Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (639)

plakát

Maryša (1935) 

Vynikající herecké výkony všech zcela dominují, hlavně když jde do tuhého a postavy zvýší hlas, to až mráz běhá po zádech! Jak to často bývá u snímků, jejichž předlohy byly přeneseny z divadelních jevišť i s herci-protagonisty svých rolí, každému věříte slovo od slova, roky zkoušené a zažité scény jsou ohromně znát! Lízal Kovářík je prototypem venkovského boháče který by si dal pro korunu koleno vrtat, jaké známe i dnes, jedna z jeho největších rolí, kdo ví jestli ne vůbec největší!

plakát

Strýček z Ameriky (1933) 

Nijak vynalézavá, natož ještě vtipná veselohra které dominují výrazné postavy Theodora Pištěka a Antonie Nedošínské, mamon a bohužel i vystoupení v lokále, kterých je prostě moc, jinak by ale film byl řiďounký, takže to má svoje opodstatnění. Inu ani ve 30´ se studia nevyhnula sotva průměrným snímkům, s pokleslými náměty jež by se v klidu daly napasovat do jakékoli doby. Remake tohoto snímku by mohl raz dva vzniknout v 50´ nebo 80´, tím spíše dnes. Což ho ale nedělá aktuálním nebo nadčasovým, pouze to dokazuje jak jednoduchým byl už tehdy. Velmi nenáročným.

plakát

Načeradec král kibiců (1932) 

Snímek Muži v offsidu stvořil první kultovní postavičku československého zvukového filmu, a sice židovského obchodníka s konfekcí pana Načeradce, kterého tak kouzelně ve jmenovaném filmu, i v tomto nepokračování stvárnil Hugo Haas. Bohužel, tento už tak šťastně nedopadl. V Mužích jde totiž o jednu z několika figurek jejichž osudy více či méně spjaté s kopanou sledujeme, jakmile ale trampoty Krále kibiců dostaly plnohodnotný samostatný příběh, přestává být vtipnou figurkou a stává se otravným strejcem kterého nerad vidí každý, komu je podobná cholerická povaha protivná. Možná, že kdyby okolní postavy zůstaly stejné, bylo by na čem stavět, takto ale došlo k rozehrání zcela jiné hry a... mě to nebavilo. Jen málo fórků mi přišlo úsměvných. Stejně tak střih a timing nebyl nejšťastnější. Budu uvažovat o zvýšení hodnocení pro Muže.

plakát

Vražda v Ostrovní ulici (1933) 

Detektivka anglického střihu, která proto nekoresponduje s tím, jak si, díky všem těm Vacátkům a Arazímům představujeme vyšetřování a vyšetřovatele prvorepublikového mordu u nás. Tvůrci byli očividně ovlivněni západními snímky na toto téma, dost možná i sám autor předlohy Emil Vachek. Herci jsou tím pádem jako strnulí, kromě hysterické domovnice na začátku filmu téměř schází jakékoli emoce, pokusy o humor jsou suché jako suchary(HA HA). S tím možná souvisí i všudypřítomná hudba. Některé souvislosti jsou celkem nepochopitelné, třeba co dělá ten maličký novinář v detektivově kanceláři?! Zajímavé je sledovat počínání Jindřicha Plachty v hlavní roli, který je známý hlavně jako komediální herec, podle mě se toho zhostil více než slušně a hlavně jeho výkon posouvá celý snímek o celou hvězdu výš.

plakát

Muži v offsidu (1931) 

Povedená komedie která spíš než ze situací čerpá z konverzačního humoru a tedy podařeného scénáře. Záběry z fotbalových zápasů mě nijak neuchvátily, beru je jen jako povinnou vložku pro fajnšmekry, jinak o sport vůbec nejde, ač je ta vyhrocenost mezi fanoušky různých klubů humorná. Jen mám to zdání, že takový Načeradec by nestačil kulit zraky jak se dnes můžou někteří jedinci na stadionech projevovat... Potěší vynikající Jindřich Plachta, kterého jsem ještě neviděl ve špatné roli, Theodor Pištěk když zuří nebo má naváto, a roztomilá mladičká Jiřina Štěpničková. K absolutnímu hodnocení chybí maličko!

plakát

Když struny lkají (1930) 

První zvukový, nebo možná lépe "poslední němý film" československé výroby. Pro to druhé označení jsem kvůli absenci dialogů, vybavuje se mi jeden, kdy se tulák s hostinským dohaduje o jídle a penězích, jinak jsou velmi zřídkavé, úsečné a krátké. Často je obraz useknut nečekaně a rychle vystřídán titulkem. Je znát že snímek není celý ale byl upečen z kousků které nebyly zničeny. Mistr Kocián je tím nejlepším co lze za celou hodinu shlédnout. Už z výše uvedeného mi vychází, že film je zcela mimo kategorie a bylo by NESPRAVEDLIVÉ ho hodnotit kvalitativními měřítky pro obyčejný zvukový snímek. Tedy verdikt? Za mě nejlepší němý film jaký jsem zatím viděl.

plakát

Město mé naděje (1978) 

Já byl tak strašně na rozpacích jak hodnotit, opravdu! Na jednu stranu krásné záběry průmyslové čtvrti, kouřících komínů, kovohutí, kolejí a vlaků, tohle muselo potěšit každého vyznavače učení Páně -U->mbrtky! Na druhou stranu nudné a snad až zbytečné vmontování divadelních zkoušek, a dokonce, FUUUJ, i sport ! ! ! Tímto byl celý snímek dehonestován! Byly-li by tyto záběry pečlivě vystříhány, šlo by o ryzí prachmatické dílo které by bylo uctíváno jak na slunci tak pod zemí! .....eeeehm, ale vraťmě se zpět, ne, vážně, je to děs běs a ta jedna hvězda fakt jen za ta průmyslová panoramata a zákoutí. Černá barva tomu sluší. Ještě přidám hlášku která mě pobavila asi nejvíc: - "Z galaxie v Andromedě k nám světlo letí 8 miliard let..." - "..osm miliard... takových peněz..."

plakát

Postava k podpírání (1963) 

Nerad snižuji průměr hodnocení snímku, ale na mě dělal dojem spíš náhodně pořízených a sestříhaných záběrů, spojených s geniálním nápadem, absurdním humorem(který byl tehdy nanejvýš moderní) a okořenný trochou surrealismu. Výsledná alegorie mne přes krátkou stopáž nezaujala tak jak jsem očekával, možná je to tím že tu dobu nepamatuju. Možná tím že nejsem ten správný divák, Pavel Juráček byl intelektuálně na zcela jiné výši než já, to bez mučení přiznávám. Raději si ale pustím jakéhokoli Švankmajera.

plakát

Průlom (1946) 

Trošku naivní zobrazení souboje zchudlých ale odhodlaných havířů se zbohatlíky maloměšťanské smetánky. Hercům kraluje Jindřich Plachta klasicky jako skromný a laskavý švec a otec jednoho z havířů, odvážného Jana Pivce(měl by ho v osmi letech ale plnovous to jistí :)). Dále vyniká samozřejmě Jaroslav Marvan jako havířský předák a znalec řeky. Potěší menší role ještě velmi mladé Dany Medřické. Myslím že první snímek československé zestátněné kinematografie se povedl a mohl by být reprízován častěji, své diváky si najde.

plakát

Forman vs. Forman (2019) 

"Svoboda je když můžeš beztrestně veřejně dát najevo když se necítíš být svobodný."