Necronomicon

Lovecraftova zvrácenost je v příbězích sice cítit, ale ty jsou nicméně natočené docela nezáživným stylem, až se nakonec divím, jak se mi to mohlo vůbec líbit. Necronomicon tak zůstává přehlídkou gore bez nějaké větší hororové atmosféry (první díl se o ni snažil asi nejvíc). Avšak ty povedené efekty a oku lahodící masky, mě ji v tomto případě dokázaly alespoň z části nahradit. 70% (01.02.2010)

Ctitelé démonicky temné poetiky díla H. P. Lovecrafta budou tímto filmem možná zklamaní, tedy pokud budou očekávat, že Necronomicon je natočený podle jeho příběhů. Není. A o bájné knize Kitáb al-Azíf neboli Necronomiconu šíleného Araba Abdula Alhazreda se divák také nic nedozví, jen to, že všechny tři filmové příběhy jsou s touto knihou (a s okrajovou postavou "skutečného" Lovecrafta) velmi volně spojeny. "Horrorovost" Necronomiconu je na úrovni filmů pro mládež a jeho tvůrci se především vyřádili v roztomile zastaralých efektech a v hektolitrech různobarevného slizu. Příběh první pojednává o tom, kterak jisté černomagické nekromantické rituály probudí jakéhosi oslizlého jednookého livjátana žijícího v mořských hlubinách pod starým domem. Druhá povídka se mi líbila nejvíc - příběh tajemného doktora, jehož recept na nesmrtelnost vyžaduje neustálý přísun čerstvé lidské míchy. Myslím, že na tenhle základní námět by se dal naroubovat slušný horrorový celovečerák. Třetí povídka je o otravně uječené policajtce a uctívačích mimozemského božstva, kteří si rádi smlsnou na lidské kostní dřeni. Obsahuje pár vtipných momentů (negrzombie, matka), ale celkově je stejně jako celý film spíš groteskní než strašidelná. (01.12.2013)

Doteraz najlepšie spracovanie diela horrorového veterána H.P.Lovecrafta, čo som mal možnosť vidieť. Necronomicon obsahuje tri jeho sfilmované poviedky, ktoré sú nenásilne prepojené príbehom, ktorého súčasťou je i samotný spisovateľ. Trom režisérom, ktorí sú pod týmto snímkom podpísaní, sa dosť dobre podarilo vyjadriť atmosféru diel H.P.Lovekrafta a preniesť ju na filmové plátno. *** (29.07.2008)

Líbí se mi všechny 3 povídky, i když jsou 2 z nich změněny téměř k nepoznání. Hl. ta 3.;-) Ale přec jen dodnes musím prohlašovat...Christophe Gans (excelentní Silent Hill) triumfuje s první povídkou. Ta má totiž (dle mého) opravdovou HPL atmosféru. 1.povídka ***** 2.povídka **** 3.povídka **** (22.05.2018)

Ale Necronomicon!¬         H. Lovecraft, mistr hrůzy, objevitel knihy Necronomicon a slizké prastaré rasy bytující v hlubinách země či moře, dovedl psáti tak působivě, že udržuje v napětí čtenáře i v povídkách čítajících desítky stran. A i když námět je v jednotlivých povídkách často opakován, nebrání to novému záchvěvu úzkosti při čtení další povídky, neboť neznámé zůstává děsivým a nepoznaným, byť by vystoupilo v nějaké tvářnosti na povrch zemský. Toto neodhalení je pravým opakem analytické psychologie, takže se dá říci, že čtenář je trvale držen v hrůze z každého šelestu, z každého pohybu kdesi ve tmě, v níž zablýsknutí světla probouzí vášnivé přání: Proboha, ne! Nechce věděti, tuší, že poznal by tajemství příliš strašlivé... Ano, to je Lovecraft.¬                 Svázání tří příběhů, z nichž každý měl na starosti jiný režisér, jaksi do jedné kytice je asi největší slabinou snímku jako celku. Upoutanost je tříštěna příběhem svazujícím, pravý to opak Lovecraftovy mistrné techniky psaní. Použité působky jsou poněkud hrubšího vyznění než Lovecraftovo jemné předivo slohové. A tak celkový dojem je za jedno roztříštěný, za další z jednotlivých povídek se nevynořuje ani tak Lovecraftův duch jako spíše vystrkuje své údy docela jiný svět C. Barkera, případně spisovatelů jemu podobných. (14.02.2011)