Svět podle Daliborka

Vít Klusák je bezesporu nejlepší český režisér propagandistických dokumentů. Zde podle mého názoru dosáhl své tvůrčí krize. Vybral si nejsmutnější existenci z Prostějova a nechal jí 105 minut před kamerou exhibovat. Autenticita již z Klusákovi tvorby téměř vymizela. Film nevyvolává téměř žádné otázky k zamyšlení, protože hlavní protagonista je tak primitivní, že ani nedokáže zaujmout či pohoršit diváka. Z tohoto hlediska považuji Klusákovu volbu za velmi lacinou. V závěru dokonce Klusák popře sám sebe, když celou dobu natáčí film bez zásahu filmářů, aby tam na konci nakráčel jako mesiáš a začal si honit ego na člověku, jehož názor stejně nezmění. Film z podobného prostředí Český Alláh má diametrálně vyšší kvalitu i autenticitu. (10.01.2018)

On sám sebe šukat může, k orgasmu si dopomůže. Herma, herma, hermafrodit, může plodit, může rodit. Svázanej, zbičovanej hermafrodit, obojpohlavní mrdavec. Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal. Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal.  Kde tu drzost vůbec vzal, že sám sebe ošukal.  (C) Daliborek (26.05.2022)

Čumět na tenhle film, to je jako 105 minut pročítat zahnojený diskuze pod (libovolnými) články. Člověk se může párkrát zasmát nad nekonečnou pomýleností některých jedinců, celkově je to ale smysluplný asi jako sexuální výuka pro jeptišky. Beznaděj dokumentu posléze definitivně podtrhne Klusák osvětimským výstupem, kdy se ve svým povýšeným moralizování chová hůř, než ten neonácek. (23.08.2017)

Nevím. Ale co je na tom - nalézt smutnou figuru blba typu Pepka Vyskoče, schopnou veřejně vyjevit své pomýlené a debilní nejniternější myšlenky a názory (někdy je dokonce hrát!) a natočit to? Nejprve jsem se lehce bavil nad Krupičkovou debilitou, některé názory vážně nutily k úsměvu... Epilog v Osvětimi mi ale naplno otevřel oči. Vpustit dementa, obdivovatele Hitlera a nacismu na takové místo si koledovalo o tvrdou konfrontaci s někým. Po hříchu byl Krupička konfrontován se stařičkou paní co přežila na rozdíl od jejích příbuzných Osvětim. Řekla mu to skvěle a geniálně jednoduše : ,,Vím více než vy a je mi vás líto''. Hádka kousek od plynových komor, zda v koncentráku byl bazén a vězňům se tam žilo fajn, sice možná byla bezva pro Klusáka, ale celé to místo až znesvěcovala ! A Klusákovo finální odhalení, že Krupička má židovské předky což byl evidentní podraz na Krupičku - jakási rána na komoru v závěru filmu, když už jej nepotřeboval... Věřte nebo ne, v tu chvíli mi bylo toho chudáka Krupičky i líto. Uvědomil jsem si, že byl celou dobu jen jakousi zábavou pro dokument. Pepku - vyskoč ! Jistě. Krupička je blb, nevzdělaný jedinec ze všelijakých poměrů vyrostlý. Jednoduchý člověk co neměl do dokumentu vůbec lézt a už vůbec se takle prezentovat... Jestli takhle vypadá neonacista vzor 2017, pak se nástupu dalšího Hitlera opravdu nemusíme bát. Kromě ,,chlebu a her'' pro masy dokument nic zajímavého ani nějakou zásadní výpověď opravdu nepřinesl. Nezbývá než jen věřit, že takovýchto rodin (pekelná byla i přítelkyně co si z kolejiště z appelplacu, kde se transporty třídily na ty kdo zemřou hned a na ty kdo až později, kde docházelo k trhání rodin, dětí od matek, tátů, manželů.... - brala kámen domů do terária!). Dávám za dvě hvězdy za tu možnost vidět blbost kvést a tím myslím i Klusáka. * * (09.01.2018)

Je zjevné, že film balancuje někde mezi dokumentem, karikaturou a čirou aranží. Což je ve finále jedno, jelikož se mu daří býti půvabně výstižným náhledem do světa prapodivné sociální neinteligence, sváděné na tu nejjednodušší cestu. Jediným vyloženým přešlapem zůstává scéna z Osvětimi (absolutní morální rozstřelenost), jinak se člověku dostává výživného koktejlu výsměšné sondy s nepříjemným pocitem, že tihle lidi mezi náma fakt žijou a mají právo volit. Jak říká sám Daliborek, je nutné si zvolit ismus - škoda, že si všichni jemu podobní vybírají debilismus. (25.02.2018)