Jak básníci neztrácejí naději

Člověk by řekl, že horší než Konec Básníků V Čechách to nebude. Ono to totiž není moc možné, vzhledem ke "kvalitám" onoho "posledního" dílu. Pravda je bohužel taková, že onu nízko nastavenou laťku naděje plný Pavel Kříž překonal jen tak tak, a to ještě jen proto, že na jméno Michaela Badinková slyším a mám na něj velmi pozitivní reakce:) A taky díky tomu, že vztah se Superpopelkou dopadl tak jak to vypadalo hned zkraje, takže aspoň to zrnko reality se do scénáře podařilo dostat. Vlastně dvě zrnka, to druhé je naprosto geniální hláška "Nechci vám radit, ale čím víc se budete hádat, tím to budete mít dražší," z úst koho jiného než právníka:) Když se nad tím zamyslím, obchodní praktiky a "výběrová řízení" paní náměstkyně Vendulky Utěšitelky by mohly být tím třetím zrnkem. Ale při dosažení tohoto bájeslovného počtu sudičky přehodnotily svou obchodní politku a byl konec jejich rozdávačnosti. Zbytek filmu působí hloupě až nevkusně, například viz rádobykomická figurka vietnamského obchodníka a role Jitky Kocurové a Adriany Sklenaříkové. Celkové vyznění filmu je podle mě optimističtější než u Konce Básníků, ale upřímně doufám, že je to opravdu poslední díl série. Velmi těsných 60% (12.02.2007)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

První dva díly básníků si osobně řadím k deseti nejlepším českým komediím vůbec, u třetího jsem se už mírně nudil, čtvrtý byl opravdu hodně špatný a aktuální pětka je jedním slovem strašná. Technicky diletantská a sterilní a scenáristicky až sebeparodicky křečovitá slátanina (obzvlášť scény svádění básničkami působí jako jízlivé karikatury natočené nějakým zavilým odpůrcem série), po které vám zůstane v ústech hořká pachuť značně depresivního příběhu inscenovaného v ještě depresivnějších temných obrazech, ze kterého vyprchala veškerá někdejší lehkost, kouzlo a vtip. Zbyl jen toporný, odpudivý Kříž, trapný Matásek s náušnicí v uchu a zástup násilně sehnaných kdysi zábavných figurek, které tu povinně posedí, ale už jaksi nemají co (vtipného) říct. Je to opravdu hodně úděsný konec jedné legendy, přičemž všemi zlomyslně kritizovaný (skutečně kuriózně frekventovaný) product placement, na tom má ten nejmenší podíl. (05.08.2005)

Koukám na to s jistou nostalgií, ale není to ono. Chtělo by se říci "Kde ty loňské sněhy jsou a co je tohle za rozbředlou sračku?" Staré básníky zkrátka nic nenahradí a měli zůstat uzavřeni. Někdo ale dostal tak hloupý nápad mrtvoly exhumovat. Matásek s náušnicí, Mareš naprosto zbytečný a na přesdržku, konečně sympatická Brodská, kterou nahradí tuctová Badinková bez herecké jiskry a nakonec Kříž, který xichtem připomíná seschlou hrušku. Hlášky se staly trapnými a zhořkly vzhledem k věku aktérů. Veselý sarkasmus s nádechem satiry přešel bez okolků do melancholického cynismu. A tak se oklikou dostávám k první větě. Už to není ono. Podprůměrný pokus vzkřísit něco pěkného. Nepodařený. 40% (20.11.2016)

PŘI NEJHORŠÍM NÁM POMŮŽE DADA. No, jenom o fous. Pánové Klein a Pecháček nám z Básníků dělají seriál, zdá se. Tomu odpovídá i vizuál. Neskutečně dlouhé, komično přechází v tragédii a pomalu komunální satiru (konkurz na ředitele nemocnice). Na PP je už zbytečné nadávat, veletoče v postavách pokračují (Karabec = Vaculík? A proč?), neherci obsazení kvůli popularitě (Mareš, šmarja), mnoho scén vypadá jako poučování a moralizování těch, kteří zestárli a jen proto na to mají právo. Přesně z toho si dřív série dělala legraci. Básníci se nám pomalu ztrácejí... Úvodní píseň - Uhlířův standard, závěrečná na úrovni slabikáře. 30%. (18.04.2016)