Poslední dům nalevo

Rok 1972 a mladý Wes Craven se chystá ukázat něco s čím se zatím nikdo předtím nesetkal. Musí to být něco šokujícího, děsivě-zábavného a v hlavě se mu pomalu začíná rýsovat jeho druhýfilm v kariéře - film, který ovlivnil celou řadu dalších. LHOTL je velice kontroverzní dílo a to nejen kvůli sexuální otevřenosti a brutalitě, ale především díky zpracování. Film působí na jednu stranu děsivě a opravdově, (hlavně scény znásilnění a zabíjení) ale pocit zděšení v zápětí vynulují groteskní akce dvou policistů a hippies hudba provázející nás celým filmem. Herecké výkony byly průměrné a pokud si mohu dovolit menší srovnáni se žánrovým filmem "I Spit On Your Grave", výchází druhý jmenovaný jako vítěz. Film si u mnohých vydobil postavení kultu v žánru exploitation a jeho pozice na poli horrorů je dosti stabilní a i přes své stáři je schopný přitáhnout nové a nové diváky. To se o všech horrorech říci nedá. (23.01.2008)

Vysvetlite mi niekto, či to Craven myslel vážne, alebo ktorú časť, alebo čo tým chcel povedať. Lebo keby išlo o tú spomínanú dilemu o pomste, takéto spracovanie je vyslovene dehonestujúce tak závažnú myšlienku. Neviem čo si mám o tom myslieť, spočiatku sa mi to celkom páčilo, dokonca až po scénu v lese (vrátane), s výnimkou otrasného hereckého výkonu predstaviteľky Mari a prestrihov na grotesknú dvojicu policajtov. Rozmýšľam či to nebol jeden z prvých impulzov pre filmovú pozíciu predstaviteľov zákona, ktorí prídu vždy až po funuse. Tiež mi napadlo (a teraz sa budete čudovať), či sa neinšpiroval Tarantino tou scénou kde otec obete vyberal v pivnici nástroj na vykonanie pomsty, pre podobnú Willisovu scénu v Pulp Fiction. Dúfam ale, že sa mýlim, pretože tento počin (ktorý mimochodom podľa mňa vôbec nie je horor a asi ani žiadny iný definovateľný žáner) nemá ani zďaleka úroveň filmov, ktorými sa neskôr iní tvorcovia môžu inšpirovať. No ale aby som nezabudol, keď som si opätovne preklikal film, s prekvapením zisťujem, že tá celkom znesiteľná časť bola viac než polovica celkovej minutáže. Neviem či je režisér schizofrenik, alebo ako sa to dá vysvetliť, ale druhá polovica bolo amatérske soft porno s prvkami starých brakových amerických seriálov. Moje celkové hodnotenie je teda možno prísne vzhľadom na pozitívnejšiu prvú polovicu, ale ten zbytok je žiaľ neodpustiteľný. (08.06.2012)

Viděl jsem Bergmanův předobraz Pramen Panny, oficiální i neoficiální remake, tak už přišel čas na Cravenův dnes již klasický debut. Trochu jsem se bál, že znám příběh vlastně již z několika verzí, a tak mě to ničím nepřekvapí. Ale to by nebyl Wes. Namixovat klasicky sedmdesátkově syrový nepříjemně realistický a silný thriller o bandičce zkurvenců mučících a zabíjejících dvě bezbranné mladé dívky takřka šestákově groteskními scénami, skvělou, ale divnou hudbou (respektive hudebním výběrem), levným herectvím a masakrózní závěrečnou dvacetiminutovkou, v níž už si nebere žádné servítky, to prostě naklepe palici. Vcelku zajímavé. 3,5* (01.02.2015)

Craven vychádza z tématu, ktorý bol vo filmovom priemysle prezentovaný viackrát a nikdy nie v takto kontroverznom obale. Myslené nezdravo. Kadencia násilia a jednostrannosť deja je tak nechutne a oplzlo očividná, že stráca svoju "dokumentárnu úchylku". Škoda, že film zapadol do kategórie dementnej účelovosti alá Cannibal Holocaust, než do naturalistického Texas Chainsaw Massacre, ktorý svoj relatívne amatérsky look a prácu s nehercami vytiahol do veľmi nepríjemnej, až mrazivej úrovni... (06.02.2016)

And the father tells the mother wait for the rain, wait for the rain. And the road leads to nowhere... Brilantní! (Ne)stárnoucí debut (ne)stárnoucího řezníka Wese Cravena, který dokáže šokovat i po třiceti letech a jehož vliv a definice můžeme vidět dodnes - The Devil´s Rejects apod. A bohužel ani Cravenova klasika se nevyhne znásilnění a brutálnímu mučení ze strany moderní vlny remakeů. Dovedete si představit Last House on the Left bez skvělého Davida Hesse, coby Kruga a jeho charakterního soundtracku, lacinosti a minimalismu a obsese sedmdesátých let? Už teď je mi do breku a bolí to o to víc, že o produkci se stará sám Craven s Cunninghamem. (15.12.2008)