Poslední dům nalevo

Viděl jsem Bergmanův předobraz Pramen Panny, oficiální i neoficiální remake, tak už přišel čas na Cravenův dnes již klasický debut. Trochu jsem se bál, že znám příběh vlastně již z několika verzí, a tak mě to ničím nepřekvapí. Ale to by nebyl Wes. Namixovat klasicky sedmdesátkově syrový nepříjemně realistický a silný thriller o bandičce zkurvenců mučících a zabíjejících dvě bezbranné mladé dívky takřka šestákově groteskními scénami, skvělou, ale divnou hudbou (respektive hudebním výběrem), levným herectvím a masakrózní závěrečnou dvacetiminutovkou, v níž už si nebere žádné servítky, to prostě naklepe palici. Vcelku zajímavé. 3,5* (01.02.2015)

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. (20.07.2015)

Ak tie epizódky tích ´´keystoneovských´´ policajtov slúžia na odľahčenie celkovej nekompromisnosti a brutálnosti snímku, tak to len paradoxne ničia. A rovnako aj niekoľko nelogičností a chýb. Filozofovať nad tým či zobrať, alebo nezobrať spravodlivosť do vlastných rúk je téma na stránku s iným obsahom. (03.05.2011)

Další extrémně přitroublý exploaťák ze sedmdesátek, s naprosto neskutečně příšernými "hereckými" výkony a ultradebilním scénářem. Zajímavý je snad jen tím, že se stal předlohou ke dvěma pozdějším (a také nijak oslnivým) filmům, a to k "The House in the Middle of Nowhere" (2005) a stejnojmennému remaku z roku 2009. Film je jen nepatrně málo dementnější než I Spit On Your Grave (1978), u kterého jsem řešil, jestli náhodou celý štáb včetně herců nebyl retardovaný. A u tohohle kinematografického lejna jakbysmet. Ale zatímco "ISOYGu" jsem dal jednu hvězdu aspoň za Camillu Keaton, tady mě žádný důvod pro hvězdu nenapadl. Naopak za policisty, boj s motorovkou a skok do bazénu bych nejradši ten odpad! zdvojnásobil. Zapamatováníhodná je z něho jen krásná a teskně melancholická píseň Davida Hesse "The Road Leads to Nowhere", jinak čistokrevný odpad a ukázka otřesné scénáristické i herecké (vlastně neherecké) demence. (12.02.2014)

Asi jeden z vůbec prvních hororů/thrillerů, kterej vše ukazuje dost naturalisticky a drsně a nehraje si na nic morálního, ovšem na mě tyhle filmy o znásilňování moc nepůsobí, asi se úplně nedokážu vžít do psychicky i fyzicky mučených postav a cítit s nima nebo to je možná prostě jen odtažitě natočený, nevim přesně, ale to rozhodně neni jedinej problém filmu. To nejzákladnější, co mě celkem zarazilo je fakt, že většina hereckých výkonů stojí jednim slovem za hovno a možná i to se podepsalo na tom, že to ve mě nic moc nezanechalo, nejhrůznější jsou v tomhle směru rodiče, jejich chování v několika situacích bylo tak neskutečně mimo, že už to snad ani víc být nemohlo a celej film to až neskutečně sráží, ovšem odplata je dokonalá a ve finiše ten film, ještě spolu s předchozíma násilnýma scénama, vylepšuje (27.03.2009)