Dvojirakri

Jindy celkem fádní námět, totiž nesmrtelný souboj mužské ješitnosti a ženské provinilosti kterou způsobil jakýsi blíže nevysvětlený úlet mladé paní, povznáší nad obyčejný průměr vynikající výkony všech hereckých hvězd (i hvězdiček)! A to jak Štěpánek oznámil to rozhodující, to bylo opravdu kouzelné, inu láska prochází (nejen) žaludkem...

Komorní, vlastně až intimní drama nešťastného páru, do kterého byl vpleten mladík s taktéž ne úplně ideálním životem. Jako reminiscence mě napadají šedesátkové snímky s Janem Kačerem Návrat ztraceného syna, nebo Každý den odvahu, které sice nebyly prvoplánově o vztazích, spíš mám dojem že v nich režisér Šulík čerpal inspiraci právě z těch chvil, kdy se otázky vztahů řeší. Jinak ale kdo zná asi nejznámější režisérův film Záhrada, jistě zde snadno rozpozná jeho rukopis - důraz na symboly(opět sledujeme ostříhání), na ruchy a zvuk, vynikající hudbu, lokace a herecké výkony. Dokoukat Nehu ale pro mě bylo poměrně obtížné, tempo je pomalé, některým věcem jsem asi ne zcela porozumněl, možná až budu starší a o životě vědět víc než kolik vím teď tak ji docením, třeba za to mohla i špatná technická kvalita souboru, ale jiný jsem na netu nesehnal. Za to ale režisér Šulík nemůže. Rozhodně slušný, ambiciózní debut, vhodný pro příznivce těžkých vztahových dramat.

Další z řady krásných snímků Mistra Vláčila, ta jeho typická až dokumentárně vedená kamera, kterou byl vlastně vychován, je v kombinaci s nádhernou Liškovou sborovou hudbou a zasněženými lesy kdesi v Beskydech opravdovou potravou ducha! Samotný příběh nepostrádá cit, napětí, mladickou rebelii ani nevyřčenou tragédii. Středometrážní film který se, stejně jako ty stromy, téměř dotýká nebe!

První * za vynikající námět a scénář. Druhá * za (pořád ještě) senzačního Gérarda Depardieu. Třetí * za překrásnou Andie MacDowell. Čtvrá * za to že se snímek dotýká oboru který jsem vystudoval, konečně! A pátá * za to že mi při sledování bylo tak dobře!

Stařík se z málo pochopitelného důvodu vydává na poměrně dalekou cestu. Podobný námět je použit ve snímku Příběh Alvina Straighta. Oba zdobí moc pěkná kamera, vynikající a ne nepodobná hudba, a pointa jež naznačuje, že člověku který má už více za sebou než před sebou stačí ke spokojenosti vlastně málo(pokud nejde o malého českého človíčka ve frontě na zlevněný cukr nebo sledujícího večerní Zprávy). Rozdíly jsou samozřejmě v barevném provedení Alvina, v tom že do Nebrasky necestuje Bruce Dern sám, ale u mě je to nejvíc v sympatiích ke staříkům v hlavních rolích. Zatímco Richard Farnsworth jako malotraktorista Alvin je moudrý a rád své dlouhým životem nabyté zkušenosti používá aniž by je vnucoval, Woody je zdegenerovaný alkoholem, často se u něj setkáváme s pózou nepřítomnosti, ale není zase až tolik otravně zmatený jako například stařec z filmu Vzpomeň si. Možná je to tím že jsem Nebrasku shlédnul poprvé, takže je možné že po dalších projekcích zvednu hodnocení. Každopádně, mít doma takovou paní jako má Woody, tak piju ještě víc než teď...

Ze začátku jsem měl dojem, že půjde spíš o nezáživnou mysteriózní věc. Sledujeme chlápka který s jediným škrábancem přežil havárii letadla a je zcela iracionálně klidný, vyrovnaný, jako by se nechumelilo. Postupem času ale divák Jeffa Bridgese pochopí, od momentu kdy se začne vídat s dalšími přeživšími z nešťastného letu sledujeme smutné scénky pasažérů vyrovnávající se se ztrátou blízkých, či posttraumatickým syndromem. Nejsilnější jsou asi chvíle při skupinovém sezení těchto pod vedením psychologa. Velmi zajímavé téma, podařené zpracování a hlavně pak scény ze samotné nehody dělají z filmu Beze strachu nadstandartní podívanou pro citlivěji založené jedince. Fanoušky Star Treku - Nové generace potěší malá role bytosti Q. A Tom Hulce hraje stejně pošahaně jako v Amadeovi.

Příběh dvou mužů, prvním je psychotický detektiv který zkrátka nemůže za žádných okolností zůstat v klidu, druhým naopak velmi klidný až slizský architekt (ve tváři nikoli nepodobný Jozefu Kronerovi), jenž se tomu prvnímu snaží dostat do přízně, což se mu přes spolek amatérských cyklistů(inu Le Tour de France...) povede. Spíš než thriller bych volil žánry krimi a drama. Napětí, které má divákovi uvedený žánr přivádět nebo snímkem provázet, je důsledně tříštěno chováním postavy detektiva, a jestli jsem se otřásal tak jedině představou že za mrazu jezdím v těžkým svetru a s mokrým obličejem na favoritu průměrnou rychlostí 36.125km/h.  Původní hodnocení ve mě uzrálo a musím jednu hvězdu odebrat. Dnes už jde spíš o snímek pro pamětníky, kteří mají rádi uvedené herce z tehdy ještě sladké Francie.

Chatovací server Lide.cz byl svého času nesmírně populární, myslím tedy ten vzhled který předcházel verzi již je možné vidět v dokumentu. Bylo to v dobách než v Česku začal dominovat Facebook a sám jsem si Fb a Messenger založil až když došlo k přebudování - zmizely chatovací místnosti, všechny profily, diskuze, vzkazy, stránky se srazy, prostě všechno. Ze dne na den byla rozprášená celá komunita proto, aby vzniklo něco lepšího. Ještě dnes si pamatuju jak hlavní správce, Pan Sponka, prohlašoval jak bude nové Lide.cz bezpečnější, jak se bude dbát na ochranu uživatelů, zamezí se výtváření falešných profilů atd. Jak to dopadlo? Sofistikovaný, oblíbený, léta budovaný server vystřídaly bubliny, ze kterých se usmívaly lidské tváře. Doslova králíkárna, stačilo na tu kterou bublinu jen kliknout a oslovit. Samozřejmě že drtivá většina uživatelů odešla, jednoduchý vzhled razantně cílil na velmi mladé uživatele a stránka se stala lovištěm pro všechny pedofily široko daleko. Sám nevím jestli nebyl za tuto zhůvěřilost někdo obviněn, sotva, ale měl by. Co se týká samotného dokumentu, bylo neuvěřitelné sledovat hlavně ty postarší muže jak ve třetí, maximálně čtvrté větě "jdou na věc" a dvanáctileté dívce vykládají... a pak i VYNDÁVAJÍ a UKAZUJÍ! Tahle individua by měla být mlácena, den co den. Hlavně ten sráč který se ke konci snímku na štáb obořuje s tím že asi nemá co jinýho na práci když otravují nebohé pedofily! Pokud se po jeho osudu pídíme dál, zjistíme že už roky předtím měl sexuální delikt s nezletilou, a u soudu, ke kterému se díky dokumentu dostal, hrdě prohlašoval, že si ty dva roky klidně odsedí, že je mu jedno jestli bude sedět v base, nebo kvůli covidu a státnímu lockdownu doma. Inu dezolát. Klusák opět uhodil hřebíček na hlavičku, pokud chtěl vytvořit snímek který vzbudí zájem, diskuzi, emoce, tak se to povedlo na maximum. Tohle by měl vidět každý rodič!

Musím říct, že jsem se nasmál víc než u současných českých romantických komedií. To jak japonský článek celou dobu špačkuje a pak si filozoficky vyloží nejlepší řešení celého problému je vážně prdel a vůbec se nedivím že tento film v jeho rodné zemi působil na lidi jako komedie! Doktor působí jako slizák mazlavý(mykologové vědí) a policisté jako kdyby přišli ze seriálu Stefanie! Těším se na druhý díl, ale potřebuju trochu oraz. Tak zase příště, znova. Teď vypněte mně, prosím, ať nebolí vás hlova.

První co mě po shlédnutí napadlo bylo, že mohl režisér Mlíkovský klidně nechat přítomné v hereckých rolích Stivína(mladík který reportérovi říká že chce být kameramanem,což byl také opravdu jeho studijní obor) a Hapku(klavíristu) napsat filmovou hudbu. Nemyslím si že by byla horší než ta od Luboše Fišera. Nemám proti němu jako skladateli nic, to chraň bůh! Ale že bych byl kdo ví jakým příznivcem hot-jazzu, to tedy ne. Rokenrol by tehdy asi neprošel... Celý film mi těmi vsuvkami přijde roztříštěný, přetažený. Trochu si chce brát z neorealismu, trochu z absurdního humoru, do toho ty narážky na vesmír a atomovky, vznikl takový nějaký dort od pejska a kočičky, který bude chutnat o malinko víc Jindřichohradečákům. Brzy se přehnala Nová vlna a na Okurkového hrdinu nasedaly tuny prachu. Dnes jde spíš o kuriozitku.