Mary Poppins se vrací

Svérázná Mary Poppins sice sama nikdy nic nevysvětluje, ale dlouho mě trápilo, proč se vůbec v rodině Banksů znovu zjevila a instantně začala podněcovat dětskou fantazii svými kouzelnými kousky, téměř jedna ku jedné odvozenými z původní pohádky. Ovšem novodobá klasika se z pokračování / nové verze nestane právě proto, jak moc se milované klasiky drží a imituje ji. Tudíž působí veskrze staromódně, což je nejvíce patrné v staromilské hudbě a nevýrazných písničkách zcela bez hitového potenciálu. Nicméně je pravda, že ke konci už se ta správná povznášející nálada a radost (z dětství) navodit daří. Ani popel pak neříkám na konto naprosto precizní a dokonalé Emily Blunt v titulní roli. (08.01.2020)

Na tuhle Mary Poppins jsem původně vůbec neměla v plánu jít do kina, originál jsem totiž neviděla a pokud ano, tak si to nepamatuji. Originál tedy nemá na mé hodnocení vliv, otázkou ovšem je, jestli je to dobře. Pro někoho, kdo originál viděl jako malý, se zajisté jedná o skvělý návrat do dětství tak jako pro Michaela a jeho sestru, a ten někdo je pak z filmu nadšený (viděno na vlastní oči). Já se ovšem jakožto zástupce mladší generace neměla kam vrátit, přece jenom jsem vyrůstala na trochu jiných věcech. Mary Poppins se ovšem snaží zaujmout i mladší generace - ve filmu to lze vidět na vztahu Mary Poppins a tří Michaelových dětí, které jsou k jejím kouzlům ze začátku skeptické podobně jako nejspíš většina diváků mladší generace (včetně mě) k tomuhle filmu. Ani moje oblíbená Emily Blunt mě však nedokázala zbavit skepse a já se nejspíš podobným filmům budu vyhýbat i nadále. Ne, že by mi nějak vadil příběh, tam se jede na jistotu, ale ty na sílu dosazené písničky mi poměrně úspěšně celý dojem kazily. 6/10 (28.12.2018)

Do některých řek je lákavé vstoupit po druhé. Vypadají čisté, plné ryb, a slibují osvěžující zážitek plný zábavy. Stejně jako druhý příchod kultovní Mary Poppins. Jenže, když si zujete boty a vstoupíte, zjistíte, že je to jen takové brouzdaliště. Sice příjemné, ale hodně mělké. Stejně jako druhá Mary Poppins. Všechno je tu na první pohled na svém místě, písničky, lampáři i animace, Emily Blunt je dobrá volba, byť není tak rozkošná jako Julie Andrews, a první půlka dokonce i funguje. Jenže pak se ukazuje, že tvůrci natočili film podle dvoustránkové synopse, ke které zapomněli dopsat scénář. Takže je to stále prázdnější a dokonce i ta Mary je tu víceméně zbytečná. Možná, kdyby to bylo kratší, nestačil bych si toho všimnout a ušlo by mi, že vedle takové tematicky shodné Kouzelné chůvy McPhee, druhá Mary vyznívá jako velmi chudá příbuzná. (19.10.2019)

Jasně, banky a bankéři byli přítomní už v první Mary Poppins, ale tady se z toho stává téměř učebnice finanční gramotnosti, která varuje před lehkovážnými půjčkami, zástavou domu, nesplácením a také neopatrným zacházením s dokumenty, které prokazují vlastnictví akcií (na druhé straně závěrečné vyústění je hotové finanční deus ex machina, kterému se v době dnešních úroků i se zohledněním toho, co se dělo na konci první Mary Poppins, nechce věřit). A tímhle vším včetně trudnomyslné atmosféry kvůli smrti matky těžkne film, který by měl rozdávat radost. Emily Bluntová, která je skvělou Mary Poppins, protože jí dává trochu jiný odstín, to nespasí, stejně jako Rob Marshall, který už zřejmě zapomněl, jak dát muzikálovým číslům šťávu (od Chicaga už holt uplynulo hodně vody). (23.12.2018)

Asi měknu, ale opět se mi začíná tenhle typ (zpívajících) rodinných filmů líbit. Co se týče pozitiv, je to kouzelné, je to nenáročné, má to hezké písničky a některé vizuální vychytávky vypadají moc pěkně (například část "v míse"). Co se týče negativ, postava Mary Poppins na mě vždycky působila dost odměřeně až chladně, příběh vlastně vůbec není o ní a je opravdu hodně prostý. Zároveň už mě unavují tu-tam-dát-musíme-role Maryl Streep. Imaginární půl hvězdu si přičtěte za mé britské lásky, tj. Bena Whishaw, Lina-Manuela Mirandu a Colina Firtha. 3,5* a ČSFD opět podhodnocuje... (01.04.2021)