pro pohádku vedle pár dalších věcí to nejdůležitější. To vše je doplněno nádhernou pestrobarevnou animací kolumbijského venkova a chytlavými latinskoamerickými rytmy. Za mě celkem spokojenost. Krom výše zmíněného sofistikovanějšího děje tu postrádám i sem tam nějaký ten propracovanější humor. Na ty čtyři hvězdy se to ale za mě, sice jen opravdu tak tak, ale nakonec přeci jenom vyšplhá.

Film funguje na principu omílání převzatých stále fungujících stereotypů z těch nejslavnějších heist snímků součastnosti, které akorát přizpůsobuje pro dětské publikum. Proč? To nevím. Evokuje mi to GTAčko animákového světa, akorát že to nemá smysl ani vtip. Nejvíc pak oceňuji animaci a snahu o překvapivost zvratů. DreamWorks je s kvalitou svých počinů fakt jak na houpačce.

Dobře fungující metafora na nastupující pubertu u mladé dívky a na změny s ní spojené. Ze začátku byl film vtipný a dost jsem se smál, pak ale sklouzl ke standardnímu rádoby výchovnému Disney-pixarovskému průměru pro ty nejmenší děti již klasicky bez fungujícího humoru. Tvůrčí lenost, nic víc. Jinak typicky skvělá animace zůstává samozřejmostí, jenž je protentokrát navíc doplněná o svěží sexi soundtrack.

Dobrodružný dětský příběh s hezkým soundtrackem a dobrou animací ze staré školy.

Velmi laciná televizní vata.

Snímek nabízí možnost procítit dotek čisté lásky dvou lidí, světélkující v obří temnotě rozprostírající se všude kolem ní. Divák dostane možnost zažít si tu tíhu, prázdnotu a bolest, které stojí za malou chvílí štěstí a naděje na plnohodnotný láskyplný život dvou mužů v sovětské špíně. Fotografie mladého Sergeye na konci filmu poté působí jako důkaz, jako podpis. Výraz v jeho očích nabízí podtržení onoho faktu, že tohle není něčí výmysl, něčí fantazie jako nějaký románek Jacka a Rose někde na Titanicu, ale že tohle byla a je skutečnost! Že se to opravdu stalo a v podobné podobě děje statisícům lidí dennodenně dodnes. Apel sdílet tuhle filmem šířenou upomínku na všudypřítomné zlo, netoleranci a hloupost omezených lidí v závěru filmu pak bohužel stále i dnes má svůj důvod a je naprosto namístě, aby byl stále cílený na celou západní i východní společnost. Co se týká technické stránky filmu, tam nemám jakýchkoli námitek. Plný počet pak nedám jen kvůli mému pocitu jakéhosi drobného odcizení od hlavních postav, dle mého vlivem slabší režie v těch nejdůležitějších, a tím pádem těch nejsložitějších, partech příběhu. To by mi samo o sobě až tak nevadilo, pokud by to ale u mě nevybudovalo mírnou emocionální rezistenci vůči konečnému osudu postav, tak, jak se přihodily. To mi tak logicky zabránilo procítit hlavní dějovou linku naplno, minimálně ne tak, jak bych si představoval - což mě mrzí. Jinak se ale jedná o dost lepší film, než kontentem podobný "Burning Blue". Na druhou stranu, na legendární prvoligovou "Brokeback Mountain" si to ani netroufá, přestože mají oba dva filmy velmi podobný konec. Což je tady pochopitelné. Takovéto homosexuální vztahy končily historicky asi podobně, řekl bych. Až z toho mrazí, jak nelidsky nenávistná naše společnost je.

"Fresh" je zfilmované zhmotnění promrhané příležitosti v podobě stroze seřazených záběrů vepřového masa s tendencí scénáře inklinovat k umělecké podobě skrze nápaditý střih a místy i režii. Tak to je "Fresh" :D Mimochodem. Točím-li film o chuti. Uvědomím si, že mám jedinečnou možnost nabídnout divákovi attack na tento jeho smysl vnímání krásy a tudíš mu nabídnu ochutnat. Pro film nezvyklé, jsem za hrdinu a vlastně jen dělám svoji práci pořádně. Taková sekvence je v tomto filmu jen jedna nebo dvě a to ještě takové nemastné neslané. Což je málo. Jsem náruživý divák. Já chci slintat přímo jako pes při pohledu na třpitící se vlákna šťavnatého masíčka kamarádky Mollie, částečně pomaloučku přelévaného a částečně podlévaného hořkosladkou omáčkou. Chci slyšet ty melodie jarního deště při restování přírodních prsíček z hrudi nějaké neznámé Melissy na rostlinném oleji se směsí orientálního koření a pepře. Záběry na jazyk Noy olizující horní patro jako nůž rozkrajující tu ovocitou chuť citrusů s dřevitými tóny zahradní zeleniny a čokoládovými dozvuky křupavé lidské kůže. Vždyť je to tak snadné :D opravdu nechápu, proč místo toho sleduju nějakou sérii debilních schůzek hlavní postavy s metrosexuálem v šále nebo penisem přemýšlejícím kanibalem.

Scénář tohohle filmu je sice laciný a špatný, ne ale tak, jako fenomén kterému se věnuje. Homofobie, stejně jako rasismus, xenofobie nebo přehnaný nacionalismus, společně představují zlo a hloupost bující napříč celou moderní společností, nejenom v USAF. A já si myslím, že je nutná dlouhodobá, celoplošná a trvalá osvěta bojující proti těmto zlům. V inteligentní společnosti se nemlátíme po hlavách klacky, neboť máme skvělou možnost využítí mediálních prostředků jako třeba tento film. No a právě za tuhle vděčnou službu přidávám "Burning Blue" nějaké body navíc k té hnusné kameře, mizerné hudbě, podprůměrným hereckým výkonům a extrémně nudné celé první polovině filmu. Za víc jak tři hvězdy by mi ale zase rozhodně upadly prsty, protože to všechno, co jsem popsal výše, tenhle film zase tak moc dobře nedělá. Koneckonců je to vidno i na jeho kvalitě.

Útulné, vřelé, milé, příjemně plynoucí, ale ploché, prázdné, nevýrazné a příliš primitivní. I když mám survival zasazení do prostředí malých malebných zasněžených městeček rád a všechno v tomhle filmu je jakýmsi způsobem roztomilé. Sledovat pořád dokola kolovrátek dilematů u v jistém slova smyslu "čisté", ale jinak normální pubertální holky, typu: opít se, nebo neopít, souložit, nebo nesouložit, má mě rád, nemá mě rád - mě prostě nebavilo, sorry.

Ve mně to žádné pohoršení nevyvolalo, jen nevím, jestli je to dobře nebo špatně pro moje psychické zdraví či dobře nebo špatně pro kvalitu této východoevropské kulturní perly. Každopádně místy je to neurvalé, nelidské a nemorální a místy to samé, ale já tomu nevěřím. Občas to působí uměle, okatě, nastrčeně. Jako scéna se znásilněním novorozence. Je to hrozný, ale v tom filmu je to k ničemu a v této podobě to tam nemá co dělat. Chtělo to úplně jinou stavbu příběhu, takhle to tam trčí a evidentně to tam je jen proto, aby to tam bylo. Cením ale odvahu tvůrců a jejich snahu o originalitu a šok. Ačkoli zase takové kontentem podobné "Saló aneb 120 dnů sodomy" mi přišlo jako mnohem intenzivnější psycho-dílo. No, rozhodně dost rozporuplný počin závislý na náladě a vkusu diváka.