Konference ve Wannsee

Konference ve Wannsee aneb plánování genocidy v přímém přenosu, v dobrém rozmaru a nad stolem plným klobásek, chlebíčků a dobrého vína. Vyloženě konverzační záležitost odehrávající se na nádvoří a v interiérech starého šlechtického sídla. V podstatě jde o formu dnes tak oblíbeného hraného dokumentu, ovšem tentokrát nejde jen o levnou kulisu pro odvyprávění historických událostí, ale protagonisty se stávají špičkoví herci a scénárista si dal záležet na propracovaných charakterech nacistických pohlavárů a na špičkově zpracovaných dialozích. Nezazní tam jediný výstřel, neodehraje se ani jediný masakr, ale z těch cynických zapálených a nadutých řečí prakticky neustále mrazí. Je jen hodně málo filmů, které by dokázaly ukázat nacismus v takové zrůdnosti, jako právě tenhle kousek. Celkový dojem: 90 %. Apendix ukazuje dobře, jak je lidská spravedlnost nedokonalá a přednost dostávají politické zájmy... (06.06.2014)

Adolf Eichamann, možná poloviční Žid, pěkný bastard, ale v téhle sešlosti ten asi nejsympatičtější. Doktor Stuckart, autor zákona na ochranu německé krve, který chce Židy vybít, ale jen podle zákona. A především "náš" Reichsprotektor Reinhard Heydrich, asi ten nejbezohlednější ze všech, nadárijec. Film pro všechny, které štve ten moderní německý pohled, který i v nacistech hledá něco lidského a soucitného. Konference ve Wannsee se rozhodně nepodřizuje pitomé politické korektnosti. (25.01.2007)

Několik důležitějších nacistických funkcionářů devadesát minut mluví a mluví a mluví, až se domluví. Občas něco snědí, napijí se, pohádají se, začnou jako stádo dobytčat mlátit pěstmi do stolu, ale jakým způsobem „židovskou otázku“ nakonec vyřeší je pochopitelně známo již několik desítek let. Jediný dochovaný spis o této přísně tajné konferenci (oficiálně k ní nikdy nedošlo) nelze považovat za zdroj dostatečně věrohodný, nemá však valného významu zpochybňovat detaily, na děsivosti tématu by to nepřidalo ani neubralo. Sledovat konverzaci patnácti chladnokrevných Němců bylo znepokojivé, ještě více znepokojivé pro mě však bylo, že jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Výborní herci, nápaditá kamera, jeden dům, pár exteriérů – tak málo občas stačí ke kvalitnímu filmu, jde jen o to, mít dostatečně silný námět. 80% (27.01.2007)

Šílenost u které vám všechno dojde a to i v případě, že o holokaustu lecos víte. V jednom zámečku pár lidí u stolu mezi jedením dobrého jídla a pití drahých koňaků rozhoduje o vyhlazení jednoho národa. Hovor probíhá bez jakýchkoliv emocí, jako-by ti u stolu nebyli lidmi. V diskusích se věcně probírají veškeré aspekty vyhlazení, včetně toho, že by hned likvidovat bylo neefektivní, protože Židé ještě před zabitím mohou vykonat pro Německo nějaké ty otrocké práce.... Jako by jste sledovali poradu kdesi na stavbě, kde se určuje na co se jaká technika nasadí, jak dlouho v daných pracovních podmínkách vydrží, jak to bude s její spotřebou, případně jak bude probíhat sešrotování.... Strašné. Toto bych povinně promítal ve školách. Tvůrcům TV dokumentu tleskám! Snad jen škoda, že jinak skvělí herci si nebyli až tak vizuálně podobní s masovými vrahy, jejichž postavy hráli. * * * * * (09.02.2012)

Ach tyhle dramatické pseudodokumentární >rekonstrukce< historických událostí, navíc s takto >politickokorektně< citlivým a stále z hlediska historických faktů neuzavřeným tématem... Každopádně z pohledu čistě uměleckého je naštěstí tahle >televizní inscenace< inscenována velmi zdařile a tak jí lze poctivě přiznat alespoň to vítězství formy nad obsahem... Snad jen poněkud (jak je už ale bohužel dobrým naším čéesestéváckým zvykem) degradované rádobyvylepšujícím a přitom plochým českým dabingem a vskutku debilním ořezem obrazu z 1,78:1 na 4:3, což v mnoha situacích (většinou dialogy s detailním záběrem na diskutující - a vy sledujete část jakési hlavy hovořící k obdobnému torzu z taktak viditelných úst a nosu společníka) trýzní duši vnímavého diváka pomalu více, než ty absurdní hrůzy, vypouštěné zúčastněnými protagonisty z úst. - - - P.S. Asi to právě na tomto místě vyzní velmi >nekorektně< a cynicky, ale myslím si, že už by mělo konečně dojít k nějaké té Konferenci v Praze, konečně řešící všechnu tu bídu naší (pseudo)veřejnoprávní... :-( (02.04.2007)