Kancl

David Brent je tupé, kruté, sebestředné, neschopné hovado. A stejně jsem si ho zamiloval. Ono to asi ani jinak nejde. Spolu s Extras rozhodně jeden z nejlepších seriálových počinů, jaké jsem kdy viděl. Humor Richarda Žervé mi svým libováním si v totální trapnosti připomněl první Formanovy filmy. Dodatkový komentář: Po shlédnutí bonusového vánočního dvojdílu u mně tenhle seriál ještě o kousek stoupnul. Téměř úplně se tam změnila atmosféra a z šéfovského kreténa se David stane loserem bez šance na lepší život. Někdy jsem s Davidem Brentem neskutečně soucítil. Konec seriálu byl pro mně naprostým zadostiučiněním. "Neile, mohl bys jít stranou, vyfotíme se jen my, stará parta." (31.08.2007)

Je zapotřebí si uvědomit, že Kancl nepatří mezi typické britské sitcomy ani americké slátaniny s tím nejspodnějším humorem. Kancl je unikát, který si ze všeho bere trochu a navenek se snaží tvářit jako dokument o fiktivní firmě. David Brent je neskutečně cynické a arogantní hovado, které si přeje jediné – pohodu a humornou „atmošku“ ve svém kanclíku a jestliže se ho někdo v legraci snaží trumfnout nebo ho ponížit, je zle. The Office startuje jako komediální bomba a finišuje téměř tragickým koncem a je zajímavé sledovat, jak seriál postupně mění tvář, jak z nevinné legraci přerůstá k vážným chvilkám s myšlenkami o pracovní morálce, vztazích mezi lidmi v práci a v životě. Proto mám tento „kanclovský“ humor tak rád. Ricky Gervais do toho dal daleko víc, než jen, že naházel do dílů pár fórků a bavte se. Kancl má vnitřní poslání a i když se k němu dopracovává přes narážky na černochy, postižené, homosexuály, kanadské žertíky a shazování lidské suverenity, každý díl mě donutí svým způsobem zapřemýšlet a to se mi na Kanclu tak líbí a proto jsem si ho zamiloval. 1. série = 100% | 2. série = 100% | 3. série (vánoční speciál) = 100% (21.08.2007)

(Viděny všechny díly) „Lidé se bojí dát najevo své emoce, protože nechtějí, aby si z nich pak jejich kamarádi dělali prdel. Ale já naštěstí žádné kamarády nemám!“ Dle komentářů jsem počítal s tím, že mi zřejmě bude nějakou dobu trvat, než se naladím na typ humoru (pokud vůbec), a asi se nebudu smát tak často jako u jiných sitcomů (upozornění i v podobě žánru „komedie/drama“). Jenže tenhle předpoklad se u mě vůbec nepotvrdil, solidně jsem se bavil už od 1. dílu (a i přes menší výkyvy až do toho úplně posledního). Co vtipného nabízí? Zlomyslně se vyžívá především v záměrné trapnosti a hluchých místech, přičemž se nebojí zabrousit ani do vod hodně černého a hořkého humoru. Je samozřejmě faktem, že lidská trapnost a směšnost v reálu definuje částečně každého z nás, jenže ne každý si to je ochoten přiznat. Jako třeba hlavní (anti)hrdina Kanclu David (naprosto skvělý Gervais). Brent sice zažije i pár slabších chvilek, ale téměř vždy bere vše s nadhledem (s jeho typicky křečovitým úsměvem) a jistotou své neomylnosti. Ve skutečnosti je však David tupé, ješitné a sobecké hovado, které pod mylným dojmem své zábavnosti a oblíbenosti neustále dělá srandu, které se nikdo z postav nesměje, všechny ostatní otravuje, zneužívá a dělá na ně podrazy…zkrátka šéf k pohledání. Jeho opakem je Tim (neuvěřitelně civilní Freeman). Sice to není úplný andílek, ale jeho vtipy směřované téměř výhradně na důležitého blbce Garetha mu snad ani nelze vyčítat. Jinak je to obyčejný sympaťák, tak trochu „lůzr“, který to ovšem sám sobě umí i přiznat. Diváka ale samozřejmě pobaví i nejedna vedlejší postava (a že je na výběr). Je však nutno zmínit ještě 1 důležitý faktor seriálu-přiznanou účast kamery. Kancl je totiž fiktivním dokumentem o tom, jak to chodí v jedné firmě, a tak se snímá nejen „děj“ (protagonisté se směrem k či přímo do kamery často nějak zatváří), ale i osobní promluvy (se zvýšenou mírou přetvářky). Seriál tak vyvolává iluzi autentičnosti (napomáhá tomu i vývoj osudů postav), ale zároveň v sobě nezapře také satiru a velkou nadsázku. Hodnotím slabším plným počtem a zároveň je mi Kancl kladnou odpovědí na to, zda zkusit i další projekty Rickyho Gervaise. „Co je ta jediná nejhlavnější věc pro firmu? Je to budova? Je to sklad? Je to obrat? Jsou to lidi! Investice do lidí, ano? Moment mojí největší pýchy zde nebyl nárůst obratu o 17%, nebo snížení výdajů bez ztráty jediného člena personálu. Ne. Mladý Řek, první práce v zemi, sotva mluvil anglicky, přišel a povídá: „Pane Brente, šel byste za kmotra mému děcku?“ Takže...to se nestalo. Museli jsme ho propustit. Byl hrozný, opravdu hrozný.“ (05.04.2015)

Po dlouhé době jsem se dostal k této britské klasice od Rickyho Gervaise. Je to trochu jiné, než seriály, na které je člověk zvyklý. Kromě něj tu najdeme i například Martina Freemana. Celé je to o jedné firmě s příšerným šéfem, kde nic moc nefunguje. Chystá se sloučení s jinou firmou a zaměstnancům hrozí propouštění. Jejich šéf si s tím ale neláme hlavu a pokračuje ve svém nicnedělání. Uvidím, co bude dál. Zatím se u toho smíchy neválím. "Chodil jsi na zvláštní školu?" :D (11.06.2021)

„To bol súkromný telefonát.“ – „Tak si ho nemal prepnúť na hlasný odposluch, kokot.“ Reakcia divákov, ktorí s britským „Kanclom“ začínajú (a teda vôbec, ale naozaj že VOBEC nevedia, o čo ide), je asi podobná. Počiatočný mierny úsmev a otázky, čo z toho je improvizácia a čo bolo v scenári, rýchlo nahradí šok a kŕčové mykanie kútikmi úst. Precitnutie prichádza v podobe vytreštených očí, zmrazenej krvi v žilách a zmäteného obzerania sa okolo seba, či je to realita alebo sen. Povedať "divák je vyvedený z miery“, by bolo zrejme troška jednoduché. O ďalších päť minút diváka však mrazivo vtipný seriál dostane a už nepustí, na čom má podiel nielen dokumentárna kamera a výnimočne "trápna" atmosféra, ale tiež perfektné herecké obsadenie: Mackeznie Cook (jedným okom vybavený pirát z PIRÁTOV KARIBIKU), Martin Freeman (STOPÁROV SPRIEVODCA PO GALAXII) a predovšetkým Ricky Gervais, dávajúci novú hĺbku charakteristike „samoľúby chudák“ ("Nepoužil by som výraz ´koniec´... je to skôr ´Nový začiatok´.“). (20.12.2008)