Jméno růže

Filmová pohádka o tom, jak to ve středověku nevypadalo. :o)                                                                                                      Nejsem historik, nestudovala jsem ani dějiny ani středověk, moje znalosti jsou pouze z toho, co nás učili ve škole a co jsem četla. Dovolím si tedy jen několik poznámek. Ve středověky byly kláštery centem vzdělanosti a měly velmi vysokou úroveň. Řeholní život se odjakživa odvíjí podle řehole - tedy psanými pravidly, které se jen málokdy porušují nějakou výjimkou. Papežská klausura je pojem i dnes, spíš se dostal nějaký mnich z kláštera ven, než nějaký jiný živý tvor dovnitř. Tomu, že by se nepozorověně protáhla do klášterních prostor nějaká žena, se dá stěží uvěřit. Mysllím si, že je film zbytečně ukecaný. Je použila moderní mluva odpovídající našemu myšlení, Filomena I. by bez pochyby napsala výstižnější dialogy. :o) Zcela pomíjím nepřesnosti a nesmysly v oblasti náboženské a nelogičnosti v samotném příběhu. Moderní mluva, moderní uvažování v kombinaci s moderní hudbou - není divu, že jsem ten středověk tak nějak necítila. Markéta Lazarová, Údolí včel nebo Sedmá pečeť i Kladivo na čarodějnice dokázaly zprostředkovat starobylou atmosféru mnohem lépe. Sice zajímavý příběh, leč plný klišé, to poslední na závěr si mohli tvůrci opravdu odpustit, snímku by to rozhodně prospělo. Velké pozitivum je, že mě to přimělo začíst se do předlohy. Zajímavé komentáře: Maq, Snape (11.09.2014)

Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte! (20.03.2006)

Sherlock v sutaně pobíhá dobovými kulisami úchylně sublimované potlačované sexuality a koumá adventurní peripetie. Po boku má ustrašený a šťavnatý objekt zvrhlých kněží, kterému jednou houpne a je z toho láska jako trám. Docela nuda. Asi hlavně díky drastickému okleštění od filosofického přesahu. Atmosféra, díky výpravě, kulisám, kostýmům a hlavně hereckým výkonům, je ale hodně sugestivní. Úsměvné poselství také nechybí. (21.05.2011)

Historické filmy nejsou rozhodně filmovým žánrem, po kterém bych vyloženě prahnul, ale Jméno růže je snímkem, který se mi docela líbí. Je tady samozřejmě držák v podobě Seana Conneryho (špatný není ani mladý Slater, kterého jinak moc nemusím či starý známý F. Murray Abraham), ale i děj filmu se zajímavou krimi zápletkou, má dost do sebe. Tři a půl hvězdičky a na německo-francouzsko-italskou koprodukci rozhodně povedený kousek. (28.12.2020)

Pokusím se o nemožné a film hodnotit bez ohledu na literární předlohu. Přiznám se, že Annaud není můj oblíbený režisér, i když jeho filmy jsou pro oko často působivé. Proto jsem rád, že těžiště jeho příběhu tvoří v podstatě detektivka než nějaké hloubání nad středověkem, protože církev nebyla banda uchylů a lidé ve středověku nežili jak zvířata. F. Murray Abraham je krok mimo, oslabuje konec a očekávané vyvrcholení. Nebýt oné výtvarné stránky a Seana Conneryho, možná bych byl o jednu hvězdičku skoupější. (05.06.2005)