OUCA - (NE)SKUTOčNí PRíBECH

Áno, treba takéto filmy a mali by byť zároveň aj analytickym nástrojom- pustiť človeku a ak by prejavoval sympatie k názorom hlavného hrdinu, tak je to prvý znak nákazy jebilitou. Ak tomu niečo vytknúť, tak možno prílišná sústredenosť na zázemie hlavného hrdinu: nevzdelaný poloretard s náchylnosťou k alkoholu žijúci u sestry a bez akéhokoľvek príjmu. Už som videl nie jedného hoaxera, ktorý bol čo sa týka vplyvu, zázemia, dosiahnutého vzdelania, prostriedkov presný opak. (12.10.2022)

Som strašne rád, že sa niekto (Peťo) rozhodol dať fľus do tváre dezolátnej lúze aj inak ako facebook komentárom. Ak sa vraví, že spoločnosť na Slovensku je polarizovaná, tak tento film ju nijako nezjednotí. A budú to tvorcivia čo budú častovaní vulgarizmami, obviňovaní že sú platení Šorošom alebo Židojaštermi. Klobúk dole, že sa to niekomu chce. (17.09.2022)

Zaujímalo by ma, kto je vlastne hlavná cieľovka tohto pseudo dokumentu. Normálni ľudia (alias liberálno fašistickí židojaštery veriaci, že zem je guľatá) z toho budú mať rovnaký pocit, ako keď v slabej chvíli na sociálnej sieti čítajú diskusiu takýchto exotov. To som nikdy nevydržal dlhšie ako 10 minút. Takže aj samotný film som dopozeral s pauzami. Na to, aby sa to dalo zvládnuť na jeden pokus mi tam chýbala väčšia gradácia, ktorá sa dostaví až v závere a dovtedy hlavný antihrdina prakticky len monotónne opakuje tie svoje chujoviny. A tie samé o sebe veľmi rýchlo prestanú byť vtipné. Najviac ma rozosmiali tie písané výroky historických osobností. Chcelo to oveľa častejšiu konfrontáciu s realitou. Ale chápem, že keďže to vznikalo na kolene, tak na niečo také neboli prachy. Takto sme boli celý čas uzavretý v hlave jedného chudáka. Peter Pavlík ho na neherca zvládol zahrať veľmi uveriteľne. Na film za pár drobných to je dobre natočené a tretiu hviezdu dávam za to, že to dal Pavlík vôbec dokopy. 5/10. (29.09.2022)

Když si otevřete CSFD, tak jeden z odpadních komentářů u filmu OUCA říká: „Vzorec na to ako diskreditovať osobu, skupinu a ich postoj, hodnoty alebo presvedčenie je naozaj veľmi ľahký. Najprv daný postoj nafúknutá, potom ho v tejto deformovanej forme zosmiešnite a nakoniec presvedčíte publikum o tom, že váš postoj a ironizujúca interpretácia je v skutočnosti názorom väčšiny a ak sa nesmejete s nimi, budeme sa smiať na vás.“ Tomuto člověku bych rád vzkázal, aby chodil do riti. Tohle není žádná interpretácija skutočnosti – to je skutečnost. To není o rovnakém názoru A a B, to není do prdele nějaký postoj a hodnota. Stejně jako není postoj, že si Ukrajina za válku může sama a Rusové se jenom brání. To je totiž sračka, hovno a je mi úplně fuk, že se bude někdo ošívat svobodou slova a bude brečet, jak ho mainstream umlčuje. Pokud se někdo nechce jít očkovat, budiž, ať si klidně chcípne. Pokud však někdo přesvědčuje svojí babičku a dědečka o škodlivosti vakcín, nadává doktorům a chodí v covidové špičce na demonstrace za otevření hospod, zaslouží si nastavit zrcadlo a být historicky znemožněn. Že je tam přece jenom nějaká šedá zóna? Pokud ano, tak o tom film není. Film je o Lubošovi, přičemž film z hlavní postavy schválně dělá naprostého kreténa. Přepálenost mi vůbec nevadí, jedná se o tvůrčí záměr. Lubošové totiž kolem nás existují a jejich skřeky jsou velmi přesně odpozorované. Peter Pavlík a Katarína Smaczna nás prostě na hoďku a čtvrt pozvali do (na první pohled trochu depresivní) Rimavské Soboty, ve které se odehrává fiktivní příběh idiota, který nic neumí, není vůbec ničím zajímavý, ale bohužel je díky internetu slyšet. Amatérská kamera, režie a herecké výkony (Pavlík zazáří až na samotném konci) rozhodně nejsou na Oscara ani Lva. Na každém kroku je navíc vidět, že se natáčelo během lockdownu, takže můžete zapomenout na boratovské provokace na nějakých demonstracích, Luboše pokřikujícího na prezidentku atd. Ale… Ale je to fakt většinu času zábava, snímek rychle odsýpá a Peter Pavlík znovu dokazuje, že je střihač par excellence, protože po Králech videa s velmi omezenými prostředky znovu vládne. Čekal jsem, že budu trochu trpět a silné téma kvůli formálním (ne)kvalitám odzívu, ale dostavilo se příjemné překvapení. Jo, a málem bych zapomněl. Závěr silný a další téma už je naprosto jasné. Teď jenom zajistit vyšší rozpočet a opatrně se skrytou kamerou zamířit mezi reálné dezoláty, co chtějí vystoupit z NATO a EU, protože už si nechtějí diktovat americkou lobby a stýská se jim po časech, kdy Rusko bylo věrný přítel s levným plynem, a v čele státu nestál někdo, kdo přece patří za plotnu. 4/5. (24.09.2022)

Pandemie COVID-19 zasáhlo každého z nás, někoho ovšem i v ní dokázal být kreativní a vytěžit z ní podklad pro svou tvorbu. Jedním z nich byl i Peter Pavlík, který se na pandemii rozhodl postavit svůj mockument OUCA - (NE)SKUTOčNí PRíBECH. Sám se poté vtělil do role Ľuboše Mokrého, který od samého počátku ve filmu představuje ztělesnění toho nejhoršího možného antivaxera a dezinformátora.   Pavlíkův komediální mockumentární drama trvá 80 minut, zaměřuje se poté na třetí vlnu pandemie na Slovensku v prosinci 2021. Zkušený střihač Pavlík nezklamal, jeho střih je povedený, OUCA má díky tomu povedený spád nejen díky krátké délce. Stěžejní je ovšem pozorovat Pavlíkův herecký výkon. Sympaťák na pohled totiž ve svém vlastním filmu ztvárnil naprosto věrohodně lidsky odporného idiota, který ztělesňuje toho nejhoršího možného antivaxera, terorizuje svou sestru, svou neteř, očividně nemá kontrolu nad sebou samotným a ukončené očkování u někoho známého pro něj znamená uvržení na osobní černou listinu.   V domácích podmínkách a s produkčními limity, přesto očividně kreativní a především hravý. OUCA přitom stojí primárně na třech hercích, komorním příběhu a očividném čerpání ze známých zkušeností z internetu i okolí. Spousta výjevů z Ľubošova života díky tomu vyznívá tragikomicky, v průběhu se navíc Ľuboš stává lidsky odpudivější a odpudivější. Ve výsledku Pavlíkův Ľuboš snese srovnání například s Daliborem Krupičkou ze známého dokumentu Svět podle Daliborka, na rozdíl od Klusákova nepřesvědčivého dokumentu má ovšem Pavlík výhodu právě v tom, že si může dovolit věci přihrávat a přesto výsledný materiál působí o poznání autentičtěji a uvěřitelněji.   Je především radost pohledět, jak někdo místo deprese v lockdownu kreativně přemýšlel a podařilo se mu z aktuální neveselé situace skutečně vykřesat reflexi doby, ve které OUCA vzniklo. Stěžejní vyvrcholení by si možná zasloužilo tak trochu jiné vybudování, dost možná by to celé chtělo budovat ještě tak trochu jiným směrem. Je to ovšem především kreativně vymyšlený mockument, který dokáže reflektovat nejen situaci na Slovensku, ale situaci v podstatě všude na světě. Osobně mě po 7829 km od Wu-chanu Pavlík opět mile potěšil se svou očividnou touhou nezastavit se v momentě, kdy víceméně zastavuje zbytek světa a i z neveselých situací něco vykřesat. Svět by takových lidí potřeboval více.   OUCA - (NE)SKUTOčNí PRíBECH je nejen zajímavá, ale i vyloženě chytrá podívaná, kde tentokrát Pavlík předvádí nejen šikovné střihačské i režijní ruce, ale tentokrát i schopnou a uvěřitelnou hereckou kreaci, kterou vytvořil prototyp nejhoršího možného antiwaxera. Velmi povedená práce, která vybízí k tomu očekávat další zajímavé věci z Pavlíkovy dílny..... (18.05.2022)