Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (429)

plakát

Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže (2006) 

Druhý díl pirátů mám ze všech nejradši. Na scéně se objevuje Davy Jones, Tkanička, lord Backet a Tia Dalma. Vše skvěle klape a Orlando už není tak nudný. O jeho filmové životní lásce se to však říct rozhodně nedá. Celé zvážnění filmu mi opravdu sedělo. Stejně tak přítomnost neviděného, ale smrtelně nebezpečného Krakena. Johnny se opět postaral o několik vtipných situací, ukázalo se, že je skutečným pirátem, kterému jde jen o sebe a v závěru, i když trošku proti své vůli se zachová jako opravdový hrdina ve velkolepém finále. Škoda jen, že trojku nekráčela ve stejných stopách.

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Skvělé písničky, ponurá atmosféra, herecké výkony i příběh jehož vyvrcholení v posledních minutách je prostě úžasné. Sweeney se nakonec ukáže jako tragická postava a bylo mi ho docela líto. Velký podíl na tom má určitě i Johnny Depp, který snad nemůže hrát obyčejnou postavu v nějaké komedii, ale vždycky musí přijít s něčím novým.

plakát

Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly (2003) 

Nevěřil jsem, že by film o pirátech mohl být tak zábavný, obzvlášť v době, kdy je podobný žánr už dlouho u šípku. Zásluhu na tom má zcela jistě neuvěřitelně vtipný Johnny Depp. Jedna komická situace střídá druhou ještě komičtější a nebo akční. Když však absentuje Jack Sparrow měl jsem chuť film přepnout. Orlando a Keira jsou docela nudní. Geoffrey je však pravým pirátským kapitánem.

plakát

Karlík a továrna na čokoládu (2005) 

Na první pohled jistě překvapí pohádková stylizace, vynikající projev Johnnyho Deppa v roli Wonky a příjemná hudba. Továrna na čokoládu však rozhodně nepatří mezi dětské filmy. (Ne že bych jim jí nedoporučoval). Spíš naopak, mezi vtipnými a kouzelnými scénami si však můžeme všimnout povah dětí, které získaly zlatý kupon. Chamtivost, namyšlenost, nenažranost :), sobectví a další vlastnosti ztělesňují zkažené děti (i veverky to poznali :). Až na Karlíka, který je skromný (ono mu ani nic jiného nezbývá, když pochází z tak chudé rodiny) a hlavně ze všeho nejvíc mu záleží na rodině. A právě o hledání lásky a rodiny je tento film. Jelikož to postrádá v životě Willy Wonka.

plakát

Gladiátor (2000) 

Vzpomínám na noc kdy Russell Crowe získal Oscara za ztvárnění Maxima, v tu dobu jsem film ještě neviděl, ale chystal jsem se na něj. Přes svůj v té době nízký věk (jen 11 let) jsem si film půjčil z videopůjčovny hned po vydání a užil si ho. Dnes mě na něm samozřejmě zaujmou nejen bitvy, ale i hudba a hlavně výkon Joaquina Phoenixe. Gladiátora pak považuji za svůj asi nejoblíbenější historický velkofilm, který od svého vzniku nebyl dosud překonán žádným novějším.

plakát

L. A. - Přísně tajné (1997) 

Trojice policistů, hvězda beroucí úplatky (Spacey), karierista neváhající prásknout jiné poldy (Pearce) a ochránce žen, který však jinak nejde daleko pro ránu (Crowe) Všichni tři jsou dobří policajti, ale všichni mají své mouchy. Jenže všichni se během děje vyvíjejí a divákovi chvíli vadí a chvíli jim zas fandí. I když to fandění převažuje. Každý z této trojice by se klidně mohl objevit v celovečerním filmu jen o sobě a nebylo by to vůbec špatné. Co pak asi tvoří dohromady? Doplnění o ještě minimálně další tři skvělé charaktery nás provedou promyšlenou kriminálkou s pěkným koncem, která jen stěží nechá chladného jakéhokoliv filmového fanouška.

plakát

Kupec benátský (2004) 

Kupce benátského jsem nečetl, takže nemůžu hodnotit přesnost s filmem, ale proč by se od předlohy snímek lišil že? Na Kupci Benátském mi však vadí jedna věc. Nevím nač chtěl Shakespear poukázat, ale to jak se nakonec vypořádá s Shylockem se mi vůbec nelíbí. Vždyť žid má pravdu. Celou dobu je středem po směchu a nejen on, ale i všichni ostatní židé, což je v rámci lidských dějin smutné, ale zpět k Shylockovi. Je jím opovrhováno, dcera mu uteče s křesťanem, Antonio mu plive do tváře, a všichni ostatní občané Benátek ho nazívají zrůdou, při tom se ale tahají s prostitutkama v nevěstincích (beru to čistě tak jak je to ve filmu, ale budu si muset přečíst i předlohu), a pak když mu není splacen dluh tak žádá to co je po právu jeho. Libru Antoniova masa. A teď je zase špatný, lidé mu říkají žide, jako by neměl jméno, všichni jím pohrdají a nakonec přijde Portie, která si ho chce koupit a když se jí to nepodaří tak ho obalamutí pěkně sprostým způsobem. Je snad jasné, že přeci nemůže vyříznout maso bez prolití krve. Shylock, který projeví tedy v úvodu dobrou vůli a svému nepříteli půjčí peníze bez úroku s sice nebezpečnou podmínkou, ale nemohl předpokládat, že přijde Antonio o všechny lodě, nakonec dopadne ze všech postav nejhůř, při tom se jen domáhal svého právo, které mu je nakonec odepřeno.

plakát

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001) 

Po prvé se u nás doma zmínka o Pánu prstenů objevila o Vánocích v roce 2000. Jakožto malý kluk jsem se těšil, že pod stromkem najdu další vojáčky, místo toho na mě z jednoho dárku vyskočili Boromir se svým vrahem skuretem. Do detailu vytvořené hračky, které se víc hodí na výstavu než nahraní, mají dodnes své čestné místo v poličce a nezústali sami. S velkým očekáváním sme čekali na film a kino jsme navštívili hned tříkrát. Od té doby se u nás doma spustil téměř fanatismus po Pánu Prstenů, který skončil až dlouho po třetím dílu. Kupování veškerých časopisů, které dokola omýlali to samé, jen jinak napsané, plakátů a dalších postaviček. No a k samotnému filmu? Myslím, že má předešlá výpověď mluví za vše. Společenstvo je jednoduše dokonalý flm, zejména pak rozšířená verze.

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Návrat krále je dokonalým zakončením nejlepší trilogie co jsem kdy viděl a mým nejoblíbenějším dílem. Důvodů je hned několik. Určitě je nejvelkolepější. Skvělá bitva na Pelenorských polích s příjezdem Rohirů a proslovem Théodena, je pro mě jedna z nejoblíbenějších částí filmu. Přeměna Sméagola v Gluma nebo zapalování majáků je vynikající. Konečně hodně prostoru pro Gandalfa Bílého a jeho souboj s Pánem Nazgulů. A takhle bych mohl pokračovat dál, jelikož mi film nabídl spoustu nezapomenutelných částí. Jediné co mi trošku vadilo byl ten protahovaný závěr. Ale to až při puštění rozšířené verze doma v klidu, kdy jsem věděl, že teď už žádné drama nepřijde.

plakát

Pán prstenů: Dvě věže (2002) 

U druhého dílu jsem již přesně věděl co mě v kině očekává. Další nezapomenutelný filmový zážitek. V roční přestávce mezi díli jsem si nejen přečetl předlohu, ale sbíral jsem veškeré informace, obrázky z natáčení jednoduše vše co se o připravované, pro mě filmové události roku, objevilo. Pro mnohé jsou dvě věže nejslabším dílem. já se s jejich názorem neztotožňuji. Vždyť se poprvé na scéně objeví Glum, Stromovous a můj oblíbený Gandalf Bílý. Bitva o Helmův žleb je i přes přidání elfů vynikající. Nejlepší však na celém filmu je závěrečný Samův proslov.