To se mi snad zdá

Sociální komentář meme culture, viktimizace a všech těchto problémů, které se v dnešním světě objevují čím dál více, je vlastně takovou reakcí na slávu Nica Cage. Ten do filmu přispěl svým hereckým umem velkým dílem a jedná se tak o návrat, který si spousta podobných celebrit může jen nechat zdát. Žánrový mix, který tuto převážně komickou cestu Paula Matthewse provází, je už jen jakýmsi tradmarkem studia A24. Nenechte si tento film ujít. (17.01.2024)

Atraktivně originální námět, který je okořeněný nezaměnitelným hereckým projevem Nicolase Cage. Přičtěte si k tomu i kousavě trefnou satiru dnešní společnosti a dostanete třaskavý filmový zážitek, kterému ale bohužel s přibývající stopáží poměrně značně dochází dech. Skoro by se až zdálo (hehe), že tvůrci nevěděli, jak to vlastně celé uspokojivě zakončit. Je to vážně veliká škoda, jelikož vyjma tohoto zjevného neduhu se jedná o velmi vydařené a především odvážné dílo, které vám mohu bez sebemenších skrupulí jen a jen doporučit. Skvělá práce! „One idea we had was to make Obama dream about you.“ (09.01.2024)

Od princezny Marušky po Freddyho Kruegera, aneb zebří beta samec vyveden bez vlastního přičinění ze stáda a následně dravými šelmami zahnán zpět.. Alegorický vůz slávy ozdobený její opojnou hodnotou, zaplacenou cenou a rychle nastupující pomíjivostí přijíždí se zajímavým střihem, který si hraje s orientací diváka v čase a prostoru, allenovským vkladem podzimních konverzací a pár scénami, které údajně některé nutí vypíchnout si oči a já nevím proč (profesor Matthews prdí na nevěru). Myšlenka závěrečné dohry je zjevná, ale otázkou je, jestli byla na místě.. V rolích s prvky autoreflexe to Cageovi v poslední době sluší (a tím nemyslím to, že vypadal jak Honza Nedvěd).. (14.02.2024)

To se mi snad zdá, Nicolas Cage je po mnoha letech jeho filmové hrůzovlády zpět. Jeho role Paula Matthewse je skvělá po všech stránkách a všem zas ukázal, že herecky umí stále překvapit. Doufám, že mu to otevře dveře k dalším dobrým filmům a nebude se muset prodírat bahnem podřadné filmografie, neb před mnoha desítkami let již zmizel čas jeho majstrštyků Pod vlivem úplňku, Zběsilost v srdci, Opustit Las Vegas, Skála, Tváří v tvář, Con Air či 8MM. Režisér Dream Scenaria Kristoffer Borgli vytvořil film, který je nejenže nejlepší věcí co kdy natočil, ale navíc ještě pomohl uhaslé hvězdě znova se rozzářit a ač největší slabinou snímku je konec, rozhodně film To se mi snad zdá stojí za pozornost nejen Nicolasovým fanouškům. (19.12.2023)

Velmi originální, dystopická a v mnoha ohledech až za vlasy přitažená podívaná, která jako plnohodnotný film pro široké publikum rozhodně neuspěje, ale jako experimentální myšlenka v čele s perfektním Cagem podpořena zajímavým vyprávěcím stylem a rukopisem s citem pro scénu funguje (nechci říct vyloženě dobře, no nicméně určitě) velmi zvláštně. Počáteční myšlenka se časem totiž začne zvrhávat do daleko širšího pojetí sebe samotné a s větším přesahem do filozofování “co kdyby se světu opravdu o někom zdálo a co kdyby ty sny byly v negativním světle…?”, čímžpádem se dostáváme z pohodové komedie do pořádného bizáru říznutého ještě větším podivnem. Dobrá myšlenka, zajímavé pojetí, nicméně závěr samotný (dle mého názoru) spíš jen tak nešťastně vyšuměl, zbořil předchozí budování filmu a vlastně ve mě nic moc nezanechal… (23.12.2023)