IGNI

Skončilo nádherných 9 let! Před chvílí dozněla poslední znělka a v mém životě bude o něco prázdněji. Podobně jako u konce serálu Přátelé. Jímá mě smutek, když si uvědomím, že asi už nenajdu serál, co by se mi dostal takhle pod kůži. Sledování týden za týdnem po devět let...to se prostě vytvoří vztah. K postavám, ději, k zakončení. Chápu nesouhlasné komentáře od lidí co seriál shlédli za vikend, sám jsem takhle taky pár seriálů shlédnul - ten vztah tam prostě není. Uznávám, že některé díly byly slabší ale já teď hodnotím celek a ten je mimořádný. Kombinace humoru a osudu, vývoj postav jak fyzicky, tak psychicky tam prostě je. Děkuju Barneymu za to, že celou dobu seriál držel nad vodou, bezkonkurenční. Prošel si pěkným vývojem od ubožáka co balí naprostý odpad a vysnívá si jejich krásu až k týpkovi, co svede nejkrásnější holku. Chvilku jsem věřil, že se usadí a skončí jako všichni. Děkuju Marshalovi za jeho sny, kterých se nevzdal nikdy, za jeho fackuvzdání a za jeho smysl pro slušnost za každou cenu. Děkuju Lily, že držela všechny pohromadě celých devět let, a už jsem jí i prominul to zaváháni, kterého se dopustila na začátku. Dnes už by to neudělala. Děkuju Robin za Kanadu, za hokej, za Robin sparkles a obecně za její blánivost. Nakonec děkuju Tedovi, že nikdy nepřestal doufat, že JI pozná. Celkově vzato dík patří i scénaristům. Různé časové skoky, které vždy připomněli osudovost a zároveň i tu odvahu s jakou se pustili do vývoje postav a děje a přesto si zachovali humor. Teď mám prostě pocit, že to bylo dokonalé, ale museli jsme si projít životními zkušenostmi, abysme se mohli dostat do okamžiku, kdy Ted poznal Tracy. Je mi smutno, že již není tolik času vytvořit si takovýhle vztah k dalšímu seriálu, každopádně myslím, že nastal čas začít od začátku.