Karneval duší

Človek ako tvor kultúrny si vzhľadom k nulovým vedomostiam z danej oblasti vytvoril ideálnu predstavu "civilizovaného" stretnutia so smrťou - danse macabre, resp. Totentanz (čo je pochopiteľne širší termín). Život a smrť sa stretávajú, no niet sa čoho báť, veď je to akýsi priam rokokovo galantný dotyk. Neviem, či bude vyzerať ako veľkoburžoázno grandiózne a elegantno morbídne súsošie od Giulia Monteverde z roku 1893 (hrobka Celle na Cimitero monumentale v Janove) a či pri ňom bude znieť "tanček" od Saint-Saensa (resp. jeho "pichľavá" klavírna verzia od Horowitza). Je možné, že Boh stvoril Herka Harveyho len preto, aby nakrútil "Karneval duší" a tak sprostredkoval exaktnú a explicitne názornú variantu :-) Smrti zmysel pre kultúru príliš neverím, verím ale na filmárske kvality "Karnevalu duší", dokonca i na jeho hodnoty umelecké. Ono totiž nejde len o príšernú organovú seansu v tančiarni bývalého funhouse (Fantóm opery by dal päť), je to tiež brilantná fantazmagorická štúdia odcudzenia. Dosť hnusná. Čo ma vedie k tomu, aby som pripomenul o tri roky mladší "Hnus" od Polanského, ktorý je hnusný prekvapujúco podobným spôsobom. (21.01.2009)

(Obsahuje spoilery). "Woow. On je duch"- povedalo si milióny ľudí, keď dopozerali Šiesty zmysel. Kto vie, či by boli takí prekvapení, keby pred tým videli o viac ako 30 rokov starší Karneval duší. A nieje to len oná pointa, ktorá robí tento horor výnimočný. Ba naopak, film skvelo funguje ako celok a na rozdiel od svojho novšieho bratčeka poznanie pointy nezabraňuje tomu, aby ste si ho mohli naplno vychutnat aj viac krát. Nádherné nedoslovné rozprávanie, veľmi intenzívna hororová atmosféra, divák viac ako sleduje, skutočne prežíva temný osud hlavnej hrdinky. Horor, ktorý predbehol svoju dobu. (9/10) (28.02.2009)

Ten ghoul byl cool, a není to kalibr jako například Ed Wood, ale i tak to dost pokoušelo moji trpělivost. Po úvodní scéně jsem byla přirozeně natěšená, bohužel zbytek filmu tvůrci vypracovali s minimem... všeho. Ale zase někdo asi musel být první a neobratný, aby to ostatní mohli potom dlouhá léta napodobovat a zdokonalovat, a na konci máme kupříkladu Lynche a Mystery Mana, takže za to asi dík. Co mi ovšem připadalo mnohem zajímavější (a v čem mi to silně připomnělo Polanskiho Hnus) byl silný asexuální/queer podtext. Předpokládám, že byl absolutně neúmyslný, ale panenko marja, je to tam. (02.04.2021)

Nebýt skvělé varhaní hudby, docela dobrého hereckého výkonu hlavní představitelky, obstojné kamery a opravdu děsivého chlápka s bílým ksichtem (společně se všemi dalšími duchy), asi bych u toho usnul. Ono se zdá, že můj výčet pozitiv by alespoň na průměrný film (horror) stačil (připočteme-li k tomu černobílé provedení, což je u mě vždycky plus), ale v tomhle případě nestačí. Pokud tam není chlápek s bílým ksichtem, je to nuda. Navíc mě strašně sral soused hlavní hrdinky. (19.02.2011)

Moc povedený černobílý horor, v kterém je atmosféra budována hlavně depresivní hudbou (z velké části varhany), nebo úplným tichem, které narušují jen různé skřípavé zvuky. Herk Harvey je zajímavý režisér. Za svůj život točil jen samé dokumentární a krátkometrážní filmy a Karneval duší je jeho jediný celovečerní snímek. Je to na něm hodně znát. Kamera nám už od začátku přijde spíš dokumentární a snímání postav jakbysmet. Ze začátku jsem měl jisté pochybnosti, ale to se po několika minutách vytratilo a já se velmi dobře bavil. Úprava: Když na ten film zpětně vzpomínám, docela žasnu, jak až na mě zapůsobil, proto zvyšuji hodnocení na plný počet. (29.07.2011)