Zdeňka

Miluju Jane Austenovou, miluju knihu Anna Elliotová, miluju kapitána Wentwortha a miluju období konce 18. století.

Největším tahačem celého výborného pocitu z filmu bylo určité napětí, které zde panovalo, nejistota, která sálala z celého snímu. Celou dobu jsem si pokládala celkem dost zásadní otázku: ZDA TO UDĚLALA? Prostě ten pocit, kdy nemůžete oči odtrhnout od plátna, aby Vám neunikla žádná informace, miluju :o)

Nechápu, co na tomhle mám hodnotit...nebo zde najdu za chvíli i reklamy na různé prací prostředky?

Kdyby byl film jen tříminutový a po tu celou dobu by hrála písnička: Ak nie si moja, potom neviem čija si, máš detskú tvár, a hrozne dobré vlasy neváhala bych ani minutu a dala plný počet! Sice písnička o nás dvou už není pro děti, ale myslím, že těm by to nevadilo ;-)

Krásný příběh plný úžasných barviček - Disney jak má být!

Konečně po dlouhé době odcházím z kina s uspokojivým pocitem, že tentokrát se to přece jen tak nějak povedlo. Myslela jsem si, že právě rozdělení do dvou částí bude velké mínus, ale spíše to vídím jako pozitivum, aspoň se nevynechá žádná má oblíbená scéna z knížek :-) No už se těším na druhou (bohužel závěrečnou) část! Možná po takovém zpracování bude loučení s posledními minutami s Harrym Potterem na plátně stejně těžké, jako otočení poslední stránky knihy...

Tento film ponechávám bez komentáře, snad jen moje silně bušící srdce mluví za vše...

Na této show nejde jen tak něco pokazit :o)

Přiznávám se viděla jsem dohromady asi tak 15 minut - déle se to nedá vydržet! Ale připadá mi to, že se tu někomu povedlo udělat z výborné svíčkové pěkně hnusnou koprovku!!!

Vezmu Tě za noci hříbátko k přístavu. Koupím Ti mlhu ukrytou v úsměvu. Pro oči člověka moře je hladový, prastýček oceán nikomu nepoví.