On se bojí

Tříhodinová psycho-sračka. Dodíval jsem se do konce, protože jsem stále čekal náznak horroru a nedočkal jsem se. Joaquin Phoenix je už hnusný starý dědek a ten jeho rozštěp na ksichtu se zvětšuje 🤮 Film by měl dostat cenu za nejhorší a nejnudnější film století. Zase jsem se nechal napálit hodnocením na ČSFD. Stává se už pravidlem, že film s 80% hodnocením je píčovina. (18.06.2023)

Extrémně ZAJÍMAVÝ film, kde se sice děje jedna šílenost za druhou, ale tři hodiny mě téměř non-stop zajímalo, co bude dál a jak to do sebe všechno zapadne. Bohužel, posledních cca. 30 minut, které vypadají, že by měly gradovat až někam do stratosféry, mě naopak už trochu nudilo. Pro přátele WTF a černého humoru naprostá nutnost. (19.04.2023)

Asterovy Southland Tales, v nichž jako každý neurotický auteur ukazuje kousek svojí geniality i nesnesitelnosti. Rozkoší je zejména sledování parádní scénografie, jejího snímání a pohybu herců, zejména mumlajícího a brblajícího Phoenixa. Horší je to s monotematickým příběhem, který je kaufmanovinou druhé jakosti s občasným zábleskem uhelně černého humoru. Jakmile vám v půlce dojde, že Aster už v zásadě jen opakuje vyřčené, a patrně tak bude činit až do konce, budete každou další podivnost vítat odmítavým mávnutím ruky. V podstatě souhlasím s kritikou, že Aster je tvůrce, který místo zrcadla společnosti nastavuje lupu, protože by nás všechny nejradši spálil jako mravence. Jeho krutost je skoro až absurdní, ale ve výsledku, alespoň pro mě, nepřiměřená a spíš odcizující. Hovoří totiž hlavně o tvůrci, který stoprocentně a perfektně ovládá svůj píseček, ale odmítá z něj alespoň na malý moment vykouknout. 60 % (20.04.2023)

Priznám sa, že ma úvod tejto scestnej fantazmagórie celkom milo prekvapil a zaujal zároveň. Lenže potom samotný dej padol do takých myšlienkových kotrmelcov, až som nadobudol dojem, že tí čo išli s hodnotením NAD dve, tak im musel solídne šmyknúť remeň. Toto je za mňa 180 minútová, (akože) artová, kvázi umelecká sračka, ktorú dokáže obdivovať presne ten druh diváka, ktorý Vás na umeleckej výstave obrazov začne presviedčať o tom, že to rozmazané hovno na bielom plátne, má v skutočnosti ďaleko hlbší význam, a Vy ste to celé akosi nepochopili .. nie, nie - díííííky .. (02.08.2023)

Cesta do roztříštěné mysli jednoho neurotického muže jménem Beau. S řádkou hororových příkras, postupem času měnící se na surrealistické pojetí. Beau je fixován na svou přísnou matku, která mu do života nevnesla moc potěšujícího, přesto je fakt, že tragicky zemřela pro něj zcela zničující. Ze svého bytu absolvuje po srážce s autem putování mezi rozličnými lidmi, ačkoliv preferuje samotu a jeho největším zážitkem je návštěva terapeuta. A osobnostní propad je na světě. Ari Aster divákům hodně naložil. Svůj film rozložil do tří hodin. Jedná se skoro až o kapitoly. Ocitne se po nehodě ve zdánlivě laskavé rodině, pak hned je účastníkem lesního divadla a dorazí až do matčina domu. Svěží jsou jeho eskapády v bytě a jeho těsné blízkosti, kde na ulici řádí smrtonosná individua. Naopak na intenzitě film ztratí v přebujele zdlouhavé návštěvě lesního divadla. Od té chvíle začnou realitu nahrazovat surrealistické hrátky a koketérie s uměleckým zabarvením filmu. Joaquin Phoenix je krásně zdeptaný, úplně ponořený do scén, které si režisér na něj vymyslel. Dramaturgicky je to neuhlazené, zdlouhavější pasáže by si zasloužily zkrácení až úplné vypuštění, a moc by se to na výsledku neprojevilo. Někdo čekal víc horor a vzešel z toho psychothriller. Originálně a pozoruhodně natočený. 8/10 (29.03.2024)