Počasí na zítra

Perfektne namiešaný koktail. Táto trpko usmievavá dráma možno nie je až tak dojemná, ani vás z nej od smiechu nebude bolieť brucho, no ja som s ňou skoro úplne unesený. Celý film som zhltol jedným šupom a každú minútu som priam žral. Cítiť z neho obrovskú pohodu a príjemnosť a zároveň silné sociálne a morálne cítenie hneď od začiatku. A čo je dôležitejšie, že až do samotného konca, ktorý sám bol zvládnutý ukážkovo, čoho som sa bál. Scenáru by mohli závidieť aj poprední machri remesla. 90%. (02.07.2007)

Keď sa pozriem na hlavného hrdinu, tak ma nenapadne nič iného, len to, že sa vrátil zo sexmisie. Pritom sa vrátil z kláštora, ale to je vlastne celkom jedno, pretože sa ocitol v inej dobe. Všetci ľudia okrem jeho rodiny sú naňho milí, len on sa ocitá vždy na nesprávnom mieste. Jednoduchá ale stručná priama kritika doby a jej nešvärov, keď chlapik chce zachrániť svoju rodinu a tým akoby aj celú spoločnosť. –––– O čem ty mně můžeš vyprávět, když všechno najdu na internetu a daleko rychleji. –––– Táto, ty peníze v tom dělají úplně jasno. Ony to očisťují! –––– A kdo je vinen, na toho sám první hodím kamenem. –––– Taks' nás měl vychovávat. A ne se za nás jenom někde modlit. (06.03.2018)

Bratr Józef, byvší řidič sanitky, si bezstarostně přežívá za chladnými zdmi kláštera, dokud jej nepřízeň osudu a hodně popíkový hudební festival Sacrosong nepřinutí vyjít ven, stanout tváří tvář pokřivené realitě a své dávno opuštěné rodině. Přijetí po sedmnácti letech pochopitelně nelze označit za vřelé, rozpačité dojmy jednotlivých členů rodiny prozaicky shrne mladší dcera, jež Józefa přivítá slovy „Jsi trochu divnej“. Není divný spíše okolní svět, založený na heslech typu „když chceš přežít, neprotestuj“? Počasí na zítra je o spoustě věcí, nad kterými nepřemýšlíme, ale které bychom si měli uvědomovat. Škoda, že se nesešly v lepším filmu. Vezměte si třeba postavy, spíše karikatury, které s výjimkou hlavního hrdiny neprocházejí žádným vývojem. Trapnosti televizního ovladače v igelitu pak dosahuje několik krvavých příhod krátce před hořkosladkým koncem. Ten měl přijít o minutu dříve a ušetřit nás tak „krišňáckého“ dovětku. Natočil Jerzy Stuhr alespoň dobrou komedii? Respektive – je to komedie, nebo drama? Odpověď je stejně nejednoznačná jako na otázku položenou ve filmu: „Jste politik nebo herec?“. 70% (09.08.2008)

"Olinka věří v prachy, Kinga v internet a já v kandidátku číslo 6." Polsko je zkrátka věřící země. Ovšem kdybych se já po nevinným sedmnáctiletým joggingu vrátil domů a zjistil, že jedna dcera fetuje, druhá hraje v pornu a syn je politickej prostitut, tak bych v tom asi nehledal svou chybu. Táta Kozioł to se svou odpovědností za stav věcí taky moc nepřeháněl, ale snažil se to napravit a jeho způsoby řešení problémů mě hodně zaujaly. Zejména použití volebního praku. Navíc jsem z toho cítil jistou naději a optimismus, což jsou ingredience, který mi prostě chutnají. Takže jsem si nakonec rád zazpíval s typickým polským věřícím: Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. (28.02.2019)

Hořká tragikomedie o muži, kterému scházela ke štěstí větší přizpůsobivost, ale zároveň i energie a odvaha čelit nepravostem našeho světa, a tak se jeho životním postojem stal únik. V období komunismu se rozhodne najít azyl v klášeře, a když ho po letech náhoda přivede zpět do světa neohraničovaného klášterními zdmi, zjistí, že se sice změnila vláda, ale nezměnili se lidé, kteří dál zůstávají s morálkou na štíru. I přes upřímnou snahu integrovat se zpátky a navázat zpřetrhané svazky s rodinou volí nakonec opět únik do azylu mikrosvěta náboženské sekty. Není to špatný film, ale od tvůrce formátu Jerzyho Stuhra bych čekal přece jen propracovanější postavy a vyhrocenější konflikt. Snad i více černého humoru. Postavy jsou v řadě případů pouze načrtnuté a neprocházejí žádným vývojem. Chtělo to víc zapracovat na scénáři a kvalitě dialogů. Celkový dojem: 65 %. (17.05.2007)