Aybi

Dvě kompletní série za dva týdny. I dovolenou jsem si vzala. Teď nahlédnu dětem do žákovských knížek, udělím několik výchovných rad. Uvařím a jdu na 22 dílů Prison Break (Prý je lepší než Lost. Tak tomu nevěřím). Navíc na ostrově jsem našla muže mých snů Sawyer.

Z téhle podívané jsem poněkud na rozpacích. Na začátku to sice vypadalo jako další zajímavá skládačka, ale pak mi přišlo, že se autoři natolik soustředili na vymýšlení co nejbizárnější vraždy, že se jim původní chytrá myšlenka příběhu někam vytratila a korunovali to závěrem, který mě osobně (nemůžu si pomoci) přišel jako totální nesmysl.

Tak tohle byla bomba!!! Film, ve kterém není vysloveně kladný ani záporný hrdina. Nýbrž lidé, kteří v daných chvílích ukážou jak své silné, tak i slabé stránky povahy. Každý z nich si nese své životní křivdy a v okamžiku, kdy se jejich osudy proplétají nejsou schopni se dorozumět, což leckdy vede i k tragickým koncům. Je to dokonalá ukázka složitosti lidských povah bez ohledu na to jaké barvy jste.

Nechápu ten velký ohlas na tento film. Co je tak úžasného na dvou hodinách nudného děje, ujetých lidech a rozčtvrcených lidech (což se dalo přežít jen díky černobílé barvě)? U mě je to jen další zbytečná brutální hovadina.

Skvělá oddechovka, skvělá hudba. Celý film je takový malý koncert Jude Lawa. Jen mě při jeho sledování napadlo, že takový život proutníka musí být nakonec stejně pěkná stereotypní nuda. Že to ty chlapy tak dlouho baví?! Stejné situace, stejné řečičky a ve skutečnosti smutná osamělost. Díky bohu, že to tvůrci nezkazili happy endem.

Velice zajímavý film. Kinsey měl na začátku filmu mé velké sympatie. Dokázal rozbít hloupé předsudky v oblasti sexu a pomohl tím mnoha lidem. Mé sympatie trochu slábly, když svému výzkumu propadal až se zničujícím fanatismem. Neboť stejně jak předsudky, tak i myšlenka, že „vše je dovoleno“, mohou mít zhoubné důsledky pro mezilidské vztahy. Pokud ovšem paní Kinseyová byla stejně úžasná jako v podání Laury Linney (která mě ve filmu zaujala nejvíce), měl Prok obrovské štěstí. A do těch jeho knih bych po shlédnutí filmu s chutí nahlédla.

Tenhle film mě dostal. Ukázka toho, že v jakékoliv době i přes rozdílnost povah může mezi lidma existovat neskutečné osudové pouto. Charlize Theron mě jako Gilda uchvátila. Už jen ta směs výrazů, co jí proběhla ve tváři, když se Guy vrátil z války, od překvapení, radosti, že je naživu a připomínky zrady, byla naprosto ohromující.

NÁDHERA. Konečně vtipný, chytrý humor v českém filmu, aniž by hlavní hrdina byl zaostalého ducha, jak se v posledních letech stalo módou a čemuž jsem nikdy nepřišla na chuť. Filip Renč prostě umí, Vieweghovské dialogy mě baví a nikdy se mi nepřejí. Něrgešová byla sice tragická, ale Zuzana Kánocz a hlavně úžasná Simona Stašova mi to bohatě vynahradily. Když k tomu přidám skvělou hudbu a charismatického Marka Vašuta, musím dát za 5*. Skvěle jsem se bavila.

Tak tenhle seriál, jsem hltala už od úvodní znělky, kdy se na krásnou písničku převlékala kreslená kočka se zipem na zádech.